Myšlenka je velice dobrá, jen škoda, že se pan Luděk Wellart té myšlenky nedrží až do konce závodu. Konec příběhu je totiž skoro nečitelný a zmatený. Vlastně asi okolo šedesátý stránky jsem knihu zavřel a odložil. Bohužel jsem zjistil, že jsem si s sebou nevzal jinou a tak jsem knihu opět otevřel a pokračoval ve čtení. Bezdrát je nebezpečný, sdílení je nebezpečné............ Vadí mi ten dětský humor a opakování hlášek - strašně rušivé. AKT II. MÖBIUS KAINE * : Příšerné, krutě puclíkované ( chápej - rozdělované) pokračovaní o Fellonovi, které jsem přečetl jen z velkým odporem. Vůbec mě to nebavilo, ale protože už jsem byl v půlce knihy - rozhodl jsem se, že to prostě dočtu. Opět je tu jedna geniální myšlenka, která se týká živých, rostoucích budov a jejich využití - Chytrý plastik si časem doroste do svého zamýšleného tvaru a účelu........... Tato část knihy je strašně rozkouskovaná a může se zdáti i velmi zmatená. Ano nakonec to má nějakou pointu, ale než jsem se k ní dostal, hodně jsem trpěl. AKT III. LIANA SLATER ** : Zde se vše vysvětlí a ustálí, ale já osobně jsem už byl hodně vykolejenej a tak asi tento příběh nedokážu vůbec ocenit. Již to nikdy nebudu číst a možná se i vyhnu dalším knihám tohoto spisovatele. schovat popis