Na to co autorka chtěla obsáhnout je knížka krátká a na to aby to čtenář dokázal dokonale vstřebat je téma pojato málo do hloubky. Co mi vadilo bylo přeskakování z jednoho období do dalšího a to naprosto ne...
číst celé
Na to co autorka chtěla obsáhnout je knížka krátká a na to aby to čtenář dokázal dokonale vstřebat je téma pojato málo do hloubky. Co mi vadilo bylo přeskakování z jednoho období do dalšího a to naprosto ne chronologicky. Chápu rozhovory se současnými stoupenci klanu a to že jsou vkládány do textu. Ale historie klanu by byla lépe pochopitelná , kdyby šla postupně . Autorka hodně skáče z tématu na téma až jsem byla zmatená o co zrovna jde. Nejvíc se mi líbil popis vzniku klanu a období Rekonstrukce, v současnosti je klan popisován dosti nevěrohodně . Podle mě knížce celkově chybí objektivita, autorka čtenáři nenápadně podsouvá svůj pohled na věc. Přesto jsem se o Klanu určitě dozvěděla hodně věcí , o kterých jsem neměla ani zdání.
schovat popis
Objevte pravdu skrytou za bílými kuklami Ku-klux-klanu - kniha, která vás zavede přímo do srdce jedné z nejkontroverznějších organizací současnosti.
Katarzyna Surmiak-Domańska ve své reportážní knize Ku-klux-klan - Tady bydlí láska nabízí neotřelý a důkladný pohled na realitu extrémistické skupiny Ku-klux-klan. Navštivte s ní sjezd v Arkansasu, kde se tato bílá supremacistická organizace zrodila, a zjistěte, jak je možné, že myšlenky, jež znějí jako relikt minulosti, jsou stále živé a rozšířené i dnes. Autorka nezakrývá děsivé obrazy hořících pochodní, lynčů a bílých hábitů, které nejsou jen historickou kapitolou, ale varováním současnosti.
„Když se do bílé polevy dostane byť jen jedna kapička jiné barvy, už nikdy nebude sněhobílá. S lidmi je to stejné.“ Tento výrok královny Ku-klux-klanu, kterým učí děti připravovat vánoční dort, vystihuje nejen absurditu, ale i krutost ideologie, kterou kniha odhaluje. Díky překladu Jarmily Horákové se tato významná publikace, finalista prestižní literární ceny Nike, dostává k českým čtenářům, kteří chtějí porozumět fenoménu, jenž ovlivňuje společnost dodnes.
Proč tuto knihu potřebujete?
Vzdělává o problémech rasismu a extremismu bez zbytečných ideologií.
Poskytuje exkluzivní reportážní pohled z místa, kde Ku-klux-klan stále působí.
Je psána zkušenou novinářkou s hlubokou znalostí tématu.
Umožňuje pochopit, jak historické události ovlivňují současnost.
Vychází v kvalitním překladu a nabízí čtivý styl bez zbytečné patetiky.
Hlavní vlastnosti produktu
Autor: Katarzyna Surmiak-Domańska
Název: Ku-klux-klan - Tady bydlí láska
Kategorie: Literární reportáž / společenská témata
Překlad: Jarmila Horáková
Obsahuje detailní reportáže, analýzy a autentičnost vyprávění z první ruky
Kniha Ku-Klux-Klan. Tady bydlí láska je výborná kniha. Všichni máme jakési ponětí o existenci a fungování Klanu. Všichni jsme někdě viděli fotky lidí v prostěradlech připomínající duchy a hořící kříže. O jejich historii se ale ví málo a v této knize jsou jednotlivé události formující vznik této skupiny velice zajímavě podchyceny. Obrovský mínusem a vlastně jediným důvodem, proč strhávám jednu hvězdu, je samotná autorka. Tak namyšlenou a do sebe zahleděnou pipinku, abys pohledal. Všichni v Klanu jsou hnusní a tlustí a jejich myšlenky jsou k smíchu. Stačí ale, aby slyšela, že vedle pastora za jízdy v rauši seděl Ježíš a celá zjihne. Klan je hnus, ale Černí panteři (tedy černošská organizace ne nepodobná Klanu) byli vznešení bojovníci za černá práva.
Na to co autorka chtěla obsáhnout je knížka krátká a na to aby to čtenář dokázal dokonale vstřebat je téma pojato málo do hloubky. Co mi vadilo bylo přeskakování z jednoho období do dalšího a to naprosto ne chronologicky. Chápu rozhovory se současnými stoupenci klanu a to že jsou vkládány do textu. Ale historie klanu by byla lépe pochopitelná , kdyby šla postupně . Autorka hodně skáče z tématu na téma až jsem byla zmatená o co zrovna jde. Nejvíc se mi líbil popis vzniku klanu a období Rekonstrukce, v současnosti je klan popisován dosti nevěrohodně . Podle mě knížce celkově chybí objektivita, autorka čtenáři nenápadně podsouvá svůj pohled na věc. Přesto jsem se o Klanu určitě dozvěděla hodně věcí , o kterých jsem neměla ani zdání.
I když jsem chvilkami trochu bojovala se stylem psaní autorky, která pojala celou knihu jako reportáž, kterou o tomto klanu sepsala, považuji tuto knihu za něco vyjímečného, protože nám nabízí náhled do myšlenek těch, kteří už mnoho let budí hrůzu mezi černými obyvateli. Letmo se dotýká i historie tohoto klanu, ale převážně se zaměřuje právě na psychologii těchto členů, a musím říct, že při čtení jsem měla opravdu husí kůži, a obdivuji autorku, že se do něčeho takového pustila.
Ku-klux-klan. Tady bydlí láska je kniha, která mě tentokrát překvapivě nenalákala svou obálkou, ale svým názvem a anotací.Co musím říct popravdě, obálka mě spíš odrazovala než nějak poutala ke knize.Ale po přečtení knihy jsme byla opravdu moc nadšená.Kniha se mně moc a moc líbila. Mohu ji vřele doporučit, protože opravdu povedená kniha, kterou vás bude bavit číst!!!Zábavná, čtivá , styl psaní mně sedl.
Styl psaní byl skvělý, začetla jsem se téměř okamžitě, což mě i docela překvapilo, vzhledem k tomu, že jde o (z části) odbornou a reportážní knihu. Spoustu jsem se toho dozvěděla. Knihu jsem vzala do ruky protože jsem chtěla přečíst nějakou Absyntovku, a o Ku-klux-klanu jsem měla mlhavou představu, která se skládala z toho, že nějací chlápci chodí zahalení v kápích a nemají ostatní rádi. Díky knize vám dokážu říct co to je, kdy to vzniklo, proč to vzniklo, jaké byli následky, jak to vypadá s KKK teď, a dokonce proč nosí bílé kápě. :D Takže kniha rozhodně splní svůj účel a už se těším na další Absyntovku. :)
Pokud si myslíte, že Ku-klux-klan už jen pouhá historie, tato kniha Vám otevře oči. Kniha nabízí nejen pohled do historie klanu, ale především nahlédnutí za oponu klanu dnešní doby. Autorce se podařilo získat rozhovory nejen s vůdci a členy klanu, ale dokázala trochu odkrýt i politiku hnutí, což mi přišlo velmi zajímavé. V knize je i pár fotografií, které dokreslují atmosféru knihy. Nevím, jestli to bylo mou malou znalostí tématu, ale myslím, že většina čtenářů si sebou jako já odnese spoustu nových informací a znepokojení, že se svět zase tolik nezměnil. Pokud se o toto téma aspoň trochu zajímáte, určitě si knihu přečtěte. Polská žurnalistická škola se zase předvedla ve skvělém světle.
Další z knih, která v sobě nese velmi silný příběh. Řekla bych, že kniha Ku-klux-klan. Tady bydlí láska je jedna z těch od nakladatelství Absynt, o které je slyšet nejvíce. A je to zasloužené. Už dlouho jsem neprožívala tolik protichůdných emocí jako během čtení tohoto příběhu. Sice bylo trošku obtížnější se do něj začíst, ale pak už jsem jela na jedné vlně a nemohla se odtrhnout. Není to jednoduché čtení, ale ten příběh za to stojí.
Jedno velké wow. Pokud vás zajímají knihy z edice prokletých reportérů, rozhodně doporučuji KKK. Možná to není čtení pro každého, ale rozhodně tento námět rozšíří Vaše obzory a hlavně se dozvíte, co všechno se ve světě dělo - A STÁLE DĚJE, jen se o tom nemluví. Za mě jedna z nejlepších knih, co jsem v roce 2019 přečetla.
Další výborná a absyntovka, tedy reportážní román, který se věnuje tématu rasistické skupiny Ku-klux-klan. Autorka se dostala do skupiny a pro čtenáře je dosti překvapivé, že skupina stále existuje a nouzi o členy rozhodně nemá! Je to smutný fakt, ale výborná, čtivá kniha, která je plná zajímavých informací. Rozhodně knihy tohoto nakladatelství doporučuji. Začít můžete právě třeba Ku-klux-klanem, i když mám ještě jedno větší želízko v ohni.
Tahle kniha je o černoši a běloši, ještě předtím, než vznikl basketbal. A není to příjemný čtení, protože před basketbalem mohli černoši v americe běhat leda tak po poli.
Jak mě, tak očividně i Katarzynu Surmiak vždy zajímalo, jak je to s tou white pride v Americe. No a zatímco já si to v klidu přečetl na záchodě, Katarzyna tam musela jet to napsat. Pali vs. autorka 1:0.
Reportáž je to příjemná a svižná, především proto, že Katarzyna hledí na amíky očima správně nadutýho evropana, kterej pohrdá všema těma wallmartama a obezitou, což někdy v knize zmiňovala kupodivu až moc. Nicméně, šokující informace, že všichni jí hranolky a nikdo nechodí pěšky jsem už jaksi věděl, takže hodnoceno čistě investigativně, knížka docela klouže po povrchu, srovnává různý zdroje a základní historický informace a tak zhruba rozkresluje podstatu toho, co se dělo. Což je fajn. Ukázalo se totiž, že Morgan Freeman nebyl první černoch všech dob.
Víc kniha nabízí pouze dialogy a osobní příběhy několika členů KKK, které v mnohých případech nejsou vlastně až tolik zajímavé, respektive to co blekotají je taková klasická ukázka toho, co má většina white trash nasráno v mozku. Co je tedy na knížce nejlepší je asi to, že dokáže evropanovi, kombinací výše zmíněnýho, trochu objasnit, proč vlastně white trash existuje a jak je možný, že si myslí to co si myslí a co to vlastně znamená pro černoši, když teď nějakýho zastřelí policajti. No prostě klasický americký problémy. Mě nějakej širší kontext chyběl a teď už se nedivím, že před pár desetiletími pochodovalo 40 000 KKKáček Washingtonem.
PS: Na mnoha místech knihy se vyskytuje David lynč.
9/04/2022
Kniha návstěv
Ověřené příspěvky jsou tak označené, ostatní jsou neověřené.
Poštovné ZDARMA pro všechno zboží!
Alkohol mohou nakupovat pouze osoby starší 18 let.
Obrovský mínusem a vlastně jediným důvodem, proč strhávám jednu hvězdu, je samotná autorka. Tak namyšlenou a do sebe zahleděnou pipinku, abys pohledal. Všichni v Klanu jsou hnusní a tlustí a jejich myšlenky jsou k smíchu. Stačí ale, aby slyšela, že vedle pastora za jízdy v rauši seděl Ježíš a celá zjihne. Klan je hnus, ale Černí panteři (tedy černošská organizace ne nepodobná Klanu) byli vznešení bojovníci za černá práva.
Díky knize vám dokážu říct co to je, kdy to vzniklo, proč to vzniklo, jaké byli následky, jak to vypadá s KKK teď, a dokonce proč nosí bílé kápě. :D Takže kniha rozhodně splní svůj účel a už se těším na další Absyntovku. :)
Za mě jedna z nejlepších knih, co jsem v roce 2019 přečetla.
Jak mě, tak očividně i Katarzynu Surmiak vždy zajímalo, jak je to s tou white pride v Americe. No a zatímco já si to v klidu přečetl na záchodě, Katarzyna tam musela jet to napsat. Pali vs. autorka 1:0.
Reportáž je to příjemná a svižná, především proto, že Katarzyna hledí na amíky očima správně nadutýho evropana, kterej pohrdá všema těma wallmartama a obezitou, což někdy v knize zmiňovala kupodivu až moc. Nicméně, šokující informace, že všichni jí hranolky a nikdo nechodí pěšky jsem už jaksi věděl, takže hodnoceno čistě investigativně, knížka docela klouže po povrchu, srovnává různý zdroje a základní historický informace a tak zhruba rozkresluje podstatu toho, co se dělo. Což je fajn. Ukázalo se totiž, že Morgan Freeman nebyl první černoch všech dob.
Víc kniha nabízí pouze dialogy a osobní příběhy několika členů KKK, které v mnohých případech nejsou vlastně až tolik zajímavé, respektive to co blekotají je taková klasická ukázka toho, co má většina white trash nasráno v mozku. Co je tedy na knížce nejlepší je asi to, že dokáže evropanovi, kombinací výše zmíněnýho, trochu objasnit, proč vlastně white trash existuje a jak je možný, že si myslí to co si myslí a co to vlastně znamená pro černoši, když teď nějakýho zastřelí policajti. No prostě klasický americký problémy. Mě nějakej širší kontext chyběl a teď už se nedivím, že před pár desetiletími pochodovalo 40 000 KKKáček Washingtonem.
PS: Na mnoha místech knihy se vyskytuje David lynč.