Pozornost, kterou v této knize získává umění 19. století, je mimořádná. Můžeme ji do jisté míry vnímat jako učebnici sestavenou předním znalcem a historikem umění ve spolupráci se sběratelem, jež je výsledkem mnohaleté odborné činnosti.
Cílem je ukázat na ploše šestiset padesáti reprodukcí proměny jedné doby na pozadí umělecké kultury, která nefungovala izolovaně. Přísně národní model umění už v dnešním světě neobstojí. Proto vedle známých jmen českého umění od generace zakladatelů jako byli Josef Bergler, Ludvík Kohl, Antonín Machek, Antonín Mánes, František Tkadlík, Josef Führich, Josef Mánes, Josef Navrátil či Karel Purkyně po umělce působící v závěru století jako Jaroslav Čermák, Vojtěch Hynais nebo Josef Václav Myslbek defilují pro českého diváka méně frekventované osobnosti rakouského malířství. Tito autoři se potkávali zcela sebevědomě na někdejších výročních výstavách v evropských metropolích a pak zůstali na dlouhá léta zapomenuti. Vyzdviženi z hlubin času představují hodnoty často překvapivě obohacující náš nynější obzor o rozmanité a stylově různorodé umění, které nemělo jediný styl a formu a k jehož charakteristice používáme jen časové vymezení tzv. dlouhého století.