Druhý díl ze série Kruhu věrných nás dostává o kus blíže k bitvě, která proběhne ve třetím a závěrečném díle jménem Údolí ticha. Nebyla by to Nora Roberts, aby do svých knih nedala nějakou tu romantiku. V prvním díle proběhla svatba Glenny a Hoyta a v druhém díle se dala dohromady Blair s někým z šestky. Neprozradím s kým, protože to by jste přišly o překvapení. Ale už tak nějak tuším, kdo se dá dohromady v posledním díle a pevně v to doufám.
Tanec bohů je více akčnější a napínavější, protože útoky Lilith se stupňují a šestice vyvolených také nezahálí. Takže už to není jen příprava na boj. O to více se mi kniha líbila, když se přesunuli do Gealu, protože už nejsou v dnešním světě, ale v prastaré zemi, kde jsou bájná místa i postavy.
Stejně jako první díl skončil tento v tom nejlepším, takže pokud jste aspoň trochu jako já, je nejlepší mít další díl doma připravený na okamžité pokračování.
Kniha je psána z více pohledů. Jeden hlavní hrdina v ní není jako v jiných knihách, ale je jich mnohem víc, takže můžete sledovat osudy všech a dokonce i samotné Lilith. Můj názor na to je ten, že z čím více pohledů kniha je, tím se více čtenář ponoří do děje. Hlavně je to díky tomu i napínavější, protože nejdřív čtete například o Blair a pak přeskočíte na někoho jiného a čtete dál, protože vás zajímá jak Blair dopadne.
Každý díl se více upíná na dvě postavy a pokaždé na jiné. Není to jen těmi vztahy, ale první byl více zaměřen na Hoyta s Glennou a tento na Blair s tím, do koho se zamiluje, takže se dá očekávat, o kom bude ten závěrečný. Tím zaměřením hlavně myslím, že autorka více zaplula do minulosti a tajemství těch daných lidí.
Rozhodně se druhý díl více rozjíždí než ten první, takže od třetího mám velká očekávání, tak doufám, že je autorka naplní.
Na závěr bych chtěla říct, že Nora Roberts mě v tomto žánru mile překvapila a pokud by v tom pokračovala, rozhodně bych po jejích knihách šáhla. schovat popis