Sbírka veršů z let 1939-1940 byla věnována památce básníkova zemřelého otce. Je rozčleněna do čtyř oddílů (Dvojitá tma, Něžná cvičení, Míra věcí, V ohni), které vypovídají o vnitřním světě ohroženého básníka. Základní životní pocity zmaru, nicoty a smrti doléhají na něho z vnějšku jako odraz válečné situace a rasového ponížení a jsou filoyoficky umocňovány existenciálními hledisky, k te... číst celérá nalézá u Kierkegaarda, Unanuma (Trestná) a Dostojevského (Výrostek). Básníků svět, v němž "nesvítá ani nední se ani v daleku", je zahalen "dvojitou tmou" (Život).
Podzim, šero, noc a smrt, tak často přítomné v této sbírce, však nejsou výhradními oblastmi Ortenovy poezie té doby, i když o sobě prohlašuje, že je "pro marnost zrozený" (Co jsem odpověděl kanárkovi) a je v existenciálním duchu rozhodnut "pro smrt, v níž je svoboda" (Věrná). V několika básních, roztroušených po celé sbírce, navíc umístněných na vypjatých místech (První báseň, Poslední ... číst celébáseň), zaznívají i tóny naděje. Po litanii bolesti, marnosti a nicoty vyjevuje závěrečné přání "ještě si slastně veršem zavrzat".
Orten byl a je jistě velkým básníkem a jeho verše jsou v mnohém geniální. Dílo je takové pochmurné, rozděleno na devět básní. Je tam smutek, je tam strach a smrt, je tam bolest. V těch básních bylo všechno. Orten toto napsal ve velice mladém věku a je to obdivuhodné, co vše dokázal ve verších čtenářům sdělit, jak hluboké myšlenky. Přesto musím říct, že s odstupem času mi sbírka hodně sp... číst celélývá s jinými díly.
V pořadí čtvrtá básnická sbírka Jiřího Ortena vyšla poprvé v roce 1941. Autor ji vydal ještě pod jménem Jiří Jakub. Sbírka je věnována památce básníkova zemřelého otce. Jiří Orten se narodil jako Jiří Ohrenstein v židovské rodině. Splnil si svůj sen o studiu herectví, ale v roce 1939 byl z rasových důvodů z konzervatoře vyloučen. Jeho starší bratr emigroval, Jiří ale odmítl odejít ... číst celépro lásku k dívce, která ho později zradila. Své první dvě básnické sbírky vydal pod pseudonymem Karel Jílek. Když kolaboranti toto krycí jméno odhalili, zvolil si nový pseudonym Jiří Jakub. 30. srpna 1941, v den svých dvacátých druhých narozenin, byl na Palackého nábřeží přejet německou sanitkou. Základní polohou Ortenovy poezie je plachá něha, s níž se chlapecký básník dorozumívá se skutečnosti, jíž je obklopen. Tím se tato poezie připodobňuje prvním veršům Jiřího Wolkera. Na rozdíl od něho však Orten zůstává stranou kolektivních programů a ideologií.
Základní podobou Ortenovy poezie je plachá něha, s níž se chlapecký básník dorozumívá se skutečnosti, jíž je obklopen. Tím je Ortenova poezie podobna prvním veršům Jiřího Wolkera. Na rozdíl od něho však díky své úzkostlivé snaze zůstat sám sebou stojí stranou kolektivních programů a ideologií. Jeho verše mají pravidelný rytmus, dokonalé rýmy a melodickou vroucnost. Tento křehk... číst celéý básník byl zaskočen událostmi z let 1938 a 1939. Bolestně prožívá s národem pocit opuštěnosti ve dnech Mnichova a jeho židovství k němu brzy přidává pocit vyděděnosti. V této situaci se mu stává jediným smyslem života poezie.