Košík
zboží
(prázdné)
-
Rusko a Európa
Fedor Michajlovič DostojevskijNení skladem 270 KčDo košíku
Recenze knih autora
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Zločin a trest
Tak tohle opravdu není žádná jednoduchá četba, ale těžká ruská klasika. Psychologický román, kde hraje nejdůležitější roli charakter postav. Ten je geniálně promyšlený až do nejmenších detailů. Kniha čtenáře nutí k zamyšlení se nad spravedlností a sílou lidského svědomí. Celou dobu sledujete myšlenkové pochody hlavního hrdiny Raskolnikova (který vám ze začátku může připadat nesympatický... číst celé), aby jste ho nakonec začali chápat. Velice dobrá kniha, která ale rozhodně není pro každého.
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Zločin a trest
Zločin a trest je mnohem poutavější než by se dnes mohli lidé domnívat. U popisování Raskolnikovovy zvrhlé duše se vám vlasy zježí hrůzou na hlavě a teď si vezměte, že toto Dostojevskij napsal v 19. století!! Je to napínavé jako dnešní thrillery, ale přitom to má obrovskou hloubku a všechny úvahy jsou dokonale nadčasové. Postavy jsou do detailu propracované a až děsivě živé. Na to, že j... číst celée to dílo poměrně rozsáhlé, se čte téměř samo, takže nezbývá než doporučit.
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Zločin a trest
Vykreslení psychologie Raskolnikova je neuvěřitelné. Když stál za dveřmi a stékal po něm pot hrůzou, že jej někdo zastihne při onom zrůdném činu, klepala jsem se taky, když ležel v posteli, kde ho v horečkách pronásledovalo svědomí, cítila jsem, že se mi také zrychluje tep a zvyšuje teplota. Když šel po klidné ulici a neustále se rozhlížel na všechny strany, měla jsem pocit, že se za ch... číst celévíli také stanu paranoidní. To vše způsobilo svědomí, které nás často chrání před nerozvážnými činy… to stejné svědomí, které nás po jejich vykonání dovede na pokraj zoufalství.
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Bratři Karamazovi
Dostojevskij napsal svůj nejlepší román jako poslední a byl si toho dobře vědom.
Bratři Karamazovi jsou skutečným duchovním dramatem, kde se bravurně chopí všech problémů, které jsou přítomny v jeho díle. Dostojevskij tam skutečně zkoumá všechna svá oblíbená témata tím, že proti sobě promítá různé existenciální perspektivy týkající se víry, racionality, dobra a zla, vztahu k nábože... číst celénství či ateismu atd.
Bratři Karamazovi jsou skutečným duchovním dramatem, kde se bravurně chopí všech problémů, které jsou přítomny v jeho díle. Dostojevskij tam skutečně zkoumá všechna svá oblíbená témata tím, že proti sobě promítá různé existenciální perspektivy týkající se víry, racionality, dobra a zla, vztahu k nábože... číst celénství či ateismu atd.
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Bratři Karamazovi
Po téměř pěti letech jsem se rozhodl, že si přečtu další knihu od Dostojevského, a to knihu BRATŘI KARAMAZOVOVI. Tato kniha má téměř 1 000 stran a této knihy jsem se hodně obával, poněvadž jsem věděl, že hodně čtenářů knihu nedočetlo a četbu vzdali, což z jedné strany dokážu pochopit, poněvadž tento úmysl jsem měl také, když jsem dočetl do strany 110 a knihu jsem chtěl odložit, ale nako... číst celénec jsem si to rozmyslel a pokračoval v příběhu. Tato kniha byla pro mě jedna z největších čtenářských výzev během mého života, ale nakonec jsem knihu přečetl. Knihu hodnotím na 80 %.
Román líčí osudy rodiny Karamazovových, otce FJODORA PAVLOVIČE, který je alkoholik a děvkař, a jeho synů. DMITRIJ (MÍŤA) je jeho nejstarší syn a podobá se svému otci. IVAN odmítá tradiční náboženství a Boha. ALJOŠA je nejmladší ze všech bratrů a hledá víru, která by jej ochránila před mravním úpadkem. SMERĎAKOV je asi synem Fjodora Pavloviče, dělá sluhu v jeho domě a trpí epilepsií. Pokud bychom chtěli vystihnout jedním slovem dominující část, která se vyskytuje u bratrů, tak u Dmitrije by to byla vášeň, u Ivana rozum a u Aljoši cit. Fjodor Pavlovič je zosobněním staré Rusi včetně jejích panských zlozvyků a včetně její krutosti, v synech se již projevují různé myšlenkové proudy nové generace.
V románu se vyskytují otázky o náboženství, filosofické, sociální a společenské otázky a také detektivní zápletka. Ze všech čtyř bratrů mi byl nejvíce sympatický Aljoša, protože lidem s trpělivostí naslouchal a snažil se jim pomáhat. Oblíbil jsem si starce ZOSIMU, zaujal mne jeho život a jeho příhody, upoutal mne také příběh chlapce ILJUŠI a jeho táty - štábního kapitána. Zajímavá byla také legenda o VELKÉM INKVIZITOROVI, rozhovor mezi Aljošou a Ivanem na téma víry. Zajímavé byly Ivanovy názory, ve kterých tvrdil, že Bůh není a je tudíž všechno dovoleno. K těmto částem se časem vrátím. Je to určitě na zamyšlení..
Román je rozdělený do 12 knih, jednotlivé kapitoly jsou pojmenovány, kniha má Epilog. V románu se vyskytuje hodně dialogů. Román je hodně rozvláčný a v některých momentech z vyšetřování vraždy jsem byl doslova unavený z připomínání skutečností, které autor už několikrát zmínil. Z jedné strany se není co divit, když se vyšetřuje vražda, skutečnosti se připomínají a hledá se pachatel zločinu, ale někdy to bylo hodně únavné a zdlouhavé. Autor to popsal do nejmenších detailů a všechno bylo promyšlené. V románu se vyskytovaly smutné části, ale také jsem se zasmál při některých dialozích Aljoši s KATĚRINOU IVANOVNOU, legrační mi připadaly také Poláci, se kterými se setkal na pijatice Dmitrij a kteří mluvili polsky (panovie). V románu se vyskytuje také láska.
Autor je "vševědoucí" vypravěč. V románu se vyskytuje hodně témat jako zločin, odpuštění, nahlédneme do ruské společnosti tehdejší doby, v románu se pokládají otázky typu, jestli je Bůh nebo není apod. Zajímavostí je, že autor v některých částech píše, že nebude všechno podrobně vypisovat, protože by to vydalo na další knihu a já jsem si říkal, že to bylo správné rozhodnutí, protože román by byl mnohem delší. :)
V závěru knihy se nachází SLOVNÍČEK PRAVOSLAVNÉ TERMINOLOGIE. Škoda, že se v knize nevyskytuje Doslov, ve kterém by bylo pojednáno o Dostojevském, jeho díle včetně románu Bratři Karamazovovi. Určitě by to bylo vhodné, protože tento román je náročnější na četbu.
Číst nebo nečíst knihu BRATŘI KARAMAZOVOVI? To je otázka, na kterou je těžké odpovědět. Pro mě osobně to nebyla jednoduchá kniha na čtení a dala mi poměrně dost zabrat. Pokud někdo začíná s Dostojevským, raději bych doporučil jiné knihy, které jsem četl, například ZLOČIN A TREST, URAŽENÍ A PONÍŽENÍ, ZÁPISKY Z MRTVÉHO DOMU, IDIOT aj. Knihu Bratři Karamazovi bych si ponechal jako jednu z posledních možností, ale je to jen můj názor, viděno mýma očima. :)
Román líčí osudy rodiny Karamazovových, otce FJODORA PAVLOVIČE, který je alkoholik a děvkař, a jeho synů. DMITRIJ (MÍŤA) je jeho nejstarší syn a podobá se svému otci. IVAN odmítá tradiční náboženství a Boha. ALJOŠA je nejmladší ze všech bratrů a hledá víru, která by jej ochránila před mravním úpadkem. SMERĎAKOV je asi synem Fjodora Pavloviče, dělá sluhu v jeho domě a trpí epilepsií. Pokud bychom chtěli vystihnout jedním slovem dominující část, která se vyskytuje u bratrů, tak u Dmitrije by to byla vášeň, u Ivana rozum a u Aljoši cit. Fjodor Pavlovič je zosobněním staré Rusi včetně jejích panských zlozvyků a včetně její krutosti, v synech se již projevují různé myšlenkové proudy nové generace.
V románu se vyskytují otázky o náboženství, filosofické, sociální a společenské otázky a také detektivní zápletka. Ze všech čtyř bratrů mi byl nejvíce sympatický Aljoša, protože lidem s trpělivostí naslouchal a snažil se jim pomáhat. Oblíbil jsem si starce ZOSIMU, zaujal mne jeho život a jeho příhody, upoutal mne také příběh chlapce ILJUŠI a jeho táty - štábního kapitána. Zajímavá byla také legenda o VELKÉM INKVIZITOROVI, rozhovor mezi Aljošou a Ivanem na téma víry. Zajímavé byly Ivanovy názory, ve kterých tvrdil, že Bůh není a je tudíž všechno dovoleno. K těmto částem se časem vrátím. Je to určitě na zamyšlení..
Román je rozdělený do 12 knih, jednotlivé kapitoly jsou pojmenovány, kniha má Epilog. V románu se vyskytuje hodně dialogů. Román je hodně rozvláčný a v některých momentech z vyšetřování vraždy jsem byl doslova unavený z připomínání skutečností, které autor už několikrát zmínil. Z jedné strany se není co divit, když se vyšetřuje vražda, skutečnosti se připomínají a hledá se pachatel zločinu, ale někdy to bylo hodně únavné a zdlouhavé. Autor to popsal do nejmenších detailů a všechno bylo promyšlené. V románu se vyskytovaly smutné části, ale také jsem se zasmál při některých dialozích Aljoši s KATĚRINOU IVANOVNOU, legrační mi připadaly také Poláci, se kterými se setkal na pijatice Dmitrij a kteří mluvili polsky (panovie). V románu se vyskytuje také láska.
Autor je "vševědoucí" vypravěč. V románu se vyskytuje hodně témat jako zločin, odpuštění, nahlédneme do ruské společnosti tehdejší doby, v románu se pokládají otázky typu, jestli je Bůh nebo není apod. Zajímavostí je, že autor v některých částech píše, že nebude všechno podrobně vypisovat, protože by to vydalo na další knihu a já jsem si říkal, že to bylo správné rozhodnutí, protože román by byl mnohem delší. :)
V závěru knihy se nachází SLOVNÍČEK PRAVOSLAVNÉ TERMINOLOGIE. Škoda, že se v knize nevyskytuje Doslov, ve kterém by bylo pojednáno o Dostojevském, jeho díle včetně románu Bratři Karamazovovi. Určitě by to bylo vhodné, protože tento román je náročnější na četbu.
Číst nebo nečíst knihu BRATŘI KARAMAZOVOVI? To je otázka, na kterou je těžké odpovědět. Pro mě osobně to nebyla jednoduchá kniha na čtení a dala mi poměrně dost zabrat. Pokud někdo začíná s Dostojevským, raději bych doporučil jiné knihy, které jsem četl, například ZLOČIN A TREST, URAŽENÍ A PONÍŽENÍ, ZÁPISKY Z MRTVÉHO DOMU, IDIOT aj. Knihu Bratři Karamazovi bych si ponechal jako jednu z posledních možností, ale je to jen můj názor, viděno mýma očima. :)
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Bratři Karamazovi
Ačkoli je kniha pevně ukotvena v ruské realitě, psychologický popis postav je naprosto univerzálně platný a neztrácí nic ve svém postřehu ani v 21. století. Hloubka a plastičnost jednotlivých postav je jasnou ukázkou, proč je Dostojevskij jmenován mnoha moderními autory jako jedna z hlavních inspirací pro jejich tvorbu. Je to můj oblíbený román, ke kterému se stále ráda vracím, každý by... číst celé si měl tento čtenářský zážitek dopřát. U tohoto vydání nejsem příliš nadšena z obálky, design mi osobně přijde laciný k takovému dílu, ale to samozřejmě na obsahu nic nemění.
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Běsi
Osobne moje nejoblibenejsi Dostojevskeho dilo. Ze zacatku muze byt trochu obtizne orientovat se v tolika ruskych jmenech, ja si je proto vypsala vedle na papir spolu s tim, koho predstavuji a kdo je s kym jak spriznen, coz mi cetbu dosti usnadnilo. Dostojevskij je mistr psychologie postav, setkame se s tajemnem, silenstvim, vrazdou, intelektualismem i anarchii. Vynikajici dilo, ne nudne... číst celé, ne zdlouhave, ne tezkopadne- precist, vrele, vrele doporucuji!
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Bratři Karamazovi
Rozdělení rodiny Karamazových mě zasáhlo víc než všechno to filozofování a ušlechtilé etické diskuse. Ale to jsem já. Víc mě zajímá vidět, jak se hraje lidská přirozenost, než slyšet, jak kolem sedí spousta lidí a mluví o tom, jak by se lidé měli chovat. V dnešní době mě jen málo spisovatelů dokáže přimět přečíst si stovky stránek. Dostojevskij to dokáže vždy. Knihu doporučuji spíše zku... číst celéšenějším čtenářům.
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o The Idiot
Kdo mě zná ten ví, že mám dlouhý věci v kalhotách a nikoliv v knihovně. Dlouhý knížky jsou totiž zlo. I přesto jsem se ale odhodlal a po předchozí kladné zkušenosti se Zločinem, přečetl jsem si i Idiota.
Když jsem na první stránce zjistil, že kniha není ani o mě, ani o Zemanovi, oddechl jsem si a pustil se s klidem do čtení. První část se mi dost líbila, akorát mi tedy udělal... číst celéa v hlavě solidní segedín, protože v ní vystupuje asi 459 postav, které si povídají o 230 postavách, které se do knihy už nevešly. Ještě že to Fjodor nepsal online na internety, to by se mu tam těch postav vešlo ještě víc. hešteg gabriel garcia dostojevskij
No, takže v hlavní roli je tedy idiot Myškin, který trpí klasickým dilema bílého muže - klátit hodnou, nebo hezkou? Vědom si, že najít hodnou a hezkou je asi stejně těžký, jako najít Peroutkův článek Hitler je gentleman, rozhodne se Myškin logicky nečekat a klátit tu hezkou. Za mě můžu říct, že to je chyba, kterou jsem taky sám udělal. Moje má sice pěknej zadeček, ale kuře ani buchty z něj nepadaj. Myškin na to samozřejmě doplatí a začne Rychle a zběsile po Rusku, kdy nahání svoji vyvolenou po Moskvě, zatímco Dostojevskej nám čím dál jasněji ukazuje, že horší semetriku si vybrat nemohl. Kdo neví co je to semetrika, tak je to staročeský výraz pro panovačnou a otravnou hysterku, který pochází ze slova matrika. Na matrice je totiž takových krav vždy plno (zdroj: MěÚ Znojmo)
Vše se samozřejmě zamotá jak nohy Lenky Kořínkové po láhvi rumu a končí to klasicky Dostojevsky, což sem napsat nemůžu, protože nemám auto a tím pádem ani spojlery. Hihi. Idiot se mi líbil o poznání méně než Zločin, především proto, že si Dostojevsky neodpustil otravné opisování všeho možnýho, což bylo sice fajn ze začátku, ale v půlce jako by vystřílel všechen prach a zůstal jen balast (nicméně příhoda generála či koho, který nadává umírající ženě, stojí za to a klidně by z toho byla silná povídka). Každopádně nemůžu popřít, že se mi velmi páčí celkový koncept díla a jeho poselství: tedy, že člověk může být sebevíc hodnej, ale nakonec ho život stejně semele a naprosto zničí.
Když jsem na první stránce zjistil, že kniha není ani o mě, ani o Zemanovi, oddechl jsem si a pustil se s klidem do čtení. První část se mi dost líbila, akorát mi tedy udělal... číst celéa v hlavě solidní segedín, protože v ní vystupuje asi 459 postav, které si povídají o 230 postavách, které se do knihy už nevešly. Ještě že to Fjodor nepsal online na internety, to by se mu tam těch postav vešlo ještě víc. hešteg gabriel garcia dostojevskij
No, takže v hlavní roli je tedy idiot Myškin, který trpí klasickým dilema bílého muže - klátit hodnou, nebo hezkou? Vědom si, že najít hodnou a hezkou je asi stejně těžký, jako najít Peroutkův článek Hitler je gentleman, rozhodne se Myškin logicky nečekat a klátit tu hezkou. Za mě můžu říct, že to je chyba, kterou jsem taky sám udělal. Moje má sice pěknej zadeček, ale kuře ani buchty z něj nepadaj. Myškin na to samozřejmě doplatí a začne Rychle a zběsile po Rusku, kdy nahání svoji vyvolenou po Moskvě, zatímco Dostojevskej nám čím dál jasněji ukazuje, že horší semetriku si vybrat nemohl. Kdo neví co je to semetrika, tak je to staročeský výraz pro panovačnou a otravnou hysterku, který pochází ze slova matrika. Na matrice je totiž takových krav vždy plno (zdroj: MěÚ Znojmo)
Vše se samozřejmě zamotá jak nohy Lenky Kořínkové po láhvi rumu a končí to klasicky Dostojevsky, což sem napsat nemůžu, protože nemám auto a tím pádem ani spojlery. Hihi. Idiot se mi líbil o poznání méně než Zločin, především proto, že si Dostojevsky neodpustil otravné opisování všeho možnýho, což bylo sice fajn ze začátku, ale v půlce jako by vystřílel všechen prach a zůstal jen balast (nicméně příhoda generála či koho, který nadává umírající ženě, stojí za to a klidně by z toho byla silná povídka). Každopádně nemůžu popřít, že se mi velmi páčí celkový koncept díla a jeho poselství: tedy, že člověk může být sebevíc hodnej, ale nakonec ho život stejně semele a naprosto zničí.
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Zločin a trest
Všechna čest, i tady bych potřebovala mnohem vyšší hodnocení než pět hvězdiček. Musím říct, že jsem nikdy nelitovala času, který jsem do čtení knihy vložila. Jde o ruský realistický psychologický román, který se odehrává v Petrohradě v druhé polovině devatenáctého století. Hlavní postavou je Radio Romanovič Raskolnikov. Ten spáchá vraždu a geniálně zakryje stopy. Už nechci víc vyzrazova... číst celét, mohu jedině doporučit.
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Bratři Karamazovi
Kniha, kterou člověk dočte, a ví, že se k ní bude muset znovu vracet, a kterou z hlavy jen tak nedostane. Sice mi někdy nesedne příliš hysterické jednání některých postav, ale na druhou stranu hloubka a bohatost myšlenek, vhled do motivací postav a jejich vztahů a charakterů je něco úžasného. Postavy jsou nesmírně plastické a uvěřitelné ve svém vývoji. Myslím si, že jsem dílo nečetla u... číst celérčitě naposledy.
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Zločin a trest
Těžká ruská klasika, žádná oddechová četba. I přes to je však kniha strhující, nutí k zamyšlení nad spravedlností, sílou lidského svědomí a nad řádem, který světu vládne. Jedna z mála knih ruských velikánů, kterou jsem byla schopna přelouskat a která mě neodradila. Bylo to opravdu náročné čtení, takže ho doporučuji určitě jen pokud máte chuť přemýšlet nad životem a tímhle dílem. Přesto ... číst celémohu doporučit.
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Bratři Karamazovi
Fjodor Michajlovič Dostojevskij je opravdu skvělý spisovatel a jeho díla mě baví. Vůbec jsem se nenudila a byla jsem napjatá až do konce. Nádherné detailní vykreslení postav, zajímávý příběh. Byla jsem ohromena vlastní symbolikou postav, když každá z nich přináší do příběhu vlastní pohled na svět. Rozháranost Dimitrije, cynismus Ivana, pokornost Aljošy. Myslím, že vždy když budu potřebo... číst celévat dílo k zamyšlení, sáhnu po Bratrech Karamazových
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Zločin a trest
Tlustá a nádherná kniha, plná psychologické polohy člověka a jeho hranic. Čtenáře naprosto strhne a po celou dobu četby ho nepustí, přečetla jsem ji jedním dechem. Skvěle popisuje Raskolnikovo bláznivé stavy a jeho vnitřní monology, atmosféra knihy je nepopsatelná. Je to skvělé a, odvažuji se říct, nesmrtelné dílo. Určitě se to nedá doporučit někomu, kdo má rád propracovaný děj, protož... číst celée tady nejde o žádný složitý děj, většina knihy je zaměřená na psychologii postav.
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Běsi
Vše se točí kolem skupinky revolucionářů z malého městečka v Rusku. Vůdci spolku Věrchovenskij a Stavrogin rozsévají po městě revoluční myšlenky a snovají různé zločiny... I když byl román dost rozsáhlý, stejně jako Bratři Karamazovi, velmi se mi líbil. Úžasné vykreslení revoluční činnosti a šokujících zločinů lidí, kteří chtějí vládnout společnosti, ale sami nevědí, zda tak činí dobře.... číst celé Nejvíce mě zaujal osud Šatovovy postavy.
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Bratři Karamazovi
Tolik témat všedního života, ve kterých se každý z nás může poznat. Kterými nám autor nastavuje zrcadlo a nutí nás prost vší přetvářky zamyslet se nad našimi motivy, činy a posléze i svědomím. Tato rozpitvaná psychologie nás samých může být, pravda, až nepříjemná – ale Dostojevskij se nechce zalíbit, nepíše pro relax, nechce, abyste vypnuli. Právě naopak, chce nás donutit se zamyslet, s... číst celénad i něco změnit – a to už dvě stě let, přesto stále aktuálními otázkami. Ta nadčasovost mi bere dech.
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Bratři Karamazovi
Silné a syrové dílo z prostředí ruských mužiků. Dostojevského romány jsou složitá díla, která vyžadují náročnějšího čtenáře. U této knihy je to stejné. Příběh o rodině Karamazovových čtete dlouho a pomalu. Každý syn je jiný, jejich osudy, povahy, charakter jsou vykresleny s velkou pečlivostí. Zároveň na pozadí příběhu o této rodině sledujete změny, které se děly v Rusku. Úchvatné a práv... číst celéem světové dílo.
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Bratři Karamazovi
Tohle je bez všech pochyb mistrovské dílo. Velmi silné, stojí za přečtení, i když to není snadné. Dokonalé vykreslení postav, které se s větším či menším úspěchem potýkají se sebou navzájem, svou minulostí, vírou, ideály a hlavně svou lidskou přirozeností. A to vše v rychle se měnícím a do katastrofy ženoucím se Ruskem. Kniha je hodně intenzivní, nevidím v ní žádné slepé body, nebo nud... číst celéné. Velký román, velkého autora.
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Zločin a trest
Úžasný roman, kdy hlavní hrdina Raskolnikov žije chudým způsobem života. Samozřejmě, což bylo i autorovým cílem, mě nejvíce zaujalo mentální myšlení a hlavně psychologie celková Raskolnika. Jeho způsob myšlení, když zabije lichvářku, a samotná obhajoba svého činu před svým svědomím Je úžasná. Poté ale potkává krásnou Soňu, díky jejího vlivu se mění charakter Raskolnika k lepšímu a nakon... číst celéec představuje záchranu pro jeho duši.
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Bratři Karamazovi
Jsou to kontrasty mezi anglickými romantickými knihami a touhle drsnotou. Má to ale šťávu, grády, vášeň i jistou ponurost. Věci od Dostojevského mne bavily, i když okolí odrazoval. Nenechte se odradit, rozšíříte si obzory a na věci se už nebudete dívat stejně. Je to hodně dobře napsáno. Vede to k hlubokému zamyšlení a hlubokému prožitku. Tahle kniha vám rozhodně něco dá. A přesně tohle ... číst celémám na knihách ráda.
Naposledy prohlédnuté
Vyzvednutí zásilky kdekoliv v ČR
