Do četby Karoliny Světlé jsem se dostala až na vysoké škole v rámci povinné četby. Pokud bych si knihu přečetla dříve, kdo ví, jaký by byl můj postoj k ní, nicméně během čtení jsem nechápala, proč jsem se ji tak dlouho vyhýbala. Autorka píše na sou dobu velice čtivě a také její příběhy jsou zajímavé i pro dnešního čtenáře. Vesnický román je kniha, která za přečtení stojí a i přes to, ja... číst celék dávno byla napsaná, má potenciál oslovit spoustu lidí.
Příběh Evičky, sirotka, která se rozhodne provdat do rodiny Potockých, aby na jejich statku prolomila kletbu, kvůli které tam nejsou již po staletí žádné šťastné vztahy.
Když jsem knihu začala číst, tak jsem si myslela, že ji hned odložím. Staročeština je tu tak výrazná, že jsem si říkala, že to prostě nemůžu přečíst. Ale jelikož se nevzdávám, tak jsem se do příběhu ponořila ... číst celéa již po pár stránkách jsem byla pohlcena a knížku jsem v podstatě nemohla odložit.
Překvapilo mě, jak je celý příběh tajemný a napínavý. Chvílemi to bylo jako pohádka, někdy to bylo opravdu překvapivé a troufám si říct, až dechberoucí. Kniha celkově ve mně dokázala vyvolat spoustu emocí – přes smutek, dojetí až po rozčilení. Evičce jsem celou dobu fandila a přála si, aby to s ní nakonec dobře dopadlo.
V knížce také poznáme život na venkově, jaké to tenkrát bylo, jak to chodilo, různé zvyky, ale hlavně prostý život kolem roku 1870.
Celý příběh jsem si moc užila a staročeština byla nakonec ozdobou než problémem.
Překvapivě celkem zajímavý příběh, ve kterém se mísí pověry a lidová mystika. Hlavní hrdina si vezme starší ženu a je to prakticky o tom, co to s jejich vztahem udělá. V některým případech jsem si nemohl nevzpomenout na Kalibův zločin od Karla Václava Raise. Ta studie pokřivených vesnických vztahů, která člověka dožene k nepředvídatelnému činu. Stejně jako postavy matek. Oba romány jsou... číst celé podobně kritické a přece jiné. Světlá má navrch s psychologií a tou mystickou, myslím.
Karolína Světlá bývá vnímána jako průkopnice románu pro ženy, ale asi s tím tak úplně nesouhlasím. Podle mého názoru totiž nejsou její hrdinky nikdy uvzdychané, taky tam není erotika, láska bývá nešťastná, takže nevím moc, podle čeho to tak vzniklo. Já mám od ní nejraději Kříž u potoka, ale Vesnický román je také zajímavý, je třeba se naladit na stejnou historickou notu, rozšíříte si ob... číst celézory o lidové tradice a kulturní smýšlení.
Karolínu Světlou a její romány mám moc ráda, je to milé čtení, jehož náměty a chování hlavních postav se mohou zdát trochu jednoduché a z dnešního hlediska trochu nelogické. Jde o velké ideály a hodnoty, statečnost a schopnost obětovat se při vyšší dobro. Vesnický román stejně jako Kříž u potoka jsou knihy, které si rozhodně zaslouží, aby je dneska lidé znali a dále četli, protože nesou... číst celé krásný umělecký prožitek i mravní hodnoty.
Karolinu Světlou jsem si zamilovala už při čtení Kříže u potoka. Velmi mě bavilo její pojetí ženy jako hrdinky, která je pevná jako skála a dokáže nemožné. I proto byl pro mě Vesnický román jasnou volbou. A musím říct, že rozhodně nezklamal. Opět se mi líbí prostředí, kdy díky autorce poznáváme, jak to tehdy na takovém gruntu chodilo. A samotný příběh milostného trojúhelníku je také skv... číst celéěle vymyšlený. Doporučuji!
Toto dílo je staré, ano, a v mnohém není aktuální, ano, ale přesto ho můžu jenom doporučit. Je velmi dobře napsané, pořád se dobře čte i přes léta uplynulá od jeho vzniku a úžasně vypovídá o dobovém pojetí manželství, kterému my už dnes asi nebudeme úplně rozumět, ale přiměje nás uvědomit si, co vlastně máme za možnosti. Jsou tu sympatičtí hrdinové, procházejí zajímavým vývojem a silné ... číst celéženské postavy mají mnohé do sebe.
Když Antošovy děti dostaly neštovice a rychtářka utekla z domu, aby je nedostala také a nezhyzdili jí její tvář. Sylva na statku zůstala a pečovala o děti. Antoš byl dojat její obětavostí a hodně byl rozhořčen chováním své ženy. Začal pomýšlet na rozvod a že by se oženil se Sylvou. Rozhodl se, že odejdou se Sylvou do Saska a že začne žít nový život. Když se Antošova matka dozvěděla o je... číst celého úmyslech, rozvod mu rozmlouvala. Rychtářka v noci u kříže proklínala Antoše.
Antoš Jírovec se dostal už jako chlapec do služby na statek k rychtářovi. Po čase se rychtář roznemohl a zemřel. Mlynář, který si vzal rychtářčinu dceru, chtěl rychtářku připravit o všechen majetek. Rychtářka se nedovedla dost bránit, byla hodně zdrcená manželovou smrtí a nemohla na nic jiného myslet. Mlynář se také chtěl zbavit Antoše, proto začal usilovat, aby byl Antoš odveden na voj... číst celénu. Když rychtářka poznala, jak se její zeť chová, nabídla u hrobu svého muže Antošovi manželství, aby měla v Antošovi ochránce proti mlynářovi. Antoš si rychtářku vzal, a tak nemusel na vojnu.