Druhá polovina 30. let 20. století. Evropa je v krizi a Velká Británie se potýká s přílivem uprchlíků. V Německu totiž došlo k Pádu, moci se chopili komunisté, a tak boháči i fašisté, nechtějí-li skončit v trestaneckém táboře, musí utéct za hranice. Většinou se rychle vzpamatují a dál se věnují...
číst celé
Druhá polovina 30. let 20. století. Evropa je v krizi a Velká Británie se potýká s přílivem uprchlíků. V Německu totiž došlo k Pádu, moci se chopili komunisté, a tak boháči i fašisté, nechtějí-li skončit v trestaneckém táboře, musí utéct za hranice. Většinou se rychle vzpamatují a dál se věnují tomu, na co mají talent, třeba obchodu nebo organizovanému zločinu, ale jistý pan Wolf je muž s ideály, hnusí se mu všeobecný morální úpadek, a zatímco živoří v zaměstnání soukromého detektiva, sní o tom, že už brzy vydá další část svého životního díla, knihy nazvané Můj boj.
Pravda, mezitím si ještě bude muset vytrpět něco sexuálního ponížení v rukou zdegenerovaných prostitutek či špinavé Židovky a párkrát dostane pořádnou nakládačku, ale to muže jeho formátu nezlomí. Zatím v jiném čase a na jiném místě leží muž a sní…
Lavie Tidhar se narodil v izraelském kibucu, ale žil i v Jižní Africe, Laosu nebo na Vanuatu. V současné době bydlí v Londýně. Ve světě literatury si udělal jméno jako autor sci-fi a fantasy, který se věnuje rozmanitým žánrům od povídek přes romány až po grafi cké romány. Za svůj román Osama (Usáma) získal v r. 2012 World Fantasy Award for Best Novel (Světovou cenu pro nejlepší román vydaný v uplynulém roce v angličtině v žánru fantasy) a porazil tak mj. Stephena Kinga s 11.22.63 nebo George R. R. Martina a jeho Tanec s draky.
Stejně jako v případě Usámy, i v románu Muž leží a sní (A Man Lies Dreaming, 2014) vytváří Tidhar alternativní historii. Tentokrát nám v ní ukazuje, co by se stalo, kdyby se ve třicátých letech v Německu ujali vlády komunisté.
schovat popis
Recenze
Místo těchto slibných nápadů totiž autor sleduje Hitlera, kterej se snaží objasnit vraždy, vyřešit únos a odvrátit smrt anglickýho nácka Mosleyho. Čekal jsem brak a dostal jsem ho čistokrevnej, plnej semene, krve, kurev a blbejch hlášek. Přesně jak se patří. Ale nějak to nefungovalo. Že hlavní hrdina nejí maso a pořád mu nutí alkohol a pak mu nějací gangsteři uříznou předkožku, no hahaha, hihihi. Zaplevelení knihy všemi těmi reálnými postavičkami mi přišlo laciné a dětinské, a to i při vědomí toho, že čtu co čtu. Autor se vyřádil, američani si přečtou vysvětlivky na konci knihy, ale jinak v tom nevidím nic víc. Osvětimský oblouk tento pocit nedodává, naopak přináší pocit, že je tam umístěn jen proto, aby si čtenář myslel, že čte něco lepšího než dobrou srajdu.
V knize navíc nebyl žádný tank, takže dávám 5/10, což je pětkrát víc než kolik dávám leču.