„Světové metro 2033“ bylo později vytvořeno na základě díla ruského spisovatele Dmitrije Glukhovského „Metro 2033“. Jedná se o mezinárodní knižní sérii. Série, která běží od roku 2009, představuje amatérské a profesionální spisovatele ze SNS, Ukrajiny, Velké Británie, Itálie, Polska a Francie. Knihy ze série jsou jakýmsi „pokračováním nebo doplňkovými romány Glukhovského beletrie.

Jedním z těchto děl je román Sergeje Kuznetsova „Mramorový ráj“ napsaný v postapokalyptickém žánru.

Co jsem ale jako čtenář Bradburyho posledního díla v žánru fantasy měl s touto knihou společného? Navíc vzhledem k tomu, že kniha je ukázkou „fanfikcí“. Mezitím můj kolega přeložil práci do našeho jazyka (i když nebyla publikována). Četl jsem také ve formátu „pdf“. Překlad byl velmi kvalitní. Nemám pro něj slov. Řekněme, že to téma mi bylo tak cizí, obrazy byly tak suché, sexistické a rasistické, děj byl tak znepokojující. Psychologická stránka událostí, která na velmi krátkou dobu nabrala na obrátkách, se nedotkla, události byly vyprávěny „verbálně“: tak a tak šlo, padlo, zastavilo se a tak dále. Někdy jsem v akcích hrdinů neviděl logiku. Sergej, hlavní hrdina, byl pobouřen svými reptáním, stížnostmi a nemocí, které ho nemohly zabít.

Nevím, kdo měl na svědomí neochotné čtení? Já nebo spisovatel? Mám dobrý důvod se ospravedlnit: ačkoli mám rád postapokalyptické pohledy na svět. schovat popis