Recenze Na hraně

Dorothe Norsová píše úsporným stylem o všedních věcech: ztrátě panenství, utracení nemocného psa nebo začátku lásky mezi dvěma outsidery v New Yorku. Současně však její povídky pojednávají o zlomových emocích lidských životů – o chvíli, kdy si dítě uvědomí, že jeho otec není superhrdina, o situacích, kdy známý svět přestane dávat smysl a začne se rozpadat.
Norsová umí nacházet nečekané radosti i tragédie v maličkostech, a proto také dokáže zpracovat téma, které by jiným vydalo na román, na osmi stránkách. Život je jednoduchý. Jednoduchost je složitá. Začtěte se.

Dorothe Norsová (*1970) patří k nejoriginálnějším současným dánským autorům. Na svém kontě má už sedm knih, mezi nimi například román Minna mangler et ovelokale (Minna potřebuje zkušebnu, 2013) psaný v jednovětých odstavcích. Může se také pyšnit tím, že je první dánskou autorkou, které kdy otiskli povídku v časopise The New Yorker. Její sbírka povídek Na hraně způsobila na americké literární scéně nevídaný rozruch a mezi její fanoušky se řadí mimo jiné i Junot Díaz nebo Oprah Winfreyová. Na schovat popis