Fantazie Dmitrije Gluchovského zrodila kultovní román Metro 2033 a inspirovala vznik literární školy jeho následovatelů zvané Univerzum 2033. Román Mramorový ráj Sergeje Kuzněcova patří k těm nejoceňovanějším… Sergej, jeho žena a syn a průvodce Max se musí dostat po postapokalyptické katastrofě...
číst celé
Fantazie Dmitrije Gluchovského zrodila kultovní román Metro 2033 a inspirovala vznik literární školy jeho následovatelů zvané Univerzum 2033. Román Mramorový ráj Sergeje Kuzněcova patří k těm nejoceňovanějším… Sergej, jeho žena a syn a průvodce Max se musí dostat po postapokalyptické katastrofě po povrchu do Moskvy a metra. Jenže v metru ožívají jeho neuvěřitelné temné legendy… Na cestě čeká hrdiny mnoho nebezpečných dobrodružství, která zavedou čtenáře do prostředí, kterému se Gluchovskij vyhýbal – do radioaktivního okolí Moskvy, kde nečeká žádný spasitel metra, ale zato fascinující příběh obyčejných lidí, kteří poznávají své možnosti a hranice a přinášejí do tragického světa Metra 2033 překvapivý doušek optimismu... Příznivci ruské postapokalyptiky kladou tento román naroveň románu Metro 2034. Čtenářům Gluchovského se tak nabízí možnost vstoupit znovu do prostředí, které je oprávněně fascinovalo a po kterém se jim tolik stýská.
schovat popis
Recenze
Jedním z těchto děl je román Sergeje Kuznetsova „Mramorový ráj“ napsaný v postapokalyptickém žánru.
Co jsem ale jako čtenář Bradburyho posledního díla v žánru fantasy měl s touto knihou společného? Navíc vzhledem k tomu, že kniha je ukázkou „fanfikcí“. Mezitím můj kolega přeložil práci do našeho jazyka (i když nebyla publikována). Četl jsem také ve formátu „pdf“. Překlad byl velmi kvalitní. Nemám pro něj slov. Řekněme, že to téma mi bylo tak cizí, obrazy byly tak suché, sexistické a rasistické, děj byl tak znepokojující. Psychologická stránka událostí, která na velmi krátkou dobu nabrala na obrátkách, se nedotkla, události byly vyprávěny „verbálně“: tak a tak šlo, padlo, zastavilo se a tak dále. Někdy jsem v akcích hrdinů neviděl logiku. Sergej, hlavní hrdina, byl pobouřen svými reptáním, stížnostmi a nemocí, které ho nemohly zabít.
Nevím, kdo měl na svědomí neochotné čtení? Já nebo spisovatel? Mám dobrý důvod se ospravedlnit: ačkoli mám rád postapokalyptické pohledy na svět.