Publikace Klíč k soudní síni se už při svém prvním vydání v roce 2006 stala specifickým bestsellerem v oblasti právnické literatury a dočkala se několika - dnes už dávno rozebraných – dotisků. Důvod byl celkem jednoduchý: kniha je originální, čtivou, vskutku praktickou příručkou, zamýšlenou původně pro začínající soudce a advokáty a adepty těchto profesí, ale ukázala se jako velmi přínosný průvodce, jakýsi denní manuál a cenná příležitost pro „zopakování látky“, se kterou rádi pracují i zkušení právníci v justici i advokacii (navíc v ní řadu poučení najdou např. i notáři, soudní exekutoři, státní zástupci či insolvenční správci), ale shánějí se po ní i studenti právnických fakult, kteří se rozhodují o své budoucnosti.

Druhé, aktualizované vydání Klíče k soudní síni si tedy vyžádala sama praxe. Zkušený autorský tým vedený soudcem Ústavního soudu JUDr. Jaromírem Jirsou publikaci provedl nejen „upgrade“ původního rukopisu podle současného právního stavu, ale doplnil jej také o další praktické a zčásti i teoretické poznatky. Po výkladu o postavení a struktuře právnického stavu (část A, autor JUDr. Karel Havlíček, který je též editorem celého díla) následuje obsáhlá soudcovská partie „Justiční klíč“ (část B, autoři JUDr. Jaromír Jirsa, JUDr. Libor Vávra) a poté pasáž „Advokátský klíč“ (část C, autoři JUDr. Petr Meduna, Mgr. Kryštof Janek).

Zásadní partie publikace zahrnují výklady o cestě a předpokladech pro výkon soudcovského a advokátského povolání, podrobné a zasvěcené pohledy na vnitřní organizaci soudu, vztahy mezi soudcem a jeho kolegy, funkcionáři i zaměstnanci soudu, pracovní režim soudce, jeho činnost v řízení civilním i trestním na všech stupních (se stručnými připomínkami specifik soudního řízení správního a řízení před Ústavním soudem) – přípravu řízení, dokazování, rozhodování atd., stejně jako praktické informace o přípravě na výkon funkce advokáta, jeho úkolech a možnostech při poskytování právních služeb, taktice zastupování a obhajoby, odpovědnosti advokáta i jeho specifických rolích (např. jako mediátora či insolvenčního správce). Cíl publikace výstižně vyjadřuje myšlenka, kterou J. Jirsa uvádí ve svém závěrečném slovu: „Soudci, advokáti, justiční čekatelé, koncipientu i další členové rozvětvené justiční rodiny jsou především služebníky práva a spravedlnosti. To je obrovský smysl, poslání a závazek zároveň.“