Charlotte Smithová pochází z vyšší vrstvy a v tomto prostředí se výstřelky a svobodomyslnost neopouští. Proto její milovanou a poněkud prudší sestru Phoebe nechají rodiče zavřít do nechvalně známého prostředí Goldengrove. Charlotte se s touto skutečností ale nedokáže smířit, vzdává se své identity a nechává se dobrovolně do ústavu zavřít. Postupem času pochopí, že ženy, které jsou v úst... číst celéavu zavřené, nejsou psychicky nemocné, ale pouze nevyhovovaly svým blízkým, kteří je tu „uklidili.“ ⠀ ⠀ Přiznám se, že právě prostředí ústavu pro choromyslné ženy v 19. století mě na knihu nalákalo a bylo skutečně zajímavé, ale bohužel jsem podle anotace čekala něco jiného. Kniha je z nějakého důvodu řazena mezi thrillery, a to dokonce psychologické, ale opravdu to žádný thriller není. Jedná se o román o odvážně dívce, jejím odhodlání a odhalení tajemství. A samozřejmě, že se v knize dočkáme pár romantických prvků. ⠀ ⠀ V knize sice byly zajímavé zvraty, zejména na konci, přesto mi přišlo, že kniha vlastně ani žádnou pořádnou zápletku nemá. Mnohdy mi děj přišel táhlý a když už to vypadalo, že se něco bude dít a dojde k útěku, vrátilo se vše na začátek a naše hrdinka musela měnit plány. Také mi k srdci nepřirostla žádná z postav, a to ani ta hlavní. ⠀ ⠀ Žena číslo 99 není úplně špatná kniha, ale avizovaný psychologický thriller to rozhodně není, protože drobné napětí nás možná čeká na posledních pár stránkách, kdy je odhaleno tajemství, které ale zase tak úplně nesouvisí s tím, co se v ústavu s chovankami děje.
Na základě doporučení jsem sáhla po této knize. Mám ráda příběhy z této doby, kdy bylo nepřípustné, aby žena byla sama s mužem v pokoji nebo snad pracovala :-D Příběh se odehrává v ústavu pro duševně choré, kam dříve zavírali i lidi, kteří to vůbec nepotřebovali. Co mě zaujalo nejvíce, je náhled do různých technik léčení. Jinak je kniha takový průměr. Neurazí ale ani nenadchne.**br... číst celé**Jinak se mi líbí i titulní strana.
Na knihu jsem se velmi těšila a jsem z ní na rozpacích. Kniha o 300 stránkách slibuje zàzitek s první ženou v detektivní kanceláři. Fajn. Začátek byl super, ale pak to pro mě byla ohromná nuda. Nemůžu si pomoct, ale byla. No a nějak mi v tom chyběla šťáva, život. Mno. Obálka se mi líbila, ale jinak tedy nevím no. Potom, co jsem četla předtím to byl slabý odvar. Možná pro někoho oddechov... číst celéé čtení, ale já v tom nenašla ani nějaký velký informační přínos. To mi taky celkem vadilo. Stěžejní slova tam byly, ale jinak to bylo takové nijaké. Kdybych negooglila ani bych nevěřila, že by to mohla být pravda a autorka si to nevycucala z prstu.
Kniha pro milovníky detektivních příběhů, zvlášť ženské čtenářky, které se dle mého názoru lépe dokažou ztotožnit s hlavní postavou. Přibližuje osud hlavní hrdinky a její sílu probojovat se do mužského světa, a zároveň je propletená s různými detektivními povídkami. Kniha je v celku čtivá, místy však zdlouhavá. Děj mě nejvíc vtáhl na začátku, a potom spíše ke konci. Doporučuji jako práz... číst celédninové čtení.
Moc ráda čtu příběhy o ženách, které něco v historii dokázaly a přes nepřízeň osudu i okolí se postavily svému úkolu čelem. Mezi takové ženy patří i Kate, která je ženou mnoha tváří a její detektivní schopnosti jsou mnohdy lepší, než u mužů. Kniha se četla rychle a svižně, moc se mi líbil styl psaní autorky Greer Macallister. Postavy byli sympatické, určitě si je brzy o... číst celéblíbíte a budete doufat, že se jim podaří uspět. Doporučuji :D
Na začátek mám jednu připomínku...kniha je řazena mezi thrillery, ale za mě je to spíš historický román než thriller. Román o odvaze, odhodlání, svobodě a sesterské lásce. Příběh je vyprávěn v ich-formě v přítomnosti, ale hlavní hrdinka se vzpomínkami vrací zpět do minulosti. Charlotte byla nesmírně statečná, fandila jsem jí, ať najde svou sestru a odvede ji zpátky domů. Prostředí ... číst celéústavu bylo hrůzostrašné. V průběhu vycházelo najevo, že většina žen, které zde byly umístěny, nebyly nemocné, nýbrž udělaly něco, co se jiným nelíbilo nebo "nehodilo do krámu". Bylo to fakt šílené a bylo mi z toho smutno. 🙁 Nechápu některé rodiče, fakt ne. Přesto mě čtení hodně bavilo a až na pár "hluchých" míst, kde se nic moc nedělo, to bylo skvělé čtení. A moc mě potěšilo, že nechyběla také láska.
Celkově bych příběh hodnotil kladně, spisovatelka Greer Macallister vše napsala plynule, bez zadrhávání, a vůbec se to četlo moc hezky. Jazyk je jednoduchý, ale ne primitivní a jako velké pozitivum beru právě provázanost románové linky s reálnými událostmi. Čtenář se tak nejen baví, ale také se jako bonus něco dozví. Vše nakonec zůstává čtivou fikcí na pozadí skutečných událostí podávan... číst celéou v mixu různých literárních stylů. Z mého hlediska se jednalo o jeden z nejpozoruhodnějších románů, jaké jsem v poslední době četl.