Kniha pro mě byla přínosem v umělecké, ale i historické oblasti - dozvěděla jsem se nejen o těchto umělkyních, které jsem dosud spíše neznala (Marcel Moore mi něco jen matně říká), ale také se dočetla o tamní intelektuální Paříži a spojila do kontextu s jiným slavnými jmény. V příběhu byl podán i tamní postoj k homosexuálům, sebedestrukce a boj se sebou samým a v neposlední řadě válka, ... číst celéz trochu jiného úhlu. Zároveň kniha byla svědectvím o osudové lásce. I přes to však mám z knihy smíšené pocity, protože i přesto že jsem knihu přečetla během chvilky, nepodařilo se mi do ní pořádně se vžít a nepronikla mi hlouběji pod kůži. Což mě u téhle knihy mrzí, ale doporučuji vám si ji přečíst:)