Recenze Marně hledám slov

Marně hledám slov (Lost for Words, 2014) je první St Aubynův román, jenž se nezaměřuje na rodinu Melroseových, nicméně podobně jako u předchozích knih je i zde zjevná autobiografická inspirace. Autor totiž nepochybně využil svých zkušeností s nominací na Bookerovu cenu za román Matčino mléko z roku 2006 a napsal lehkou, vtipnou frašku, v níž si utahuje z celého nakladatelského průmyslu: nakladatelů, kteří hledí jen na zisk, porotců, kteří účastí na ceně sledují vlastní cíle a knihy ani nečtou, ambiciózních autorů, pro něž je získání ceny věcí přežití, slávy či zapomenutí, a v neposlední řadě i médií, které nezajímá nic jiného než humbuk, který kolem ceny pomáhají vytvořit.

Edward St Aubyn (*1960) patří k nejpozoruhodnějším a nejobdivovanějším britským prozaikům současnosti. Vtipný a brilantní stylista se proslavil hlavně sérií pěti románů o rodině Melroseových, v níž zpracoval traumatické zážitky ze svého dětství, včetně sexuálního zneužívání násilnickým a despotickým otcem, léta silné drogové závislosti, kdy se několikrát v důsledku předávkování ocitl na prahu smrti, a v neposlední řadě i bouřlivý osobní život. St Aubynovy romány jsou nejenom autobiografi ckou sondou, ale především navazují na dlouhou tradici společenského románu, jehož klasickou představitelkou je Jane Austenová a ve dvacátém století zejména Evelyn Waugh a Anthony Powell. schovat popis