Košík
zboží
(prázdné)
Budoucnost
358
Kč
DMOC 449 Kč
Evropa v budoucnosti roku 2400. Od doby, co byla technickými prostředky poražena smrt, je celý kontinent přelidněný a změnil se v gigantickou megapolis tvořenou obytnými věžemi vypínajícími se vysoko do nebe. V těchto věžích panuje brutální řád: Rozmnožování je přísně reglementováno, za dítě se...
číst celé
- Mohlo by Vás také zaujmout
- Další knihy autora
- Další zboží nakladatele
- Naposledy prohlédnuté
Podobní autoři
Štítky knihy
Návrh štítků k produktu
Navrhněte maximálně 5 klíčových slov (štítků) k tomuto produktu.
Za každý přidaný štítek musíte poté 5x ohodnotit štítky ostatních.
Nezapomeňte navrhnuté štítky uložit stisknutím tlačítka „Uložit přidané štítky“.
K této knize jste navrhli štítky:
Hodnocení štítků
V tuto chvíli není co ohodnotit.
Klikněte na štítek, který se více hodí k produktu.
![]()
Nyní následuje 5x hodnocení štítků ostatních.
Proč nakupovat u nás?
-
Největší skladové zásoby sortiment všeho druhu -
Levná doprava doslova za pár kaček -
Spokojení zákazníci známka kvality -
Vyzvednutí kdekoliv místo vybíráte vy -
Skvělá zákaznická podpora neváhejte zavolat
Kniha návstěv
Ověřené příspěvky jsou tak označené, ostatní jsou neověřené.
Představte si, že se lidem splnil sen o nesmrtelnosti a oni mají možnost žít věčně. Jsou mladí, krásní a stáří znají pouze z vyprávění. Zní to idylicky, ale z praktického hlediska jsou s tím obrovské problémy. Zeměkoule není nafukovací, na jiných planetách se zatím nedá žít, a tak nezbývá než postavit obrovské věže až do nebe, ve kterých jsou lidé natěsnaní jako sardinky. Příběh se odehrává v Evropě, ale i tak tu žijí desítky miliard lidí. Ti vyvolení mají své byty, ale většině musí stačit metr na metr.
Rus Dmitry Glukhovsky (1979) píše tak sugestivně, že doslova cítíte, jak se dusíte v těsném prostoru. Ačkoliv vládci hovoří o demokracii a rovných podmínkách, lidé žijí v kastách podle majetku. Hlavní hrdina Jan si vydobyl několik metrů čtverečných díky nepopulárnímu povolání hlídače reprodukce. Jan je členem komanda, které vyhledává těhotné ženy a kontroluje, zda své těhotenství nahlásily. V „Budoucnosti“ to totiž funguje tak, že jeden z rodičů se musí vzdát své nesmrtelnosti. Dostane injekci a do deseti let zemře.
Spousta žen se pokouší rodit v ilegalitě, a když je komando Nesmrtelných objeví, nemá s nimi slitování. Objektivně vzato, Jan není zrovna prototypem kladného hrdiny. Je to sobecká bezcitná zrůda, ačkoliv i za to nejspíš může systém. Postupně se budete dozvídat, co se stalo v jeho minulosti, a věřte mi, že pro něj budete mít pochopení. Život v „Budoucnosti“ je drsný a všichni se musí řídit pravidly obsaženými v Kodexu. Jednoho dne si Jana pozve do svého luxusního sídla mocný senátor a v tu chvíli se jeho život otočí o sto osmdesát stupňů. Jan má za úkol zlikvidovat vůdce teroristů a nebyl by to on, aby se do toho nevrhl po hlavě a s nadšením.
Jenomže se pokazí pár věcí a Jan zjišťuje, že není až takový robot, za jakého se považoval. Objeví v sobě netušené city a uvědomí si, že se zamiloval. Vůdce teroristů nechá uprchnout a díky četným intrikám se mu podaří zachránit i jeho milenku. V této fázi příběhu nastává zlom a z toho, co působilo jako konspirační akční příběh pro tvrdé chlapy je najednou emocemi nabitý příběh. Všechno se tu točí kolem rodičů a dětí a vy se připravte na zápletky, za které by se nemusely stydět ani detektivky. Čeká na vás několik překvapení a šokující závěr.
Jestli vám můžu poradit, pak si všímejte i nejmenších detailů. Všechno je tady důležité a zapadá do sebe. Hrdinové jsou drsní, přímí a nemohou si dovolit rozpitvávat své city nebo dlouze hovořit o tom, co by chtěli nebo nechtěli. Tempo příběhu je doslova zběsilé a není tu nic, co by odvádělo vaši pozornost. I přesto všechno je román nesmírně citlivý a poetický. Každý se v něm najde a velice bych se divila, kdyby vás některé věci nedojaly a nerozplakaly. „Budoucnost“ je především o lásce a o podstatě lidství.
Autorův styl je příjemně civilní a prostý. Glukhovsky si nelibuje v silných slovech ani patosu. Jeho hrdinové jsou lidé z masa a kostí a jejich repliky působí uvěřitelně. Rozhodně to nejsou žádní američtí superhrdinové s ústy plnými klišé. Jan je člověk jako vy nebo já. Pochybuje o sobě, uvědomuje si své slabé stránky a občas je překvapený tím, co cítí. Tam, kde hrozí kýč, autor použije humor a všechno vkusně vybalancuje.
„Budoucnost“ byste si měli přečíst i v případě, že žánru sc-fi příliš neholdujete. Odhoďte předsudky, protože tahle kniha je skvělý filozofický a psychologický román o člověčenství.
* je to takový total recall bez mrtvol :-)
* mám rád knížky ruského autora (tedy až na povídky o vlasti...nebo jak se ta blbost jmenuje) :)
* knížka nastiňuje to, jak všichni skončíme za nějakých 70-80 let: bez možnosti rozhodování o sobě samých, o velkých sociálních rozdílech mezi boháči a chudáky a tzv. střední chudinou
* líbí se mi, že po dlouhé době má člověk možnost přečíst si knížku se slovanskými jmény, což je mi tak nějak blízké
Že je vždycky něco za něco ví už dnes skoro každé malé dítě. Vyjma mileniálů. Sorry děcka, ale vy jste trochu jiná kategorie.
Tudíž, po vzoru nynější ČLR je to kdo z koho...
Potomek, nebo věčný život? Toť otázka.
A tady se pan Glukhovsky slušně rozjel, jelikož po famózním Metru 2033 a slabém Metru 2034 využil myšlenek z filmu Potomků lidí, Dickových paranoidních, ale realistických fantasmagorií a okořenil to drobky pana Bacigalupiho. Celek je tak syrovou, pornografickou, hnusnou budoucností bez hrdinů, kouzel a zázraků. Jednoduše budoucností jež mají mazlíčci tak rádi. Možná jsem se už dost naspoileroval - sám to nesnáším, sorry - ale dostanete těžko stravitelný příběh psaný ne úplně přehledným stylem jež je protkaný nemálo duševními monology hlavního geroje. Mimochodem, to je vcelku slušný čur... no, víte kdo. Naštěstí jím zůstane do konce. HappyEndy fakt nemám rád.
Nuže, dost bylo spoilerů, nečtěte jiné komentáře, nedívejte se na, pro mě nepochopitelné hodnocení tady, a vrhněte se do víru světa vašich dětí, protože se budete divit, budete se královsky bavit a budete pekelně kroutit hlavou co že to ten rusák vymyslel za příběh.
Téma o kontrolovaném množení (trochu v tom vidím Čínu, která má snahy tuto věc také korigovat...) a technicky vyspělém světě, kde je prakticky všechno je výborné, originální... Možná trochu až zvrácené, každopádně autor zde ukázal, že k napsání skvělého sci-fi/fantasy nepotřebuje mého milovaného Arťoma...:-D
Originální, čtivé... Autor svou laťku drží stále vysoko.
Autor píše ohromně, i když je kniha celkem velká a tlustá, chytne vás od začátku až dokonce a nepustíte se jí, dokud ji celou nepřečtete.
Líbilo se mi přerod hlavní postavy, která nejdříve souhlasila s režimem a byla jeden z těch, kdo "rozhodoval o životě a smrti", ale pak se vlastně dostal na tu druhou stranu a zjistil, že tak nechce žít.