Recenze Kavárna POTMĚ

Představte si tmu a člověka, který vám servíruje kávu. Tápete rukama po stole, hledáte hrnek, lžičku. U toho narazíte na skleničku vašeho kamaráda. Všechny ostatní smysly, především sluch, pracují naplno. Najednou je chuť kávy úplně jiná. Takto popisují zážitky z Kavárny POTMĚ mnozí návštěvníci. Kavárna skutečně funguje v úplné tmě. Pro většinu lidí je to nezvyk, pro obsluhu denní chléb. Jsou totiž nevidomí a tímto zážitkem vám chtějí zprostředkovat kus svého světa.
Všem těm, kteří se do kavárny nedostali, své pocity zprostředkovává v půvabné novelce Ilona Fryčová, která si zde také zkusila číšnické řemeslo. Jde o čtení svižné, výstižné, dokonale vystihující prostředí a nálady světa nevidomých. Pokud někdo chce pochopit život ve tmě, tady se mu nabízí perfektní příležitost.
Text postavený na rychlých dialozích vás bezprostředně vtáhne do děje, vykreslí atmosféru Kavárny POTMĚ a vytvoří představu, jak se věci, které vidící lidé vnímají jako běžné a bezproblémové, mohou stát zádrhelem na cestě všedním pracovním dnem. Třeba uvařit kávu, zaplatit v obchodě či třeba přejít rozkopanou ulici. A samozřejmě vztahy, které řeší nevidomí s úplně stejnou intenzitou jako lidé vidící.
Hlavní dojem z knihy je optimismus a nezdolná energie, které jsou patrné z každého řádku. Zároveň se také musíte zamyslet nad tím, jak často svoje vlastní problémy vnímáme větší, než ve skutečnosti jsou. Přečtení knihy vám přinese nejen osvěžující zážitek, může vám navíc pomoci alespoň trochu pochopit svět lidí, kteří sice nevnímají svět očima, ale barvy života jim rozhodně nechybějí. schovat popis