Recenze Musíme zabít Reagana

Vítejte na českém venkově 70. a 80. let dvacátého století. V časech, kdy se hojně schůzovalo, místo hlasování se souhlasně kývalo a tleskalo, a kdy se plány plnily nejméně na 150 procent. I tak ale mnozí dokázali jet po vlastní ose a spoustě obyvatel bylo šumák, co soudruzi v televizi plkají.
V uceleném cyklu humorných povídek „Musíme zabít Reagana“ nás autor pohledem rošťáckého školáka Prokopa Kozuby vrátí do doby až neskutečně reálného socialismu. Kdekdo dosáhl mistrovských kvalit v umění proplouvání, švindlovalo se, lhalo se, dokonce se občas i něco ukradlo… Ale lid se uměl také bavit, užíval si lásky a milování a rozhodně nebylo všechno horší než teď, když máme svobodu a otevřené hranice.
Kdo tu éru zažil, při čtení si nejspíš s trochou nostalgie zavzpomíná na své vlastní zážitky a rozverné příhody. A ti, co neměli tu čest zažít soudružské časy osobně, si aspoň budou moci udělat obrázek, a přiložit tak další střípek do mozaiky poznání let ještě ne tak dávno minulých. schovat popis