Eva Tvrdá

1963

Česká spisovatelka Eva Tvrdá je známá svou netradiční formou vydávání knih. Před publikací každé ze svých knih je totiž představuje čtenářům ve dvou různých formách. Jednou z těchto forem je zveřejnění ukázky v novinách "Zrcadlo Hlučínska", tou druhou je poté předčítání v rozhlasovém pořadu. Čtenáři se tak mohou seznámit s tím, jaká bude nová kniha této autorky. Tuto formu možná Tvrdá zvolila také proto, že mnoho z jejích knih je psáno v různých žánrech. Na svém kontě má spisovatelka detektivky, povídky, ale také knihy zaměřené na literaturu faktu. V takových se Tvrdá věnuje zejména oblasti České republiky, ze které pochází, tou je slezské Opavsko a oblast Hlučínska. Věnovala se zejména tomu, co se v Hlučínsku dělo od 30. let 20. století až po dnešní dobu. Mezi knihy této autorky patří například "Pandořina skříňka", "Třešňovou alejí", nebo "Dědictví".

Recenze knih autora


Obrázek knihy
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Mrtvou neměl nikdo rád
Temný příběh, chladný vyprávěcí styl a drsné kulisy současné Ostravy. Celá řada podezřelých a oběť vraždy, kterou neměl nikdo rád. Pokud si rádi hrajete na amatérské detektivy, tak tady si zaručeně přijdete na své. V knize není nikdo, koho byste mohli přestat podezírat.
Spisovatelka Eva Tvrdá (1963) vydala již řadu románů a novel, které mají ledacos společného. Spousta z nich se od... číst celéehrává v opavském Slezsku a všechny jsou nebývale surové. Autorka je úsporná až minimalistická vypravěčka, která si nepotrpí na prázdné fráze a zbytečné popisy nebo charakteristiky. Okamžitě a bez emocí jde k jádru věci a evidentně se řídí zásadou, že čím kratší věty, tím lepší. Texty se hemží jednoslovnými výpověďmi či větnými ekvivalenty bez sloves. Díky tomu jsou její prózy živé a nebývale čtivé. Tvrdá preferuje novely, což je i případ aktuální novinky z nakladatelství Littera Silesia.
Detektivka „Mrtvou neměl nikdo rád“ je zařazena do žánru Silesia Noir, což mají být temné kriminální příběhy. Nutno podotknout, že autorka umí tnout do živého a šokovat. S ničím a s nikým se nemazlí, jede si ve své lajně a kašle na city čtenářů. Paradoxně díky tomu napsala příběh, od kterého se neodtrhnete. Jestliže jste od ní dosud nic nečetli, zaručuji vám, že si po přečtení této detektivky okamžitě seženete všechno, co vydala. Proč? Protože si na jejím přímočarém stylu vypěstujete závislost. „Mrtvou neměl nikdo rád“ je kriminální román založený na policejním vyšetřování říznutý klasickou detektivkou – hádankou.
Díky rozsahu a vlastně i absenci nadbytečných slov se rázem ocitnete ve zlaté éře detektivek, kdy šlo především o zločin a o jeho vyřešení. Tvrdá se nezdržuje psychologickými nebo filozofickými úvahami a má daleko k tomu, aby se vás snažila jakýmkoliv způsobem ovlivnit. Ona pouze předkládá fakta a informuje o tom, co se seběhlo. Její styl psaní je blízký stylu Vladimíra Párala a v jistém ohledu je ještě cyničtější. Protože jsme v detektivce, všechno se točí kolem vraždy, ke které dojde už na prvních stránkách. Obětí je šestatřicetiletá zlatokopka Irena. Ta se provdala za movitého pána v letech a nyní ho podvádí snad na každém kroku.
Už na začátku vám autorka nabídne skupinku podezřelých i s jejich motivy k vraždě. Když to přeženu, je téměř zázrak najít někoho, kdo neměl na Irenu pifku. Případ přistane na stole padesátnici Nině, která velmi brzy pochopí, že ji čeká spousta práce. Děj posouvají dopředu dialogy a text by mohl skvěle fungovat i jako divadelní nebo rozhlasová hra. Každou chvíli budete podezírat někoho jiného a je celkem fuška tipnout, jak se příběh bude vyvíjet a jak skončí. S Ninou navštívíme rozličná místa, počínaje luxusními byty zbohatlíků a konče doupaty lidí žijících na samém dně společnosti.
Velkou roli tu má i samotné město. Ostrava funguje jako jedna z postav a je důležitá pro osudy všech zúčastněných. Kniha „Mrtvou neměl nikdo rád“ má nesporný filmový potenciál a umím si představit, že se podle ní natočí úspěšná minisérie. Oč méně vám toho autorka řekne přímo, o to víc věcí můžete najít pod povrchem. Tenhle příběh je plný vášní, křivd a touhy po pomstě. „Mrtvou neměl nikdo rád“ zhltnete na jeden zátah a budete na ni myslet ještě dlouho poté, co ji odložíte. Tahle nevelká novelka se vám totiž zažere pod kůži tak, jako se postavám knihy zažralo pod kůži zlo.
24/07/2018
Obrázek knihy
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Dědictví
Velmi poutavý příběh, čte se jedním dechem,
25/02/2021
Obrázek knihy
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Pandořina skříňka
Tak jsem přelouskla po Dědictví i Pandořinu skříňku a názor měnit nebudu. U některých postav z druhé části jsem si sotva vzpomněla, kde se objevily v Dědictví a chyběly mi souvislosti. První část o Agátě byla zajímavější, ale prostě to nebylo to ono, co bych od takového tématu čekala. Obávám se, že obě knihy v paměti dlouho neudržím. Bohužel, autorka má potenciál, ale není to úplně můj ... číst celéšálek kafe..
22/01/2021
Obrázek knihy
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Třešňovou alejí
Na knihách Evy Tvrdé se mi líbí, že nějak nehodnotí. Popisuje, syrově, věcně a nechává čtenáře, aby si sám zhodnotil, na kterou stranu se přikloní. Nevnucuje nikomu, co je správné a co špatné. Když se jedná o moderní dějiny, pak je to ta nejvhodnější cesta. Je správné, že proběhl odsun Němců, kteří byli kořeny srostlí s touto zemí a žili a hospodařili tu tolik století předtím? Je správ... číst celéné, že Volyňští Češi se vrátili zpět do vlasti? Skvělá kniha o ožehavých tématech naší doby. Rozhodně doporučuji.
1/05/2019
Obrázek knihy
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Okna do pokoje
tři příběhy žen ze specifického kraje Hlučína. Kraj , kde se mísí němčina s češtinou. Lpí se na tradičních hodnotách a nejít v neděli do kostela je hřích. Kniha nám přibližuje příběhy žen s nimiž se život nemazlil a které své mládí prožily v letech druhé světové války , kdy jejich muži, ale i bratři museli narukovat v uniformě Wermachtu. Nejvíce se mi líbil a bavil mě prostřední př... číst celéíběh. Určitě si tuto knihu přečtěte.
8/03/2018
Obrázek knihy
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Hravé příběhy
Dílo Hravé příběhy bylo a bude jedinečným výtvorem skvělého spisovatele, který může sloužit nejen jako podstava pod křivý stůl, musíte jí ale dát šanci. Patří mezi mé nejoblíbenější knížky. Při čtení mě zaujal spisovatelův jazyk, který je trochu nepříjemný, obzvlášť pokud chcete knihu přečíst rychle. Od knihy jako je Příběhy byste ale sotva čekali něco jiného. Zápletky a děj vůbec je v ... číst celéknize takový plytký a trochu škatulkovatelný, jestli mi rozumíte. Dějově tedy knížka trochu zaostává, alespoň dle mého. Knížku byste si měli ale raději vyzkoušet přečíst vy sami, protože každá kniha má vždy něco nového pro každého.
29/10/2017