Košík
zboží
(prázdné)
-
Záhada nemoci Karla IV.
Jiří RambaNení skladem 314 KčDo košíku -
Osudná hra Bedřicha Smetany
Jiří RambaNení skladem 329 KčDo košíku -
Slavné české lebky
Jiří RambaNení skladem 316 KčDo košíku -
Tajemství Karla IV. - Čeští panovníci ve světle antropologicko-lékařských zkoumání
Jiří RambaNení skladem 245 KčDo košíku
Recenze knih autora
Jsem velmi spokojená- jako milovnice hudby i historie oceňuji výborné zpracování života a zdravotního stavu ikony české hudby.
RECENZE
Publikace: Osudná hra Bedřicha Smetany. Mistrova celoživotní nemoc ve světle moderní medicíny.
Autor: Jiří Ramba
Vydavatel: Togga
Jihočeský Jindřichův Hradec se zapsal do historie české kultury tragickou nehodou téměř dvanáctiletého chlapce Bedřicha Smetany, rodáka z Litomyšle, syna správce místního pivovaru a již v mladistvém věku virtuózního klavíristy... číst celé. Následky poranění ztrpčovaly Smetanovi celý další život a vedly k jeho předčasné smrti. Závěrečná fáze jeho života končící demencí spojenou s hluchotou a psychickými problémy vyvolává dodnes dohady, které vznikly po smrti geniálního hudebníka. S touto problematikou se vyrovnává výjimečný lékařský odborník Jiří Ramba ve svém posledním díle. Knihu „Osudná hra Bedřicha Smetany. Mistrova celoživotní nemoc ve světle moderní medicíny“, která v těchto dnech vychází zásluhou vydavatelství Togga, dokončil těsně před vlastním úmrtím.
Docent MUDr. Jiří Ramba, DrSc., narozený 7. února 1940 v Praze, zemřel 23. ledna 2023 v Praze-Motole doslova s čerstvě vytištěnou knihou v ruce. Specialista na čelistní a obličejovou chirurgii Dětské stomatologické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy ve Fakultní nemocnici v Motole a v letech 1990-1992 její přednosta, je znám kulturní veřejnosti jako spisovatel literatury faktu, od roku 1982 člen antropologického týmu profesora MUDr. Emanuela Vlčka. Při zkoumání lebek historických osobností, mimo jiných i Karla IV. nebo v tomto případě Bedřicha Smetany, postavil vědecké znalosti metod obličejové chirurgie a rentgenologie do pozice pomocných věd historických. Uplatnil tak zkušenosti celoživotního zájmu o úrazy obličeje a studia jejich dlouhodobých následků. Jako zkušený autor vědecko-naučných pojednání s tradičně krásnou a jazykově bohatou češtinou vykládá Ramba napínavý příběh nehody na břehu rybníka Vajgar v souvislosti s postupujícími následnými zdravotními problémy. Ze vzpomínek umělce i jeho současníků doplňuje celoživotní příběh onemocnění, která provázela Smetanovu tvorbu, a vytváří tak důkladný lékařský chorobopis na podkladě medicínských znalostí z počátku našeho století. Nevyhýbá se ani konfrontaci svých závěrů s názory, které se v souvislosti se Smetanovou demencí po jeho smrti vynořily a ponechává tak možnosti dalšímu bádání. Nelze než znovu konstatovat, že v málokteré populárně naučné publikaci se prolíná tak hluboké studium historických reálií s odbornými znalostmi jako je tomu v antropologicky pojatém výkladu Jiřího Ramby.
Rambův výklad začíná poutavým vylíčením náhodného setkání autora s dočasně exhumovanou lebkou Bedřicha Smetany. Okamžité podezření na poúrazovou deformaci vedlo k rychlému rozhodnutí lebku před opětovným uložením fotograficky a rentgenologicky zdokumentovat. Klinický závěr vyšetření o původu deformity ve Smetanově dětství pak vedl ke zkoumání archivních dokladů o její příčině a dalších souvislostech. Údaje z osobních deníků Bedřich Smetany a pamětníků jsou vedeny chronologicky ve dvaceti kapitolách označených jako životní zastavení. Zdravotní problémy a stížnosti jsou popisovány na pozadí osobních, rodinných i šířeji vnímaných a pojímaných společenských situací, ovlivňujících jeho životní úděl. Suchý popis Smetanova strádání tak dává vyniknout působivosti jeho současně vznikajícího díla. Poklidné dětství s prvními hudebními úspěchy v Litomyšli a později v Jindřichově Hradci končí osudným třetím životním zastavením. Při hře se spolužáky na přelomu let 1834 a 1835 vybuchla láhev se střelným prachem a poranila jej na obličeji. Znečištěná rána vymytá vodou z nedalekého rybníka Vajgaru vedla k zánětu okolních tkání a svými důsledky, kromě jiného bolestmi a postupnou ztrátou sluchu, sužovala Smetanu po celý jeho život; detailně o tomto vývoji pojednávají další zastavení. Postupující zánět se projevoval častými bolestmi hlavy, které měly, spolu s horečnatými projevy, závislost na změnách meteorologických podmínek. Smetana tyto projevy zaznamenával ve svých denících. Pečlivého ověření a porovnání záznamů s údaji o počasí se Rambovi dostalo díky vstřícnému přijetí a pomoci od Vladimíra Brůžka z Českého hydrometeorologického ústavu. Porušená odolnost proti zánětům sužovala Smetanu kupříkladu i kožními projevy, které odolávaly tehdejší zvyklé léčbě. Zánět se z pravé tváře rozšířil do pravé očnice a postihl i čelní kost, odkud přestoupil na mozkové pleny. Vpravo ovlivnily stav probíhající sklerotické změny, zatímco levá část byla zánětlivě aktivní až do samého konce života. Infekce postihla i sluchové kůstky; pozvolně došlo k jejich destrukci a vazivovým změnám připojených drobných svalů, což mělo za následek postupnou a časem úplnou hluchotu skladatele. V závěru života se přidružily i závratě a psychické poruchy. Při pitvě byl nalezen nad čelními mozkovými partiemi chronický zánět plen, zvláště výrazný na levé straně. Diskuzní medicínskou rozpravu uzavírá docent Ramba zdůvodněním svého názoru o celoživotním utrpení Bedřicha Smetany jako následku stále probíhající a trvale aktivní chronické osteomyelitidy.
Kniha je tak dramaticky rozdělena do tří aktů – vylíčení podnětu klinického výzkumu na podkladě deformace obličejového skeletu Smetany, studium následného Smetanova života a průběhu nemocí v podobě podrobného chorobopisu a konečně diskuse k dodatečným posmrtným závěrům. Samostatně je nakonec vložen Epilog, v kterém autor shrnuje argumenty svého tvrzení v obraně k protinázorům a dokládá jejich neúplnost, způsobenou třeba nekvalitním zpracováním tkáňového materiálu, včetně nedostatečně odborně prodiskutovaného a nevhodně nazývaného sérologického vyšetření. Jde o posmrtně vzniklé názory na charakter Smetanovy závěrečné demence. Recenzent sám si dovoluje upozornit na její různé možné příčiny, které jsou známy a diagnosticky propracovány až v mnohem pozdější době – namátkou vedle Alzheimerovy choroby třeba i závěrečnou fázi Lymeské boreliózy anebo frontotemporální demenci.
Kniha je vydávána nakladatelstvím Togga v Praze ve skvostném provedení s pevnou vazbou a přebalem, celkem 283 stran textu je bohatě ilustrováno více než sedmdesáti reprodukcemi a fotografiemi různé provenience, mezi nimiž se nacházejí i ukázky Smetanových vlastních kreseb. Vysoká kvalita dokumentace vyniká u snímků Smetanovy lebky, které jsou podkladem předkládaného vědeckého bádání. Použité písmo Carot z dílny Františka Štorma je výborně čitelné, kurzívou vložené části přehledně rozdělují autorův vlastní text od citací přímých účastníků Smetanova života včetně jeho samého a činí tak text srozumitelným. Nutné vysvětlivky a poznámky jsou uváděny pod příslušnou stránkou, nechybí ani bohatý seznam literárních pramenů.
Publikace: Osudná hra Bedřicha Smetany. Mistrova celoživotní nemoc ve světle moderní medicíny.
Autor: Jiří Ramba
Vydavatel: Togga
Jihočeský Jindřichův Hradec se zapsal do historie české kultury tragickou nehodou téměř dvanáctiletého chlapce Bedřicha Smetany, rodáka z Litomyšle, syna správce místního pivovaru a již v mladistvém věku virtuózního klavíristy... číst celé. Následky poranění ztrpčovaly Smetanovi celý další život a vedly k jeho předčasné smrti. Závěrečná fáze jeho života končící demencí spojenou s hluchotou a psychickými problémy vyvolává dodnes dohady, které vznikly po smrti geniálního hudebníka. S touto problematikou se vyrovnává výjimečný lékařský odborník Jiří Ramba ve svém posledním díle. Knihu „Osudná hra Bedřicha Smetany. Mistrova celoživotní nemoc ve světle moderní medicíny“, která v těchto dnech vychází zásluhou vydavatelství Togga, dokončil těsně před vlastním úmrtím.
Docent MUDr. Jiří Ramba, DrSc., narozený 7. února 1940 v Praze, zemřel 23. ledna 2023 v Praze-Motole doslova s čerstvě vytištěnou knihou v ruce. Specialista na čelistní a obličejovou chirurgii Dětské stomatologické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy ve Fakultní nemocnici v Motole a v letech 1990-1992 její přednosta, je znám kulturní veřejnosti jako spisovatel literatury faktu, od roku 1982 člen antropologického týmu profesora MUDr. Emanuela Vlčka. Při zkoumání lebek historických osobností, mimo jiných i Karla IV. nebo v tomto případě Bedřicha Smetany, postavil vědecké znalosti metod obličejové chirurgie a rentgenologie do pozice pomocných věd historických. Uplatnil tak zkušenosti celoživotního zájmu o úrazy obličeje a studia jejich dlouhodobých následků. Jako zkušený autor vědecko-naučných pojednání s tradičně krásnou a jazykově bohatou češtinou vykládá Ramba napínavý příběh nehody na břehu rybníka Vajgar v souvislosti s postupujícími následnými zdravotními problémy. Ze vzpomínek umělce i jeho současníků doplňuje celoživotní příběh onemocnění, která provázela Smetanovu tvorbu, a vytváří tak důkladný lékařský chorobopis na podkladě medicínských znalostí z počátku našeho století. Nevyhýbá se ani konfrontaci svých závěrů s názory, které se v souvislosti se Smetanovou demencí po jeho smrti vynořily a ponechává tak možnosti dalšímu bádání. Nelze než znovu konstatovat, že v málokteré populárně naučné publikaci se prolíná tak hluboké studium historických reálií s odbornými znalostmi jako je tomu v antropologicky pojatém výkladu Jiřího Ramby.
Rambův výklad začíná poutavým vylíčením náhodného setkání autora s dočasně exhumovanou lebkou Bedřicha Smetany. Okamžité podezření na poúrazovou deformaci vedlo k rychlému rozhodnutí lebku před opětovným uložením fotograficky a rentgenologicky zdokumentovat. Klinický závěr vyšetření o původu deformity ve Smetanově dětství pak vedl ke zkoumání archivních dokladů o její příčině a dalších souvislostech. Údaje z osobních deníků Bedřich Smetany a pamětníků jsou vedeny chronologicky ve dvaceti kapitolách označených jako životní zastavení. Zdravotní problémy a stížnosti jsou popisovány na pozadí osobních, rodinných i šířeji vnímaných a pojímaných společenských situací, ovlivňujících jeho životní úděl. Suchý popis Smetanova strádání tak dává vyniknout působivosti jeho současně vznikajícího díla. Poklidné dětství s prvními hudebními úspěchy v Litomyšli a později v Jindřichově Hradci končí osudným třetím životním zastavením. Při hře se spolužáky na přelomu let 1834 a 1835 vybuchla láhev se střelným prachem a poranila jej na obličeji. Znečištěná rána vymytá vodou z nedalekého rybníka Vajgaru vedla k zánětu okolních tkání a svými důsledky, kromě jiného bolestmi a postupnou ztrátou sluchu, sužovala Smetanu po celý jeho život; detailně o tomto vývoji pojednávají další zastavení. Postupující zánět se projevoval častými bolestmi hlavy, které měly, spolu s horečnatými projevy, závislost na změnách meteorologických podmínek. Smetana tyto projevy zaznamenával ve svých denících. Pečlivého ověření a porovnání záznamů s údaji o počasí se Rambovi dostalo díky vstřícnému přijetí a pomoci od Vladimíra Brůžka z Českého hydrometeorologického ústavu. Porušená odolnost proti zánětům sužovala Smetanu kupříkladu i kožními projevy, které odolávaly tehdejší zvyklé léčbě. Zánět se z pravé tváře rozšířil do pravé očnice a postihl i čelní kost, odkud přestoupil na mozkové pleny. Vpravo ovlivnily stav probíhající sklerotické změny, zatímco levá část byla zánětlivě aktivní až do samého konce života. Infekce postihla i sluchové kůstky; pozvolně došlo k jejich destrukci a vazivovým změnám připojených drobných svalů, což mělo za následek postupnou a časem úplnou hluchotu skladatele. V závěru života se přidružily i závratě a psychické poruchy. Při pitvě byl nalezen nad čelními mozkovými partiemi chronický zánět plen, zvláště výrazný na levé straně. Diskuzní medicínskou rozpravu uzavírá docent Ramba zdůvodněním svého názoru o celoživotním utrpení Bedřicha Smetany jako následku stále probíhající a trvale aktivní chronické osteomyelitidy.
Kniha je tak dramaticky rozdělena do tří aktů – vylíčení podnětu klinického výzkumu na podkladě deformace obličejového skeletu Smetany, studium následného Smetanova života a průběhu nemocí v podobě podrobného chorobopisu a konečně diskuse k dodatečným posmrtným závěrům. Samostatně je nakonec vložen Epilog, v kterém autor shrnuje argumenty svého tvrzení v obraně k protinázorům a dokládá jejich neúplnost, způsobenou třeba nekvalitním zpracováním tkáňového materiálu, včetně nedostatečně odborně prodiskutovaného a nevhodně nazývaného sérologického vyšetření. Jde o posmrtně vzniklé názory na charakter Smetanovy závěrečné demence. Recenzent sám si dovoluje upozornit na její různé možné příčiny, které jsou známy a diagnosticky propracovány až v mnohem pozdější době – namátkou vedle Alzheimerovy choroby třeba i závěrečnou fázi Lymeské boreliózy anebo frontotemporální demenci.
Kniha je vydávána nakladatelstvím Togga v Praze ve skvostném provedení s pevnou vazbou a přebalem, celkem 283 stran textu je bohatě ilustrováno více než sedmdesáti reprodukcemi a fotografiemi různé provenience, mezi nimiž se nacházejí i ukázky Smetanových vlastních kreseb. Vysoká kvalita dokumentace vyniká u snímků Smetanovy lebky, které jsou podkladem předkládaného vědeckého bádání. Použité písmo Carot z dílny Františka Štorma je výborně čitelné, kurzívou vložené části přehledně rozdělují autorův vlastní text od citací přímých účastníků Smetanova života včetně jeho samého a činí tak text srozumitelným. Nutné vysvětlivky a poznámky jsou uváděny pod příslušnou stránkou, nechybí ani bohatý seznam literárních pramenů.
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Záhada nemoci Karla IV.
Strašně se mi nelíbí, že Nakladatelství Karolinum knihu mělo téměř rok někde v šuplíkách a nyní když zjistili, že od stejného autora tedy Jiřího Ramby vyšla mimořádně zajímavá publikace "Osudná hra Bedřich Smetany Mistrova celoživotní nemoc ve světle moderní medicíny, kterou vydalo Togga, s.r.o. s knihou běží na trh. Je to šupárna. Pan doc. Jiří Ramba zemřel 23. 1. 2023 a to jak se k ně... číst celému Nakladatelství Karolinum zachovalo v něm bylo velkou hořkostí. Kniha je krásná i když mě zarazil tento text v poznámkách: Texty i obrazový doprovod byly pro vydání v této knize částečně přepracovaný a rozšířený. Ale pan docent k ničemu takovému rozhodně v žádném případě nedal souhlas. Tedy kniha krásná vydavatel neslušný i když se jedná o Karolinum.
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Záhada nemoci Karla IV.
Kniha je výborná- jako lékařka a milovnice historie velmi oceňuji
Vyzvednutí zásilky kdekoliv v ČR
