V této recenzi se zaměřím na jednu část, které jsem věnoval mnoho času, a to je Idea všeobecných dějin, která se nachází vně tohoto díla. Tato idea je rozdělena do devíti kapitol (devět vět), kde oproti jiným konceptům filozofie dějin Kant neutváří svůj vlastní národ jako světodějný a obecně se snaží vyhnout tomuto zakořeněnému konceptu. Kdy v každé epoše lidstva vládne jeden národ a jest světodějným, nakonec se vždy dostanete do sousedního Německa, proto bývají tato díla označena za eurocentrická.
Avšak jak jsem zmiňoval Kant se tomuto brání a jako světodějným hybatelem považuje válku a konflikt jako takový, nekonečnou rivalitu, která hýbe lidmi (jinak bychom zůstali stále mírumilovnými, ale zaostalými pastevci).
Kant bývá označován za velmi významný milník v historii lidského myšlení, a i toto dílo jej potvrzuje. Neboť sám racionálně ukazuje na skutečnou podstatu věcí bez jakýchkoliv „brýlí“ své doby a rozhodně doporučuji jeho četbu i v dnešní době, neboť sami pak můžeme retrospektivně posoudit v čem všem Kant předčil svou dobu.
Je známo, že Kant jako literát je velmi složitý na čtení, to by se jistě dalo říci o tomto díle, avšak oproti jeho Kritikám se nejedná o toliko složité dílo, doporučuji jej středně pokročilým až pokročilým čtenářům. schovat popis