Košík
zboží
(prázdné)
-
Člověk Gabriel
Kateřina DubskáNení skladem 99 KčDo košíku -
Dcery
Kateřina DubskáNení skladem 294 KčDo košíku -
Hendrixova kytara
Kateřina DubskáNení skladem 51 KčDo košíku -
Z kopce do kopce
Kateřina DubskáNení skladem 302 KčDo košíku -
Malé zázraky
Kateřina DubskáNení skladem 212 KčDo košíku
Recenze knih autora
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Dcery
Kateřina Dubská prostě psát umí! A vyhledávat témata jakbysmet.
Kniha Dcery je velmi čtivá, vypráví o jedné rodině a jejím rodovém zatížení, rozhodně to není úplně oddychovat literatura, ale spíše čtivo k zamyšlení. Ve mně dojmyz této knihy zůstaly ještě opravdu hodně dlouho po dočtení, kniha vážně nechá dopad a člověka nutí se zastavit, prostě na přesah.
Doporučuji všem, hlav... číst celéně asi ženám, stejná jako její prvotinu Člověk Gabriel
Kniha Dcery je velmi čtivá, vypráví o jedné rodině a jejím rodovém zatížení, rozhodně to není úplně oddychovat literatura, ale spíše čtivo k zamyšlení. Ve mně dojmyz této knihy zůstaly ještě opravdu hodně dlouho po dočtení, kniha vážně nechá dopad a člověka nutí se zastavit, prostě na přesah.
Doporučuji všem, hlav... číst celéně asi ženám, stejná jako její prvotinu Člověk Gabriel
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Dcery
Paní Kateřina Dubská psát umí, vypravěčský talent má jedna báseň! Tento román líčí osudy rodin s 11 (!!!) dětmi - všichni s eožení nebo vdají, mají děti, které si postupně nacházejí své vlastní další partnery... Až jsem si připadala jako na hodině matematiky, kde se probírá geometrická řada :-) Doporučuji na začátku knihy nakreslit nějaký diagram nebo rodokmen, určitě vám to ulehčí v pr... číst celéůběhu četby spousty práce :-)
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Dcery
Pocity při prvních stránkách byly značně rozpačité... při popisu prvotních sexuálních scén jsem si říkala... WTF? Autorka se svezla s dobou a chce se zalíbit? Ale zatla jsem zuby a vydržela... a z padesáti odstínů čehosi ulepeného se stalo krásných padesát odstínů každičkého zákoutí ženské duše... je to příběh o křehkých dětských duších, rodinných strastech a vlastně i o tom, jak při ne... číst celékonečném hledání pana Božského se dá najít podstata sebe samé... a ten jazyk... ach, mé čtenářské srdce zaplesalo! Najdete tam snad úplně všechno... vyrovnávání se s úspěchem, s neúspěchem, s dětmi, s rodiči, se stárnutím, s osudem, s muži, se ženami, se smrtí... a nic z toho tam neruší... nemáte pocit násilné zpatlaniny- ať si každý vybere to své... zkrátka... bylo mi to blízké vzhledem k mým stínům na duši, takže možná ani nejsem objektivní, ale... i když těch negací bylo mnohdy už příliš a bylo mi nejednou ouzko, tak jsem dočítala více než spokojená... však takový je život, není to vždy růžovka a asi díky bohu za to... Ale musím podotknout, že i tak se mi Člověk Gabriel líbil víc svojí čistotou a poetičností...¨tato kniha mě dostala
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Člověk Gabriel
Člověk Gabriel K. Dubská je velice zajímavá kniha která je i velmi dobře provedená
Krásný příběh o životě člověka - moudrého, věrného, milujícího ženu, rodinu, přírodu, zvířata Krásně, citlivě a dojemně popsaný život kočovných "cikánů".
Knížka velmi čtivě napsaná, dojemná. Doporučuji k přečtení
Jen se mi stále vkrádá otázka. Kde je ten krásný Člověk Gabriel dnes? Dávám... číst celé usměvavých pět hvězdiček z pěti. Doporučuji
Krásný příběh o životě člověka - moudrého, věrného, milujícího ženu, rodinu, přírodu, zvířata Krásně, citlivě a dojemně popsaný život kočovných "cikánů".
Knížka velmi čtivě napsaná, dojemná. Doporučuji k přečtení
Jen se mi stále vkrádá otázka. Kde je ten krásný Člověk Gabriel dnes? Dávám... číst celé usměvavých pět hvězdiček z pěti. Doporučuji
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Člověk Gabriel
Moc se mi do této knížky nechtělo. O to víc jsem byla překvapená. Naprosto úžasná knížka. Děj mě vtáhl hned od začátku. Vše bylo moc krásně napsané. Překvapilo a potěšilo mě , že se část knihy odehrávala u nás, na Moravě, u Buchlovic. Je to velice moc emotivní knížka. Jsem ráda, že se ke mě dostala. A určitě si přečtu i druhou autorčinu knížku Dcery. Přebal knihy je opravdu nádherný . K... číst celénížku velice ráda doporučuji.
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Člověk Gabriel
Nádherná knížka.
O lásce ke koním.
K životu.
A o nenávisti co sžírá srdce.
Velice moudrá kniha.
A krásný příběh.
Doporučuji
O lásce ke koním.
K životu.
A o nenávisti co sžírá srdce.
Velice moudrá kniha.
A krásný příběh.
Doporučuji
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Z kopce do kopce
Mate radi knihy tehle autorky?
Ano? Pak si kupte i tuhle.
Neznate tuhle autorku, ale matre radi Vejce a ja od Betty macdonaldove?
Ano? Pak si kupte tuhle knihu!!!
Je skvela, vtipna, velmi mila, lidska, cte se prijemne a mozna se v ni taky tak trochu najdete.nhodne se mito libilo. Super cteni plne vlisnosti, veseli, ale i te tezke romaniky, ktera k tomu hold patri...a... číst celé ktera z toho dela cteni k popukani!!!
Ano? Pak si kupte i tuhle.
Neznate tuhle autorku, ale matre radi Vejce a ja od Betty macdonaldove?
Ano? Pak si kupte tuhle knihu!!!
Je skvela, vtipna, velmi mila, lidska, cte se prijemne a mozna se v ni taky tak trochu najdete.nhodne se mito libilo. Super cteni plne vlisnosti, veseli, ale i te tezke romaniky, ktera k tomu hold patri...a... číst celé ktera z toho dela cteni k popukani!!!
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Dcery
Věříte tomu, že některé rody mohou být prokleté? Umíte si představit, že byste na svých bedrech nesli tíhu hříchu vašich předků? „Dcery“ jsou biblicky košaté, Páralovsky brutální a čtou se jako pohádka. A to pohádka pěkně drsná. Kateřina Dubská dostála pověsti výborné vypravěčky a už nyní je jasné, že se česká literární scéna může pochlubit dalším přirozeným talentem.
Kateřina Dubs... číst celéká (1965) do světa literatury vstoupila v roce 2013, kdy nakladatelství Jota vydalo román „Člověk Gabriel“. Kniha nadchla čtenáře i literární kritiky a o dva roky později následovalo volné pokračování s názvem „Dcery“. Dubská, která se v současné době věnuje psaní a ekologickému zemědělství, šla s kůží na trh a předložila čtenářům velmi otevřenou zpověď o sobě a o své rodině. Ačkoliv název naznačuje, že bude řeč především o ženách, pravda je jiná.
Čtyři generace žen v autorčině rodině samy sebe považují za amazonky bojující proti nepřízni osudu, ale vnímavý čtenář brzy postřehne, že v jejich osobních tragédiích mají prsty muži. Otcové, manželé a synové. Sice to tu není řečeno naplno, ale muži jsou prokletím a zlem, kterému nedokážou čelit ani odvážné a silné ženy. Muži pustoší ideály, připravují ženy o iluze, ale jak je patrné, bez nich to nejde. Všechny „Dcery“ jsou obdařené nadpřirozenými schopnostmi. Některé vidí do budoucnosti, jiné dokážou číst myšlenky a ty zlé umí uhranout. Jejich čarodějnické schopnosti přechází z generace na generaci a ženy za ně vděčí cikánským předkům.
„Dcery“ o svých schopnostech vědí, jen netuší, zda jde o dar nebo prokletí. Ženám v této rodině se plní jejich přání, jak ale asi tušíte, nic není zadarmo. Osud (ony hovoří většinou o Bohu) jim dá všechno, co si přejí, a potom si zlomyslně vychutnává důsledky. Upřímně řečeno, téměř všechny příběhy jsou bolestné. Spolu s historickými tragédiemi jdou ruku v ruce tragédie osobní a vy se připravte na pěkně drsné čtení. Tohle není žádná selanka, ale vyprávění o zvěrstvech, která mohou člověka potkat.
Příběh začíná v době, kdy je po první světové válce a vše nasvědčuje tomu, že se blíží ještě něco horšího. Prvním aktérem je Josef, mladý ambiciózní muž, kterého chudoba a beznaděj donutí k tomu, aby se stal vlkem. Josef živoří, a co se mu podaří vydělat, odevzdává matce starající se o několik hladových krků. Mladík se seznámí s šestnáctiletou Drahou, a i když je její matka proti, rozhodne se, že se s ní ožení. Josef (ostatně stejně jako další muži) se po svatbě změní a začne svou partnerku a později i děti týrat a ubližovat jim. Psycholog by snad řekl, že v tomhle jsou zárodky budoucích obsesí a komplexů jeho potomků, ale Dubská se drží formy mýtů a pověstí a s odbornými termíny nikoho neobtěžuje.
To, co muži provádí ženám, je pouze pro silné žaludky. Autorka vše popisuje bez emocí, ale o to víc vás její slova zasáhnou. Muži jsou tu vylíčení jako zvířata, která si berou, co chtějí, a například incest berou jako své nezpochybnitelné právo. Hrůza je o to procítěnější, že Dubská má schopnost vtáhnout vás do děje a vy máte pocit, že jste jednou postavou příběhu. V některých momentech románem probleskují naděje a ne každá žena se smíří se svým údělem. Všechny se obětují a je možné, že některá se nakonec dočká štěstí.
„Dcery“ jsou silným příběhem o tom, zda je možné vzepřít se osudu a žít lepší život než předchozí generace. Nejmladší z žen žije ve svobodném Česku, úspěšně podniká a má našlápnuto k tomu, aby neopakovala chyby své matky a babičky. Některé epizody jsou dojemné a některé vás spravedlivě rozhořčí. „Dcery“ ve vás vyvolají emoce a uvíznou vám v hlavě na pěkně dlouho. Stejně jako je originální děj, je originální i jazyk. Dubská kvůli autenticitě používá nářečí i vulgarismy.
„Dcery“ jsou mistrně napsaný román, který si zaslouží vaši pozornost. Je to jedna z mála knih, které jsou čtivé a zároveň jsou v nich prvky Velké literatury.
Kateřina Dubs... číst celéká (1965) do světa literatury vstoupila v roce 2013, kdy nakladatelství Jota vydalo román „Člověk Gabriel“. Kniha nadchla čtenáře i literární kritiky a o dva roky později následovalo volné pokračování s názvem „Dcery“. Dubská, která se v současné době věnuje psaní a ekologickému zemědělství, šla s kůží na trh a předložila čtenářům velmi otevřenou zpověď o sobě a o své rodině. Ačkoliv název naznačuje, že bude řeč především o ženách, pravda je jiná.
Čtyři generace žen v autorčině rodině samy sebe považují za amazonky bojující proti nepřízni osudu, ale vnímavý čtenář brzy postřehne, že v jejich osobních tragédiích mají prsty muži. Otcové, manželé a synové. Sice to tu není řečeno naplno, ale muži jsou prokletím a zlem, kterému nedokážou čelit ani odvážné a silné ženy. Muži pustoší ideály, připravují ženy o iluze, ale jak je patrné, bez nich to nejde. Všechny „Dcery“ jsou obdařené nadpřirozenými schopnostmi. Některé vidí do budoucnosti, jiné dokážou číst myšlenky a ty zlé umí uhranout. Jejich čarodějnické schopnosti přechází z generace na generaci a ženy za ně vděčí cikánským předkům.
„Dcery“ o svých schopnostech vědí, jen netuší, zda jde o dar nebo prokletí. Ženám v této rodině se plní jejich přání, jak ale asi tušíte, nic není zadarmo. Osud (ony hovoří většinou o Bohu) jim dá všechno, co si přejí, a potom si zlomyslně vychutnává důsledky. Upřímně řečeno, téměř všechny příběhy jsou bolestné. Spolu s historickými tragédiemi jdou ruku v ruce tragédie osobní a vy se připravte na pěkně drsné čtení. Tohle není žádná selanka, ale vyprávění o zvěrstvech, která mohou člověka potkat.
Příběh začíná v době, kdy je po první světové válce a vše nasvědčuje tomu, že se blíží ještě něco horšího. Prvním aktérem je Josef, mladý ambiciózní muž, kterého chudoba a beznaděj donutí k tomu, aby se stal vlkem. Josef živoří, a co se mu podaří vydělat, odevzdává matce starající se o několik hladových krků. Mladík se seznámí s šestnáctiletou Drahou, a i když je její matka proti, rozhodne se, že se s ní ožení. Josef (ostatně stejně jako další muži) se po svatbě změní a začne svou partnerku a později i děti týrat a ubližovat jim. Psycholog by snad řekl, že v tomhle jsou zárodky budoucích obsesí a komplexů jeho potomků, ale Dubská se drží formy mýtů a pověstí a s odbornými termíny nikoho neobtěžuje.
To, co muži provádí ženám, je pouze pro silné žaludky. Autorka vše popisuje bez emocí, ale o to víc vás její slova zasáhnou. Muži jsou tu vylíčení jako zvířata, která si berou, co chtějí, a například incest berou jako své nezpochybnitelné právo. Hrůza je o to procítěnější, že Dubská má schopnost vtáhnout vás do děje a vy máte pocit, že jste jednou postavou příběhu. V některých momentech románem probleskují naděje a ne každá žena se smíří se svým údělem. Všechny se obětují a je možné, že některá se nakonec dočká štěstí.
„Dcery“ jsou silným příběhem o tom, zda je možné vzepřít se osudu a žít lepší život než předchozí generace. Nejmladší z žen žije ve svobodném Česku, úspěšně podniká a má našlápnuto k tomu, aby neopakovala chyby své matky a babičky. Některé epizody jsou dojemné a některé vás spravedlivě rozhořčí. „Dcery“ ve vás vyvolají emoce a uvíznou vám v hlavě na pěkně dlouho. Stejně jako je originální děj, je originální i jazyk. Dubská kvůli autenticitě používá nářečí i vulgarismy.
„Dcery“ jsou mistrně napsaný román, který si zaslouží vaši pozornost. Je to jedna z mála knih, které jsou čtivé a zároveň jsou v nich prvky Velké literatury.
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Hendrixova kytara
Kniha plná snů a hudby. Bohužel také plná Československa, kdy rozhodně nebylo jednoduché si plnit své sny. Hlavní hrdina Honza nás provede od šedesátých let až do současnosti. Ukáže nám, jak silná může být hudba i touha ji hrát a provedena nás vývojem naší země se vším, jak to tady chodilo.
Tahle kniha měla velký potenciál, téma, které mě zajímá (život v Československu), až p... číst celéo hudbu, kterou miluji. Bohužel, nadšení se u mě nekoná.
Ze začátku mě kniha bavila – život a hudební scéna šedesátých a sedmdesátých let v Československu. Mladý rebel Honza nás provázel svým životem a bylo to super, bohužel zhruba někde od 170 strany se to pro mě zlomilo, nebyly tu žádné velké zvraty, nechtělo se mi vracet ke čtení.
Celkově se to celé zvrhlo do manželské poradny a červené knihovny a téma možné nevěry rozebírané na x stránkách mě skutečně nebavilo. Navíc byl Honza opravdu dobrý, všechno mu až neskutečně vycházelo a tím mě neskutečně štval a byl mi celou druhou polovinu knihy značně nesympatický.
Myslím, že kdyby se ubrala polovina stránek (kniha má přes 500 stran), trošku se to „probralo“, tak by to knize jen prospělo. Takhle jsem se při čtení až trápila.
Tahle kniha měla velký potenciál, téma, které mě zajímá (život v Československu), až p... číst celéo hudbu, kterou miluji. Bohužel, nadšení se u mě nekoná.
Ze začátku mě kniha bavila – život a hudební scéna šedesátých a sedmdesátých let v Československu. Mladý rebel Honza nás provázel svým životem a bylo to super, bohužel zhruba někde od 170 strany se to pro mě zlomilo, nebyly tu žádné velké zvraty, nechtělo se mi vracet ke čtení.
Celkově se to celé zvrhlo do manželské poradny a červené knihovny a téma možné nevěry rozebírané na x stránkách mě skutečně nebavilo. Navíc byl Honza opravdu dobrý, všechno mu až neskutečně vycházelo a tím mě neskutečně štval a byl mi celou druhou polovinu knihy značně nesympatický.
Myslím, že kdyby se ubrala polovina stránek (kniha má přes 500 stran), trošku se to „probralo“, tak by to knize jen prospělo. Takhle jsem se při čtení až trápila.
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Z kopce do kopce
Náhlá koupě z okamžitého popudu. A vyplatila se.
Pohodová fajn knížka, která nic moc neřeší a jen mile popisuje život na vesnici, v hospodářství, radosti a strasti kolem domácího zvířectva atd. Kniha si nehraje na žádnou velkou literaturu a je zkrátka bezprostřední a uvěřitelná ve své jednoduchosti a v optimistickém pohledu na svět.
Potřebujete-li oddech od stresu velkoměsta n... číst celéebo aktuální hospodářsko-politické situace, mohu jen doporučit.
Audio verze je navíc načtená moc příjemně, interpretkou s moravským přízvukem, takže i slovácké nářečí z jejích úst zní uvěřitelně. A i ona má pěkně optimisticky laděný hlas, který se k obsahu výborně hodí.
Pohodová fajn knížka, která nic moc neřeší a jen mile popisuje život na vesnici, v hospodářství, radosti a strasti kolem domácího zvířectva atd. Kniha si nehraje na žádnou velkou literaturu a je zkrátka bezprostřední a uvěřitelná ve své jednoduchosti a v optimistickém pohledu na svět.
Potřebujete-li oddech od stresu velkoměsta n... číst celéebo aktuální hospodářsko-politické situace, mohu jen doporučit.
Audio verze je navíc načtená moc příjemně, interpretkou s moravským přízvukem, takže i slovácké nářečí z jejích úst zní uvěřitelně. A i ona má pěkně optimisticky laděný hlas, který se k obsahu výborně hodí.
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Člověk Gabriel
U této knihy je hlavně potřeba si navyknout na poetický jazyk. Zprvu se to hemží jen samými metaforami a poetickými obraty, že to může čtenáře odradit. Ale pokud u knihy vydržíte, náležitě se vám odmění velmi zajímavým příběhem, který stojí za přečtení. Navíc si přečtěte o lidské nenávisti k jisté skupině lidí, která to měla těžké.
Jak jsem již zmínila, příběh je velice poeti... číst celécký a to se zejména týká psychické stránky hlavního hrdiny. Zprvu jsem si zvykala na jeho opis, ale brzy jsem si navykla a dá se říci, že mě to i začalo bavit. Navíc jsem si oblíbila Gabriela a to se četlo jako jedna báseň. K tomu se mi líbilo, jak dokázal promlouvat s koňmi. Ačkoli nejsem jejich velký milovník, tyto scény se mi pokaždé zalíbily. Hlavně ty, které se týkaly Černé hřívy.
Když to vezmu, postav se tu objeví skutku dost a málokoho si neoblíbíte. Ale může se někdo najít, kdo vás trochu naštve. Ale hlavně tu převládají opravdu postavy s dobrými úmysly a chováním. Třeba takový Hans nebo Apoléna byli opravdu skvělí. Též jsem si je oblíbila a bavilo mě o nich číst. Naštěstí se v knize často objevovali, takže to bylo opravdu příjemné počtení.
Kniha se dělí na dva díly. V jednom díle se ocitnete na cestě a pak ve Vídni, kde žije několik let a dokonce zde potkává jednu dívku, která voní jak meruňka. Druhý díl se již odehrává jinde, a to na Moravě, kde probíhá zvykání na nový kraj a lidi. Ani nemohu říci, který díl se mi líbil více. Oba totiž měli něco do sebe a přitom každý byl poněkud jiný.
Celý děj se odehrává v době důležitých událostí. Ty ovšem budou zmíněny jen tak mezi řečí, a když se budete soustředit, nic vám neunikne, a budete vědět, kdy se to odehrává. K tomu kniha popisuje velmi velký časový úsek. Není to pouhých pár let, nýbrž celý život. Mně vůbec nepřišlo, že by to tak bylo. Jen ke konci se objevovaly určité náznaky. Postavy mi i tak přišli mladé, jakoby ani nezestárli a měli toho ještě příliš před sebou.
Pokud si chcete přečíst příběh o lidské nenávisti, ale také o lidském přátelství a neochvějné lásce, tuto knihu vám doporučuji. Je to opravdu kouzelný příběh, který vás pohladí po duši a užijete si ho plnými doušky. Jen musíte překonat prvních pár stránek a budou se číst samy od sebe.
Jak jsem již zmínila, příběh je velice poeti... číst celécký a to se zejména týká psychické stránky hlavního hrdiny. Zprvu jsem si zvykala na jeho opis, ale brzy jsem si navykla a dá se říci, že mě to i začalo bavit. Navíc jsem si oblíbila Gabriela a to se četlo jako jedna báseň. K tomu se mi líbilo, jak dokázal promlouvat s koňmi. Ačkoli nejsem jejich velký milovník, tyto scény se mi pokaždé zalíbily. Hlavně ty, které se týkaly Černé hřívy.
Když to vezmu, postav se tu objeví skutku dost a málokoho si neoblíbíte. Ale může se někdo najít, kdo vás trochu naštve. Ale hlavně tu převládají opravdu postavy s dobrými úmysly a chováním. Třeba takový Hans nebo Apoléna byli opravdu skvělí. Též jsem si je oblíbila a bavilo mě o nich číst. Naštěstí se v knize často objevovali, takže to bylo opravdu příjemné počtení.
Kniha se dělí na dva díly. V jednom díle se ocitnete na cestě a pak ve Vídni, kde žije několik let a dokonce zde potkává jednu dívku, která voní jak meruňka. Druhý díl se již odehrává jinde, a to na Moravě, kde probíhá zvykání na nový kraj a lidi. Ani nemohu říci, který díl se mi líbil více. Oba totiž měli něco do sebe a přitom každý byl poněkud jiný.
Celý děj se odehrává v době důležitých událostí. Ty ovšem budou zmíněny jen tak mezi řečí, a když se budete soustředit, nic vám neunikne, a budete vědět, kdy se to odehrává. K tomu kniha popisuje velmi velký časový úsek. Není to pouhých pár let, nýbrž celý život. Mně vůbec nepřišlo, že by to tak bylo. Jen ke konci se objevovaly určité náznaky. Postavy mi i tak přišli mladé, jakoby ani nezestárli a měli toho ještě příliš před sebou.
Pokud si chcete přečíst příběh o lidské nenávisti, ale také o lidském přátelství a neochvějné lásce, tuto knihu vám doporučuji. Je to opravdu kouzelný příběh, který vás pohladí po duši a užijete si ho plnými doušky. Jen musíte překonat prvních pár stránek a budou se číst samy od sebe.
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Dcery
Pokračování krásné knihy Člověk Gabriel od Kateřiny Dubské, osudy a prokletí žen rodové linie až do současnosti. Nádherná kniha napsaná jednou z nich. Je poměrně těžká na soustředění kvůli velkému množství postav, tak to ale ve velkých rodinách bývá. Pokud se do ní pustíte, pravděpodobně vás přinutí přemýšlet nad svým vlastním životem. Doporučuji ale nedělat dlouhé přestávky ve čtení, m... číst celéohli byste se ztratit a to by byla velká škoda.
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Člověk Gabriel
Kniha Kateřiny Dubské, jedné z dcer a vnuček a pravnuček člověka Gabriela, pojednávající nejen o historii Romů na našem území, ale i o jejich tradicích, citech, emocích, strázních i radostech života. Láska k rodině a ke koním, snaha o začlenění do společnosti, to vše se vine celou knihou. Ač se jedná o těžkou dobu z počátku 20. století, ze stránek dýchá neuvěřitelný klid, souznění a při... číst celéjetí života takového jaký je. Příběh je pohlazením na duši a nenásilně čtenáře nutí zastavit se a volně se nadechnout.
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Člověk Gabriel
Téměř pohádkový příběh plný emocí je jako pohlazení- naprosto mi sednul....krásně napsáno! Smála jsem se rázné a věčně nespokojené Meruňce, mračila se nad nespravedlností jeho světa a od začátku až do konce jsem si užívala té nádhery a svobody Gabriela, která mě pohltila :) Prostě paráda moc se mi ta kniha líbila a moc bych vám ji chtěla doporučit protože byla opravdu fakt mega dobrá a ... číst celéměly by jste si ji přečíst.
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Člověk Gabriel
Mně osobně se více líbila autorčina následující kniha Dcery, kterou jsem četla jako první (je označována jako druhý díl, ale lze je číst jak samostatně, tak v opačném pořadí a ničemu to nevadí). Gabriel nebyl tak dějový, netáhl tolik čtenáře dopředu, ale neubírá mu to na síle, je lepší nesrovnávat, texty se totiž hodně liší. U této knihy velmi obdivuji poetiku, s jakou autorka příběh zp... číst celéracovala, to, jak krásně pracuje s jazykem, jak dobře podává cikánskou mentalitu a způsob života.
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Dcery
Po přečtení autorčiny vynikající knihy Člověk Gabriel, jsem narazila na tuhle její knihu. A nebyla jsem zklamaná, ale opět hodně nadšená. Příběh rodinných vztahů, hlavně vztah mezi matkou a dcerami, celá rodinná historie. Kateřina Dubská je výbornou vypravěčkou a jste velmi rychle vtaženi do poutavého děje. Jsem ráda, že jsem narazila na další skvělou autorčinu knihu. Rozhodně stojí za ... číst celépřečtení. Výborné.
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Člověk Gabriel
Tato kniha pro mě byla jedním z největších překvapení tohoto roku. Dostala jsem se k ní úplně náhodou, protože jsem ji dostala dárkem. Příběh vypráví o kočovných cikánech, z pohledu jednoho z nich, Gabriela. Autorka píše krásným, poetickým jazykem, s kterým se obvykle v knihách nesetkávám, takže to bylo příjemné zpestření. Kniha skvěle mapuje historii kočovných romů, jejich vztah k bílý... číst celém, ke zvířatům, k vlastní rodině a pro někoho, kdo o jejich historii neví vůbec nic, je to opravdu zajímavé čtení. Doporučuji všemi deseti.
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Člověk Gabriel
Nuže, začíst se mi trvalo podstatně déle, než bych si byla představovala, ale potom jsem musela radostně uznat, že jsem udělala dobře, když jsem se rozhodla to nevzdat. Kniha vás přenese do zcela jedinečného světa plného poetických vět, nádherné přírody a putování - jak toho fyzického, tak i duševního, a vy se necháte unášet pečlivě zvolenými slovy až k nevyhnutelnému konci. Jsem si jis... číst celétá, že o Kateřině Dubské ještě uslyšíme.
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Malé zázraky
Kateřina Dubská opět dostála pověsti výborné vypravěčky a ve svých „Malých zázracích“ nás zavádí do světa opředeného mýty a plného věcí mezi nebem a zemí. Jak je u ní zvykem, hlavními hrdinkami jsou silné ženy, které se musí poprat s osudem. Povídky jsou různorodé, některé vtipné, jiné dojemné, ale všech dvanáct má v sobě neuvěřitelně silné poselství o údělu člověka.
Kateřina Dub... číst celéská (1965) debutovala v roce 2013, kdy nakladatelství Jota vydalo její román „Člověk Gabriel“. Kniha nadchla čtenáře i literární kritiky a o dva roky později následovalo volné pokračování s názvem „Dcery“. Dubská, která se v současné době věnuje psaní a ekologickému zemědělství, šla s kůží na trh a předložila čtenářům velmi otevřenou zpověď o sobě a o své rodině. Jejími hrdinkami jsou čtyři generace žen čelící útrapám života, které jim způsobují zejména muži.
Aktuální povídková kniha „Malé zázraky“ je v ledasčems podobná. Dubská pocházející z rodu čarodějek obdařených nadpřirozenými schopnostmi prosazuje, aby ženy žily v souladu se svým vnitřním já. Proč se pachtit za penězi a nervovat se kvůli kariéře, když jsou na světě mnohem důležitější věci? I žena, která je ve své profesi na špici, by si měla uvědomit, po čem její tělo, srdce i duše touží. Dubská o svých povídkách říká, že jsou ze života a posbírané během několika let. Některé povídky zaslechla, o některých se dozvěděla zprostředkovaně a jiné si k ní našly cestu samy.
Dubská nevěří na náhody a všechny povídky mají v souboru „Malé zázraky“ své oprávněné místo. Všechny do jedné vás chytnou za srdce a donutí vás přehodnotit své životní postoje. Dubská umí být laskavá, soucitná, ale také jízlivá a ironická. Kdo se vzepře své přirozenosti a stydí se za své touhy nebo za svůj původ, nezaslouží si štěstí. Poměrně dost povídek obsahuje téma psychosomatických nemocí, které si podle autorky přivoláváme sami tím, že dáváme přednost hlasu rozumu před hlasem srdce.
V povídce „Jako ve filmu“ je netradičně hlavním hrdinou muž. Tento Rom má úspěšnou kariéru na ministerstvu, ale protože se snaží zapomenout na to, jaké jsou jeho kořeny, přivodí si řadu psychických i fyzických obtíží. Muž, který je od přírody cholerický živel, si hraje na chladného flegmatika a tato lež mu brzy začne komplikovat život. Ostatní povídky jsou v podobném duchu, tato je unikátní v tom, že v ní autorka píše zčásti i o sobě. Ona sama má mezi předky cikány a dnes se angažuje v organizacích podporujících romskou menšinu.
„Malé zázraky“ mohou fungovat jako motivační kniha, nebo se dají číst „pouze“ jaká beletrie. Nikdo vás nenutí, abyste změnili svůj život, ale řekla bych, že se minimálně zamyslíte nad tím, zda je u vás všechno v pořádku a zda náhodou neděláte něco, s čím nejste vnitřně ztotožnění. Dubská se nevyhýbá žádným aktuálním tématům, je otevřená a poněkud drsná. Její poselství je jasné: Vykašlete se na názory okolí a udělejte to, co sami chcete. A to i za cenu toho, že byste opustili nefungující vztah nebo se z velkoměsta odstěhovali do míst, kde lišky dávají dobrou noc.
Dubská je jadrná vypravěčka a její postavy si rozhodně neberou servítky. Aby byla autentická, používá všechny roviny jazyka, včetně vulgarit a nářečí. „Malé zázraky“ jsou skvělá chuťovka pro všechny, kteří touží po silných příbězích. Jejich hrdiny může být každý z nás a myslím, že se v nich i najdete.
Kateřina Dub... číst celéská (1965) debutovala v roce 2013, kdy nakladatelství Jota vydalo její román „Člověk Gabriel“. Kniha nadchla čtenáře i literární kritiky a o dva roky později následovalo volné pokračování s názvem „Dcery“. Dubská, která se v současné době věnuje psaní a ekologickému zemědělství, šla s kůží na trh a předložila čtenářům velmi otevřenou zpověď o sobě a o své rodině. Jejími hrdinkami jsou čtyři generace žen čelící útrapám života, které jim způsobují zejména muži.
Aktuální povídková kniha „Malé zázraky“ je v ledasčems podobná. Dubská pocházející z rodu čarodějek obdařených nadpřirozenými schopnostmi prosazuje, aby ženy žily v souladu se svým vnitřním já. Proč se pachtit za penězi a nervovat se kvůli kariéře, když jsou na světě mnohem důležitější věci? I žena, která je ve své profesi na špici, by si měla uvědomit, po čem její tělo, srdce i duše touží. Dubská o svých povídkách říká, že jsou ze života a posbírané během několika let. Některé povídky zaslechla, o některých se dozvěděla zprostředkovaně a jiné si k ní našly cestu samy.
Dubská nevěří na náhody a všechny povídky mají v souboru „Malé zázraky“ své oprávněné místo. Všechny do jedné vás chytnou za srdce a donutí vás přehodnotit své životní postoje. Dubská umí být laskavá, soucitná, ale také jízlivá a ironická. Kdo se vzepře své přirozenosti a stydí se za své touhy nebo za svůj původ, nezaslouží si štěstí. Poměrně dost povídek obsahuje téma psychosomatických nemocí, které si podle autorky přivoláváme sami tím, že dáváme přednost hlasu rozumu před hlasem srdce.
V povídce „Jako ve filmu“ je netradičně hlavním hrdinou muž. Tento Rom má úspěšnou kariéru na ministerstvu, ale protože se snaží zapomenout na to, jaké jsou jeho kořeny, přivodí si řadu psychických i fyzických obtíží. Muž, který je od přírody cholerický živel, si hraje na chladného flegmatika a tato lež mu brzy začne komplikovat život. Ostatní povídky jsou v podobném duchu, tato je unikátní v tom, že v ní autorka píše zčásti i o sobě. Ona sama má mezi předky cikány a dnes se angažuje v organizacích podporujících romskou menšinu.
„Malé zázraky“ mohou fungovat jako motivační kniha, nebo se dají číst „pouze“ jaká beletrie. Nikdo vás nenutí, abyste změnili svůj život, ale řekla bych, že se minimálně zamyslíte nad tím, zda je u vás všechno v pořádku a zda náhodou neděláte něco, s čím nejste vnitřně ztotožnění. Dubská se nevyhýbá žádným aktuálním tématům, je otevřená a poněkud drsná. Její poselství je jasné: Vykašlete se na názory okolí a udělejte to, co sami chcete. A to i za cenu toho, že byste opustili nefungující vztah nebo se z velkoměsta odstěhovali do míst, kde lišky dávají dobrou noc.
Dubská je jadrná vypravěčka a její postavy si rozhodně neberou servítky. Aby byla autentická, používá všechny roviny jazyka, včetně vulgarit a nářečí. „Malé zázraky“ jsou skvělá chuťovka pro všechny, kteří touží po silných příbězích. Jejich hrdiny může být každý z nás a myslím, že se v nich i najdete.
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Člověk Gabriel
Prosté vyprávění o člověku a jeho vztahu k přírodě, lásce, k rodině. Máme jedinečnou možnost nahlédnout do neobvyklého kočovného a přitom pospolitého života v souladu s přírodou a na sžívání se s ostatní populací.
Oni nepřemýšlejí dopředu, neplánují, nebojí se a nechystají se na horší časy. Oni ví, že se o ně Bůh stejně postará. A co my víme, jestli ty horší časy nebudou ještě hor... číst celéší? Tak proč se bát? A tak si vlastně užívají života, tady a teď...
Oni nepřemýšlejí dopředu, neplánují, nebojí se a nechystají se na horší časy. Oni ví, že se o ně Bůh stejně postará. A co my víme, jestli ty horší časy nebudou ještě hor... číst celéší? Tak proč se bát? A tak si vlastně užívají života, tady a teď...
Naposledy prohlédnuté
Vyzvednutí zásilky kdekoliv v ČR
