Z tohoto souborného vydání autorových sbírek jsem zatím přečetla pouze jednu, a to A všude muziky je plno, o které jsem slyšela nejvíc. Nezklamala mě a pustím se určitě i do ostatních. Básně jsou většinou psané volnými verši a obsahují hodně přesahů s možností různého výkladu, hodně nedokončených výpovědí. Muzika uvedená z názvu je ale spíše temnou, objevují se motivy ženy, ale předevší... číst celém pomíjivosti, prázdnoty.