Provokativní kniha o tom, jak zhubnout a vyřešit široké spektrum zdravotních problémů vyloučením pšenice z jídelníčku.
Víte, že po snědení dvou krajíčků pšeničného chleba vám stoupne krevní cukr víc než po dvou polévkových lžících čistého cukru?
Od zavedení stravovacích směrnic v 70. letech,...
číst celé
Provokativní kniha o tom, jak zhubnout a vyřešit široké spektrum zdravotních problémů vyloučením pšenice z jídelníčku.
Víte, že po snědení dvou krajíčků pšeničného chleba vám stoupne krevní cukr víc než po dvou polévkových lžících čistého cukru?
Od zavedení stravovacích směrnic v 70. letech, které vyzývaly k omezení příjmu tuků, jsme byli svědky podivného jevu: Američané neustále tloustli, postonávali a měli ještě větší sklony k cukrovce než dřív. Kardiolog William Davis se to rozhodl risknout a naordinoval více než dvěma tisícům svých pacientů režim bez pšenice. Když pak viděl, jaké to mělo mimořádné výsledky, dospěl ke znepokojivému závěru: Není to tuk, není to cukr, ani náš pohodlný životní styl, co je příčinou epidemie obezity v celé Americe – je to pšenice.
Ve své knize Život bez pšenice autor odhaluje pravdu o moderní pšenici a rozebírá její historickou roli v lidském jídelníčku. Už to není ta vydatná základní potravina, kterou naši předci pěstovali pro svůj chléb vezdejší; dnešní pšenice byla geneticky změněna tak, aby výrobcům potravin přinesla největší výnosy za cenu nejnižších nákladů. Dosud neškodná obilnina se tak proměnila v nutričně ochuzenou, ale jinak všudypřítomnou ingredienci, která zvedá krevní cukr ještě drastičtěji než běžný stolní cukr a vyvolává závislost, kdy se jako na tobogánu střídají cykly hladu, přejídání a únavy. Doktor Davis si posvítil na tloustnutí a hromadění tuku ve všech tělesných partiích a také na celou řadu nepříznivých zdravotních účinků: od cukrovky přes srdeční choroby až po imunologické a neurologické poruchy, jako je celiakie, revmatická artritida a demence. A konečně předkládá přesvědčivé argumenty pro úplné odstranění pšeničných výrobků z našeho jídelníčku, spolu s doporučeními, jak si tento přechod usnadnit a nesklouznout zase zpátky k dřívějším návykům.
Kniha Život bez pšenice, postavená na dlouholetém klinickém výzkumu a studiích jednotlivých mužů a žen, kteří se rozloučili s pšenicí a úplně tím změnili svůj život, nabízí velmi poučný pohled na důvěrně známou potravinu a poskytuje návod, jak se uzdravit a nadobro se zbavit přebytečných kil.
schovat popis
Recenze
A nakonec pro nás vytvořil 10 denní detox, během kterého vypustíme ze stravy všechnu pšenici.
Když jsem si přečetla, že bych se na dobro měla vzdát ovesných vloček či rýže, docela mě to zaskočilo, jelikož jsou to suroviny, které používám při vaření i několikrát do týdne.
Je opravdu těžké poznat, která „strategie“ zdravé výživy je ta pravá. V několika knihám jsem totiž naopak četla, že například ovesné vločky jsou nám velmi prospěšné, hlavně pak na mozek, a že jsou jak dělané pro zdravý životní styl. Je asi tedy na každém, aby si našel svou cestu zdravou výživou.
Život bez pšenice : 10denní detox pro mě byla přínosnou knihou hlavně co se týče informací o pšenici a také díky receptům, které zde autor zveřejnil. Možná o prázdninách budu mít chuť trochu zaexperimentovat a do tohoto detoxu se pustím – na to, abyste se do něj pustili musíte mít totiž čas, mnoho nových surovin a hlavně dobrou náladu -.
O nepříznivých dopadech pšenice na lidské zdraví se poslední dobou hodně mluví i píše. V čem je ale pšenice tak nebezpečná a proč bychom ji měli chtít vyřadit z našeho jídelníčku? Preventivní kardiolog William Davis ve své knize přináší celkem obsáhlou odpověď na tyto otázky. Především čtenářům na úvod vysvětluje, že dnešní geneticky modifikovaná pšenice má s tou původní, kterou jedli naši předkové, jen pramálo společného. A pak už následuje vyčerpávající výčet negativních dopadů konzumace pšenice a z ní vyrobených potravin na naše zdraví. Není to jen obezita a celiakie – pšenice negativně ovlivňuje i náchylnost k cukrovce či k nemocem srdce. A možností, jakými může způsobovat v našem těle potíže, je bohužel ještě mnohem více. Kniha je doplněna řadou příkladů z Davisovy praxe, kdy vysazení pšeničných výrobků z jídelníčku vedlo k nečekanému zlepšení stavu jeho pacientů. Najdete v ní také několik bezpšeničných receptů, které mi nicméně nepřišly natolik zajímavé, abych je měla chuť vyzkoušet.
A teď jak se na to dívám já: především jsem si uvědomila, jak závažnou změnou musí pro každého celiaka být stanovení jeho diagnózy a přechod na bezlepkovou dietu. Lepek se dnes vyskytuje skoro všude, i tam, kde by ho člověk opravdu nečekal! Dle doktora Davise se bohužel nedá stoprocentně věřit ani bezlepkovým výrobkům či menu, které restaurace označí za bezlepková. Zkrátka co si sami neuvaříte, to nemáte. Na druhou stranu mi té hysterie v této knize přišlo trochu moc a nedokážu prostě uvěřit, že na některá (zejména neurologická) onemocnění může mít (ne)konzumace pšenice až takový vliv. Život bez pšenice se mi místy zdál až moc odborný a když to porovnám s tituly s obdobnou tematikou (např. Jídlo na prvním místě, Bláznivá sexy dieta), nebyl až tak čtivý a zajímavě podaný.