Ve vesmíru roku 2692 se schyluje k bouři… Zkázu lidským sídlům, základnám či planetám ale nepřinášejí obávaní predátoři. Útočí xenomorfové, známí jako vetřelci. A co hůř – posílení, organizovaní a ovládaní vetřelci, z nichž si někdo udělal nepřemožitelnou zbraň!
Tváří v tvář drtivé invazní síle...
číst celé
Ve vesmíru roku 2692 se schyluje k bouři… Zkázu lidským sídlům, základnám či planetám ale nepřinášejí obávaní predátoři. Útočí xenomorfové, známí jako vetřelci. A co hůř – posílení, organizovaní a ovládaní vetřelci, z nichž si někdo udělal nepřemožitelnou zbraň!
Tváří v tvář drtivé invazní síle lidstvo uzavírá dosud nevídanou a neslýchanou alianci s predátory. Ale na odvrácení zhouby možná nebudou stačit ani síly dvou mocných ras. Nezadržitelné hordy vetřelců zdolávají jednu překážku za druhou a pronikají stále hlouběji do Sféry lidí.
Míří do samého srdce lidstva, na planetu Zemi…
Vetřelec – Invaze je druhý díl trilogie navazující na filmový, komiksový, knižní a herní vesmír mimozemských monster – vetřelců a predátorů.
schovat popis
Recenze
Nejvíce mě imponovala bývalá těžební stanice společnosti Weyland-Yutani v soustavě Scaffel Minor, toho času již v soukromých rukách a přejmenovaná na Peklo. Krásný příklad Vesmírného podnikání.
Obsluhujeme piráty i papeže.
Ale jak bylo řečeno – něco hodně nebezpečného a naštvaného přilétá z daleké hloubky Vesmíru, aby to vše zničilo.
Doporučuji.
Lidé neustále tupě žvaní, zaobírají se svými pocity, filosofují nad krutostí vesmíru, vybuchují a rozpouští se v kyselině – děj se točí jenom kolem nich, mimozemšťané jsou vata kolem. Z vetřelců je masová záležitost – což nutně není špatně, ale celkově mi Lebbonovi vetřelci přijdou jacísi „nevetřelcovští“. Predátoři jsou často využiti jen jako „deus ex machina“, aby lidem pomohli v bezvýchodné situaci, ale nikdy se k nim jako čtenáři nedostaneme blíž. Většinou se o nich jen mluví; jejich lodě vznášející se vpovzdálí a jedna nevrlá mlčenlivá predátorka, která většinu času vůbec nic nedělá, mě jako fanouška neuspokojuje. Pokud jste mysleli, že se o nich něco dozvíte, no… v každé druhé kapitole nějaká postava prohodí, že predátorům nevěří a že jim nerozumí a nechápe je (včetně největší lidské odbornice na predátory), tak se vážně nic moc (vlastně vůbec nic) nedozvíte.
Mám pocit, že si pan Lebbon vytírá celou dosavadní mytologií kolem tohoto univerza řiť a ani zdaleka nedokázal využít potenciál, který obě rasy nabízí (i když ve vykreslení lidských technologií mu nápady nechybí). V tomhle díle navíc dost zdržovalo neustálá rekapitulace událostí minulého dílu.
Třetí díl k dispozici nemám (naštěstí mám tyhle knihy půjčené a ne koupené) a tahle série mě nenadchla natolik, abych se po něm teď „nadšeně“ pídila. Možná časem.
Nicméně stále jde o svižné a příjemné čtení.