Londýn 1889. Hrůzovláda Jacka Rozparovače zrovna skončila, ale další éra nepochopitelného násilí právě začíná. Nově založený tým vyšetřovatelů vražd musí čelit útoku do vlastních řad – v kufru na nádraží se najde zohavené tělo inspektora Littlea a nastává závod s časem. Londýn je městem na pomezí...
číst celé
Londýn 1889. Hrůzovláda Jacka Rozparovače zrovna skončila, ale další éra nepochopitelného násilí právě začíná. Nově založený tým vyšetřovatelů vražd musí čelit útoku do vlastních řad – v kufru na nádraží se najde zohavené tělo inspektora Littlea a nastává závod s časem. Londýn je městem na pomezí nové éry – v salonech měšťanských domů se vedou intelektuální debaty a technický pokrok kráčí nezadržitelně kupředu, ale chudina stále živoří ve stokách připomínajících středověk. Inspektor Day, který do Londýna přibyl teprve nedávno z venkova, pochybuje, že tohle město někdy pochopí, pochybuje, že je dost dobrý pro svou milovanou novomanželku, a ze všeho nejvíc pochybuje o tom, že je dost chytrý na to, aby vraždu, která nezůstane osamocenou, vyřešil. S pomocí dr. Kingsleyho, prvního forenzního patologa, a Henryho, pouličního blázna, však jeho šance na úspěch překvapivě stoupají. Viktoriánský Londýn se svými brlohy a zatracenci bojujícími o přežití pod tenkou slupkou modernity vás vtáhne do temného labyrintu a už vás nepustí.
schovat popis
Recenze
Tohle byla prakticky 2. detektivka, co jsem přečetla a oproti té předchozí (The Tattoo Thief) byla mnohem pozvolnější a pomalejší, ale četla se moc dobře. Co jsem si v detektivkách zamilovala jsou vrahovy části. V té předchozí jich k mému potěšení bylo až až, tady jich bylo podstatně méně. Každopádně myslím, že jsem se přesvědčila, že v angličtině to většinou zní (ještě) působěji.
Co bych autorovi ale vytkla, je nezájem o konkrétnější popisy postav. Většinou se akorát dozvíme, jestli je někdo malý, vysoký, tlustý, hubený, má široká ramena nebo naopak.. Popř. jestli má pleš, licousy nebo vousy. Ale jinak teda nic moc, na to, že to tak autor má i u hlavních postav.. Třeba tanečníka jsem si celou dobu představovala vyzáblého, vysokého a pak najednou zjistím, že má široká ramena. No to je na zabití!
Taky mi přišlo, že se tam možná až moc dlouho zabývali tím "případem" kominíčka.
Došlo i na brutálnější pasáže, min. jednu, kterou jsem si chytře přečetla pozdě večer. Mé pocity bych proto popsala opačnou frází k výroku jednoho námořníka z Pirátů z Karibiku: "Jsem poctivý námořník, vydělávám si čestně a v noci se mi pak dobře spí."
A co opravdu musím vyzdvihnout jsou velmi věrohodné, obrazové i pachové popisy prostředí, protože třeba domácnost Littlů byla vyloženě nechutná. Celkově z této knížky mám dobrý dojem a myslím, že se asi dám i na čtení detektivek.