Tahle milá middlegrade knížka s úžasnými ilustracemi nám ukazuje mladou upírku Eleonore "Leo", které je 111 let a musí poprvé ulovit člověka, aby se stala "dospělou". Leo má všechno naplánované do detailu. Bude to jedno z dětí z nedalekého sirotčince, co by mohlo jít špatně? No, asi všechno. Na konci svého lovu sirotčinec shořel, v plamenech zemřela nejen malá holčička Minna, ale taky ďábelsky zlý ředitel celého sirotčince a z obou se stali duchové. Leo tak s pomocí Minny musí svoje chyby napravit a nějak budou muset zlého ducha porazit.
Před anotací na goodreads je psáno, že tahle knížka je kombinace Hotelu Transylvánie (který miluju) a série Nikdyuš (kterou miluju o trochu méně, ale pořád si myslím, že je boží). Upřímně tahle přirovnání nemám ráda, protože člověk pak má očekávání a možná kvůli tomu jsem od toho asi měla vysoké nároky.
Knížka se četla sama, přestože má nějakých 350 stránek, tak za večer ji člověk dá. Líbilo se mi, jak autorka nakousla konflikt a dlouhotrvající válku mezi upíry a duchy (připravuje si tím půdu pro další knihu), takže se těším, jak se bude dál příběh vyvíjet. Hezky ukázala to přátelství, co mezi holčičkami vzniklo, ale zároveň to není žádná vanilla kniha, protože Leo je ve své upíří podobě děsivá a toho zlého ducha by člověk fakt nechtěl potkat. Vedlejší postavy byly úžasné, ať už animované brnění (chůva/komorník podle toho koho se v zámku zeptáte) Marged nebo mluvící pavouk Rodrigo, člověk si je oblíbí. Navíc Leo důsledkem nehody v dětství (rozumějte když jí bylo 50 a zkoušela se proměnit v hejno netopýrů) přišla o nohu, takže nosí dřevěnou protézu, co se v dětských knihách moc neobjevuje. Rozhodně je to unikátní knížka, takže určitě doporučuju. schovat popis