Meč osudu je v pořadí druhou knihou o zaklínači Geraltovi z Rivie. Úžasná kniha, která se čte sama, pobaví, ale zároveň donutí čtenáře přemýšlet. Sapkowski má prostě nádherný styl psaní a...
číst celé
Meč osudu je v pořadí druhou knihou o zaklínači Geraltovi z Rivie. Úžasná kniha, která se čte sama, pobaví, ale zároveň donutí čtenáře přemýšlet. Sapkowski má prostě nádherný styl psaní a velký smysl pro humor. Vykreslené postavy jsou opravdu realistické a uvěřitelné. Příběhy jsou podrobnější, drsné i dojemné zároveň, nacházíme zde sympatický humor i zajímavé myšlenky a postupně odhalujeme Geraltův život. Druhá kniha se jednoznačně nese v temnější atmosféře a připravuje čtenáře na nadcházející ságu o Zaklínači a Lvíčeti z Cintry. Co dodat, snad jen že.. "Meč osudu má dvě ostří... Jedním jsi ty".
schovat popis
Objevte svět zaklínače - dobrodružství, které vás pohltí!
Zaklínač II. - Meč osudu je pokračováním poutavého příběhu Geralta z Rivie, slavnému nájemnému lovci těch nejnebezpečnějších příšer, který vás zavede do světa plného magie, nebezpečí a nečekaných osudů.
Hlavní postava Geralt z Rivie není jen obyčejným válečníkem či hrdinou. Jako zaklínač musí bojovat nejen se zlými tvory jako jsou upíři a vlkodlaci, ale i s předsudky a strachem lidí, které vlastně chrání. Jeho schopnosti a dovednosti jsou výsledkem tvrdého výcviku a krutých obětí, které mu dávají výjimečnou sílu, ale zároveň ho odsuzují k životu na okraji společnosti.
Tento svět vás zavede do středověké atmosféry s prvky, které odrážejí i dnešní dobu, což činí příběh mimořádně aktuálním a zajímavým. Ponořte se do hlubokého příběhu o osudu, síle a morálce, který vás nenechá přestat obracet stránky.
Proč si vybrat právě tuto knihu?
Napínavý a propracovaný fantasy příběh plný akce, magie a napětí.
Hrdina s lidskými vlastnostmi, který není bez chyby, což příběhu dodává autentičnost.
Unikátní svět inspirovaný středověkem i současností, který vás vtáhne do děje.
Kultovní série Zaklínač s výbornými recenzemi od čtenářů po celém světě.
Kniha vhodná nejen pro fanoušky fantasy, ale i pro milovníky kvalitního a hlubokého příběhu.
Meč osudu je v pořadí druhou knihou o zaklínači Geraltovi z Rivie. Úžasná kniha, která se čte sama, pobaví, ale zároveň donutí čtenáře přemýšlet. Sapkowski má prostě nádherný styl psaní a velký smysl pro humor. Vykreslené postavy jsou opravdu realistické a uvěřitelné. Příběhy jsou podrobnější, drsné i dojemné zároveň, nacházíme zde sympatický humor i zajímavé myšlenky a postupně odhalujeme Geraltův život. Druhá kniha se jednoznačně nese v temnější atmosféře a připravuje čtenáře na nadcházející ságu o Zaklínači a Lvíčeti z Cintry. Co dodat, snad jen že.. "Meč osudu má dvě ostří... Jedním jsi ty".
Druhý díl dle mého lepší než první. Spousta pasáží kdy jsem knihu doslova hltal. Momentálně jsem u třetího kde zatím čekám zda mne kniha opět tak vtáhne
Pohádky pro dospělé. Když dítě vyroste, začne vstřebávat „radosti“ z nových příležitostí, pak je přesycené a uvědomuje si, že je klamáno, nejčastěji využíváno. Zaklínač se ohrazuje před okolním společenským světem, snaží se dodržovat své chápání a morální pravidla, která jsou pro něj důležitá. Vznikne drsná romance, vybudovaná ve stejné společnosti, které se vyhýbá. Geralt vypadá nejistě a vždy pochybovačně. Východisko nachází v jednoduchosti svých rozhodnutí. Ale tato rozhodnutí, tváří v tvář rozmanitosti života, ho neuspokojují.
První povídkou v této druhé povídkové knize jsem se prokousávala strašně dlouho. A ne a ne ji dočíst. Je to asi týden, co jsem se zařekla, že tuhle knihu už prostě musím dočíst. Druhá povídka už mě chytla víc a ja se opět zažrala do příběhu zaklínače Geralta. Z prvního dílu už si toho moc nepamatuju, ale z tohohle druhého mám větší čtenářský zážitek. Jednak některé postavy jsem už znala, takže to už nebyla taková velká neznámá jako u jedničky a i ty povídky mě chytly více. Hlavně poslední dvě - Meč osudu a Něco více. Na závěr bych jen chtěla čtenáře varovat - tak jako mě před čtením této knihy jedna hodná duše varovala - nečtěte úplně poslední povídku v této knize (epilog). Prý je to jeden velký spoiler na zakončení celé ságy. Tak pozor!
Podle me jeden z nejlepsich dilu. Pribeh ma sve kouzlo, jako vzdy, vtahne vas to a tbh je mozne to docist i na jeden tah. Tak uzasne to je…… Geral je dilf af, takze i pokud vas nebude bavit pribeh, doctete to kvuli Geraltovi.💀 Istg pokud vas nebavil prvni dil, dejte sanci druhemu. Me osobne jednicka bavila hodne, nicmene kazdy jsme jiny… ALE TO NIC NEMENI NA TOM, ze dvojka je proste lepsi a treba vas to ted vazne vtahne. Urcite tomu dejte sanci, hehe.
Ach bože, jak já miluju svět zaklínače. Další topový díl, mám neskutečnou radost, že jsem se do série pustila. Geralt je prostě charizmatický muž, který si mě obmotal okolo prstu, je to prostě sympaťák. Hrozně moc se těším na děj té ,,pravé'' série, myslím ne povídek. Určitě doporučuji se podívat na seriál, který je velmi povedený, což se moc často nestává. Za mě je to naprosto skvělá fantazy pro milovníky příšer, monster a pěkných zaklínačů.
Sérii Zaklínač jsem zakoupila pro svého 15letého syna, který mě po přečtení 1. dílu požádal o zakoupení dalších dílů Zaklínače. Prý ho to moc bavilo a rád by si přečetl celou sérii. Teď má rozečtený 2. díl a říká, že je to "dost dobré":-)
Moc povídky obecně nemám v oblibě, dávám přednost ucelenému románu, ale zde mi to nevadí, protože celý tento svět mám rád a baví mě. Jako vždy, některé povídky jsou slabší, jiné jsem si zamiloval. Musím ale uznat, že ze všech dílů, které jsou psané jako povídky, je tato dvojka nejlepší a její příběhy mají drive, jsou zajímavé a jako každá kniha o Zaklínači, je to syrové, krásně podané a dobře vymyšlené. Za mě spokojenost.
Oproti prvnímu dílu je Meč osudu méně temný a různé povídky na vás působí rozdílnými emocemi. Věčný oheň například poskytl vskutku vtipný příběh, u kterého jsem se nejednou zasmál. Naproti tomu Trochu se obětovat je za mě nejemocionálnější a v závěru velmi smutná povídka, v níž vám nově představená postava Očko nezanechá jedno očko suché. V této knize už se také více objevuje Yennefer, již mohou nový čtenáři znát z netflixovského seriálu, a její vztah s Geraltem. Druhý díl rozhodně nedělá předchozímu ostudu a rozhodně se ho vyplatí přečíst, i přestože hraje více na city.
Druhý díl je stejně dobrý jako první. Ty příběhy mě hrozně baví a vždy se těším co zažijeme na další výpravě. Trubadúr Marigold je trochu postrach, vůbec netuším jestli bych jeho náturu zvládla, ale má zlaté srdce a je vtipný. Oceňuji, že jsem se u Zaklínače opět pobavila a Geralt je prostě zlatíčko. Statný a statečný muž se srdcem na pravém místě. A ikdyž se to možná nezdá, je podle mě velmi chytrý. Doporučuji.
Tenhle díl mi připadal slabší. Geralta mám samozřejmě ráda a povídky s ní jsou fajn, ale v tomto souboru bylo na můj vkus až příliš mnoho úvah a rádoby moralisticko-filozoficko-společenského blábolení. Někteří čtenáři si v tom libují, já tohle nemusím. Mám raději čistokrevný příběh. Všechna poučení by měla být v zápletce umně skrytá a ne takhle vyblitá na papír myšlenkově zrovna třeštícím spisovatelem. Ale jinak to bylo fajn čtení.
Dostala jsem se k další knize této série a tím i k poslední, co tu mám. Na další si budu muset počkat, což mi nijak moc vadit nebude, protože mám hromadu knih, které si chci přečíst, a tudíž netuším, kdy se dostanu k 3. dílu.
Tato kniha mi oproti předcházejícímu 1. dílu přišla poněkud slabší, také jsem ji i četla podstatně delší dobu a do dalších povídek jsem neměla moc chuti. Tím ale nemohu tvrdit, že ne všechny povídky mě nebavily, našly se takové, které jsem si oblíbila.
Hned od první stránky povídky "Trochu se obětovat" mě to chytilo a nedokázala jsem se od toho odtrhnout. Opravdu povedené, nemluvě o Očku, se kterou se Geralt setkal. A ta mořská panna? Ta měla opravdu povedené chování. Řekla bych, že "Trochu se obětovat" je povídkou na 1. místě v této knize.
Za ní následuje doppler, kterého si pomalu každý oblíbí, v povídce "Věčný oheň". Obzvláště Dudův obchodní duch byl skvělý a stejně tak i závěr povídky. Co všechno se nestane jen proto, že se ve vás někdo převtělí a obchoduje vaším jménem. Jste jak slepý, co přišel k houslím.
No a jako třetí mám "Meč osudu". Zde si má představivost přímo vydováděla při představování lesa dryád. A v té mé představivosti to opravdu vypadalo kouzelně. Chvíli mi trvalo oblíbit si škvrně, Ciri, ale nedlouho poté se mi to již povedlo a proto se tato povídka usadila na dané příčce.
Ačkoli se mi tato kapitola moc nelíbila, no spíše mne ani nějak nebavila. Tak tenhle úryvek mě velice zaujal a musela jsem se s vámi o něj tady podělit, aby i vám popřípadě vykouzlil na tváři úsměv.
U epilogu "Něco končí, něco začíná" mě nejvíce pobavil konec, kde jsem se musela i trochu zasmát. To je již podruhé, co se tento rok směji u knihy a opět je to u Zaklínače. Jako ta scéna s loupežníkem Wissingem a ta jeho závěrečná řeč ohledně toho, co chytil, se náramně povedla.
26/05/2022
Kniha návstěv
Ověřené příspěvky jsou tak označené, ostatní jsou neověřené.
Na závěr bych jen chtěla čtenáře varovat - tak jako mě před čtením této knihy jedna hodná duše varovala - nečtěte úplně poslední povídku v této knize (epilog). Prý je to jeden velký spoiler na zakončení celé ságy. Tak pozor!
Pribeh ma sve kouzlo, jako vzdy, vtahne vas to a tbh je mozne to docist i na jeden tah. Tak uzasne to je……
Geral je dilf af, takze i pokud vas nebude bavit pribeh, doctete to kvuli Geraltovi.💀
Istg pokud vas nebavil prvni dil, dejte sanci druhemu. Me osobne jednicka bavila hodne, nicmene kazdy jsme jiny… ALE TO NIC NEMENI NA TOM, ze dvojka je proste lepsi a treba vas to ted vazne vtahne.
Urcite tomu dejte sanci, hehe.
Tato kniha mi oproti předcházejícímu 1. dílu přišla poněkud slabší, také jsem ji i četla podstatně delší dobu a do dalších povídek jsem neměla moc chuti. Tím ale nemohu tvrdit, že ne všechny povídky mě nebavily, našly se takové, které jsem si oblíbila.
Hned od první stránky povídky "Trochu se obětovat" mě to chytilo a nedokázala jsem se od toho odtrhnout. Opravdu povedené, nemluvě o Očku, se kterou se Geralt setkal. A ta mořská panna? Ta měla opravdu povedené chování. Řekla bych, že "Trochu se obětovat" je povídkou na 1. místě v této knize.
Za ní následuje doppler, kterého si pomalu každý oblíbí, v povídce "Věčný oheň". Obzvláště Dudův obchodní duch byl skvělý a stejně tak i závěr povídky. Co všechno se nestane jen proto, že se ve vás někdo převtělí a obchoduje vaším jménem. Jste jak slepý, co přišel k houslím.
No a jako třetí mám "Meč osudu". Zde si má představivost přímo vydováděla při představování lesa dryád. A v té mé představivosti to opravdu vypadalo kouzelně. Chvíli mi trvalo oblíbit si škvrně, Ciri, ale nedlouho poté se mi to již povedlo a proto se tato povídka usadila na dané příčce.
Ačkoli se mi tato kapitola moc nelíbila, no spíše mne ani nějak nebavila. Tak tenhle úryvek mě velice zaujal a musela jsem se s vámi o něj tady podělit, aby i vám popřípadě vykouzlil na tváři úsměv.
U epilogu "Něco končí, něco začíná" mě nejvíce pobavil konec, kde jsem se musela i trochu zasmát. To je již podruhé, co se tento rok směji u knihy a opět je to u Zaklínače. Jako ta scéna s loupežníkem Wissingem a ta jeho závěrečná řeč ohledně toho, co chytil, se náramně povedla.