Iva Tajovská se ve své nové knize zaměřila na lidi poznamenané životními prohrami. Sociální citlivost k outsiderům, pochopení a porozumění pro jejich psychiku, trápení a problémy vyzařuje z vyprávění o bezdomovci Petrovi a učitelce v důchodu Vlastě. Ti dva se od sebe liší svým sociálním...
číst celé
Iva Tajovská se ve své nové knize zaměřila na lidi poznamenané životními prohrami. Sociální citlivost k outsiderům, pochopení a porozumění pro jejich psychiku, trápení a problémy vyzařuje z vyprávění o bezdomovci Petrovi a učitelce v důchodu Vlastě. Ti dva se od sebe liší svým sociálním postavením i zázemím, a přece jsou si něčím blízcí, snad schopností tolerance a vnitřní laskavostí.
Kromě toho oba patří k lidem hledajícím pro sebe záchytný bod: Petr na čas nachází útočiště u dalšího bezdomovce, moudřejšího a životaschopnějšího Antonína, nepraktická, ve stáří mužem opuštěná Vlasta, soustavně zraňovaná dcerou, přesto však občas až nesnesitelně pozitivní, se upíná na bývalé žáky a známé mezi farníky.
Kromě těchto smolařů, kteří vzbuzují svou zranitelností náš soucit, zaujme díky autorčině schopnosti přesné charakterizace i postava lidsky odpudivé Ludmily. Také tato stará, těžce nemocná žena žije v naprostém osamění, ve své sobeckosti a nesnášenlivosti se ale nemá čeho zachytit. I její příběh díky bizarní náhodě zasáhne do života jedné z postav a jednotlivé osudy protagonistů novely se spojí v kompaktní celek živě plynoucího vyprávění.
schovat popis
Recenze
Tahle nenápadná knížečka, kterou jsem nikde moc neviděla, koupená ve výprodeji, mě mile překvapila a já si čtení opravdu užívala. Postavy jsou uvěřitelné a skvěle vykreslené. Vy si tak v nich můžete představit i člověka, kterého třeba znáte z Vašeho okolí. Tím Vám bude příběh bližší a Vy si ho tak pustíte blíže k tělu.
Je to silný příběh, který Vás může zasáhnout. Možná i nějaká slzička ukápne. Je to smutné a dojemné, avšak psáno s určitou lehkostí a v určitých případech i s nadějí.
Toto téma by mohlo být rozepsáno třeba i na 500 stran, a i tak by mě to bavilo. Tím, že to autorka pojala jako novelu, tomu neubírá na zajímavosti, a i na pár stránkách dokáže sepsat vše, co tam má být, aby čtení bylo zážitkem.