Karel Machala
1967Publicista, překladatel, ekonom.
Nahlásit chybuČeský překladatel a publicista Karel Machala sice vystudoval ekonomii, ale zabývá se především zdravou výživou, biopotravinami a nejnovějšími trendy ve zdravém stravování. Je také autorem knih „Géniové na prahu nové medicíny – Filozofie konvenční léčby pod palbou argumentů“ a „Kvašená zelenina pro zdraví a vitalitu“. Ve druhé zmíněné knize se snaží čtenářům ukázat, že vědecké studie prokázaly, že kvašená zelenina zlepšuje metabolické funkce a celkově podporuje zdraví. Příznivě působí také na trávení, obsahuje látky, které působí proti vzniku rakoviny či působí proti negativnímu dopadu jednoduchých cukrů na organismus. Poukazuje zde také na to, že se jedná o živou stravu, která je lehce dostupná i v zimním období.
-
Kvašená zelenina pro zdraví a vitalitu
Karel MachalaNení skladem 288 KčDo košíku -
Viry pro 21. století
Karel MachalaNení skladem 210 KčDo košíku -
Géniové na prahu nové medicíny
Karel MachalaNení skladem 89 KčDo košíku -
Kvašená zelenina pro zdraví a vitalitu
AnagNení skladem 218 KčDo košíku -
Kdo jsme a odkud přicházíme?
Karel MachalaNení skladem 347 KčDo košíku -
Die Liebe ging mit mir ...
Karel MachalaNení skladem 605 KčDo košíku -
Máj (kniha + DVD)
Karel MachalaNení skladem 177 KčDo košíku
Recenze knih autora
Moc pěkná kuchařka plná o inspirace. A co vy, už vám to doma kvasí? 😋
Hlavní je však ná... číst celévod na zdárnou výrobu domácích kvašených pochutin. Je pravda, že konkrétních receptur není mnoho, ale radil bych dokoupit ještě další knihu o domácím kvašení.
MÁJ je náročná kniha, asi jedna z nejnáročnějších knih, kterou jsem četl ve svém životě. Příběh po obsahové stránce není složitý, ale pokud se pustíme do rozboru této lyricko-epické básně, která byla vydána v roce 1836, tak můžeme tvrdě narazit. Je to klasické dílo českého romantismu. Báseň má 4 zpěvy, 2 intermeca (mezizpěvy) a vlastenecký předzpěv. V této básni se vyskytuje hodně jazykových prostředků, jako je například zvukomalba, metonymie, metafora, epiteton (básnický přívlastek), personifikace a další jazykové prostředky. Upřímně řečeno jsme na střední škole tuto báseň příliš „nepitvali“, jako tomu je asi na gymnáziích, kdy studenti musí určovat také metrické systémy. My jsme toho byli naštěstí ušetřeni. Těžko říci, jestli by mne bavilo takto do hloubky rozebírat tuto báseň. Myslím si, že v době, kdy jsem studoval, tak nikoliv. Možná kdyby nám tuto problematiku profesorka vysvětlila, tak bych tomu přišel na kloub a nedělalo by mi to problémy. Samozřejmě jsme četli také ukázku této básně. /Poznámka na okraj: Mácha na konec verše a poloverše kladl jednoslabičné slovo, takže tímto byla zachována vzestupnost verše./
Osobně bych si MÁJ nevybral do povinné četby pro její těžkopádnost a složitost. Vzpomínám si, že se mi kniha nečetla příliš dobře, mnohým věcem jsem asi ani dostatečně neporozuměl, co tím chtěl autor říci. Samozřejmě, že kniha má určitě umělecké kvality a češtináři asi na tuto knihu nedají dopustit a mají knihu v oblibě a rádi se v ní „pitvají“ a zatěžují studenty rozborem této básně. Souhlasím s panem VÁCLAVEM PROKOPEM, který napsal několik skript z literatury (komentáře k těmto skriptům jsem už napsal), že by profesoři neměli zatěžovat studenty metrickými systémy, spíše by to měla být okrajová látka, případně do seminářů, anebo pro studenty češtiny na vysoké škole. Myslím si, že pro běžného čtenáře jakým jsem já, to byla složitá četba. Možná někdy v budoucnu bych se mohl k básni vrátit a možná přehodnotit svoje hodnocení, ale nemyslím si, že bych změnil názor. Možná po druhém přečtení budu báseň vnímat jinak a uvidím věci, které jsem třeba předtím neviděl, anebo nedocenil. Vzpomínám si, jak nám profesorka češtiny pustila LP desku s MÁJEM a my jsme poslouchali. Nevzpomínám si, jestli jsme LP doposlouchali až do úplného závěru, ale hodinu to nepochybně oživilo. Samozřejmě jsme se museli naučit některé verše, které si pamatuju dodnes, ač je to k neuvěření po tolika letech co jsem studoval na střední škole. Nechápu, jak si je můžu pamatovat do dnešního dne, ale je to pravda. Možná bych mohl vyzkoušet také audioknihu a zjistit, jak by na mne působila Máchova slova po letech, kdy jsem knihu četl naposledy. Uvažuju, že bych mohl v budoucnu vyzkoušet nějakou knihu z Máchovy prózy. Uvidíme, jestli dám Máchovi ještě jednu šanci. :)
Na závěr bych chtěl říci, že výklad poezie není jednoduchý, pro mě je poezie obtížnější na celkové pochopení, nemluvě o nějakém rozboru. Proto bychom měli být ohleduplní ke čtenářům, kteří se pokoušejí něco říci o této básni, nebo obecně o jakékoliv básni a neměli bychom se určitě vysmívat a vyzdvihovat nedostatky, které nám čtenář sděluje, jak tomu bylo v případě toho mladíka, o kterém jsem už psal. Mladíka jsem znal z několika videí, působil na mne příjemně, a pak takové zklamání, škoda slov. Běžný čtenář této básně chce vyjádřit své pocity a myšlenky, které z této básně měl při čtení a nemusí se nutně vyznat ve všech pojmech, které k výkladu této básně patří. Báseň má hodnocení pouze 72 % a hodnotilo ji velké množství čtenářů, takže to také o něčem vypovídá. Určitě existují čtenáři, kterým se báseň líbí a kteří ji četli opakovaně a třeba všemu porozuměli. Já se bohužel řadím k druhé skupině čtenářů, které báseň neoslovila do takové míry, aby na ní pěli ódy.
Knihu hodnotím na 60 %.
Daleko zanesl věk onen časů vztek,
dalekoť jeho sen, umrlý jako stín,*... číst celé*br**obraz co bílých měst u vody stopen klín,
takť jako zemřelých myšlenka poslední,
tak jako jméno jich, pradávných bojů hluk,
dávná severní zář, vyhaslé světlo s ní,
zbortěné harfy tón, ztrhané strůny zvuk,
zašlého věku děj, umřelé hvězdy svit,
zašlé bludice pouť, mrtvé milenky cit,
zapomenutý hrob, věčnosti skleslý byt,
vyhasla ohně kouř, slitého zvonu hlas,
to jestiť zemřelých krásný dětinský hlas.