Na tuto autorku jsem narazila náhodou a musím říct, že nechápu, proč se jí nedostává většího uznání. Má výborné vypravěčské schopnosti, smysl pro humor a originální...
číst celé
Na tuto autorku jsem narazila náhodou a musím říct, že nechápu, proč se jí nedostává většího uznání. Má výborné vypravěčské schopnosti, smysl pro humor a originální náměty. V knize se prolíná několik osudů, všechny jsou vylíčeny citlivě, se smyslem pro detail a všechny mě nějakým způsobem zasáhly. Jakuba Katalpa je pro mě rozhodně spisovatelka evropského formátu a už se těším na její další knížky. Doporučuji.
schovat popis
Prožijte jedinečný příběh tří osudů spojených osudy Prahy
Doupě od Jakuba Katalpy je román, který zaujme každého čtenáře hledajícího hluboký a mnohovrstevnatý příběh plný emocí a napětí. Tento knižní titul vám nabídne pohled do života tří žen, jejichž cesty se protínají a odhalují krásy i bolesti mezilidských vztahů.
Strhující příběh, který vás vtáhne
Po smrti manžela se Květa cítí osaměle a nepotřebně. Ve sklepě svého domu si proto vytvoří malý úkryt, své „doupě“, do kterého zavře nečekaného návštěvníka, aby mu vyprávěla svůj životní příběh. Mezitím v Americe bojuje Akiko Ikedaová s těžkou nemocí a její manžel pomalu začíná ztrácet naději. Třetí ženou je Hoang Thi Anhová, která opouští svůj rodný Vietnam a přichází do Prahy pomoci své dceři, ale setká se zde nejen s kulturními, ale i rodinnými a generačními bariérami.
Tento román vás provede tématy jako osamělost, naděje, kulturní odlišnosti a důležitost mezilidských vztahů, a to vše zasazeno do reálné současnosti. Všechny tři příběhy se střetávají a odhalují zajímavý pohled na paralelní lidské osudy a jejich nečekané spojení právě v Praze.
Proč si tuto knihu zamilujete
Unikátní vyprávění - tři provázané osudy, které vtáhnou a zanechají silný dojem.
Poutavé postavy - každá z nich nese svůj příběh, který je autentický a dojemný.
Současná témata - román se věnuje aktuálním otázkám samoty, nemoci, imigrace a rodinných vztahů.
Praha jako kulisa - krásné prostředí, ve kterém se příběhy odehrávají, dodává textu hloubku.
Autor Jakub Katalpa - zkušený spisovatel, který umí vytvořit atmosféru a uvěřitelné podoby postav.
Na tuto autorku jsem narazila náhodou a musím říct, že nechápu, proč se jí nedostává většího uznání. Má výborné vypravěčské schopnosti, smysl pro humor a originální náměty. V knize se prolíná několik osudů, všechny jsou vylíčeny citlivě, se smyslem pro detail a všechny mě nějakým způsobem zasáhly. Jakuba Katalpa je pro mě rozhodně spisovatelka evropského formátu a už se těším na její další knížky. Doporučuji.
Knížka Doupě je rozhodně knížka, která zasáhne každého člověka. Minimálně jeden příběh ze tří, který se skrývá v téhle knize ve vás nějaké pocity jistě vyvolá. Je to hodně originální knížka, hlavně co se týče české literární scény. Ještě jsem asi ani nenarazil na nějakou takovou podobnou knížku, u které jsem měl tak hluboké pocity co se týče Česka. V téhle knize nenajdete nic sluníčkového, spíš spoustu tragédií, ale zasáhne vás to v dobrém slova smyslu. Doporučuji si tenhle originální počin přečíst. Stojí za to.
Mám tuto autorku velmi ráda. Moc se mi líbí její úsporný styl, který přes všechnu zkratkovitost a úsečnost obsahuje vše, co potřebujeme pro pochopení celého příběhu, líbí se mi rozdělení na zdánlivě nesouvisející linie, které se ale nečekaně zajímavě protnou, líbí se mi proměny perspektivy. Příběh stárnoucí osamělé ženy, která v doupěti ve sklepě uvězní muže, je psychologicky velmi zajímavý, americká linie s umírající manželkou taky, jen mi na konci připadalo, že to všechno vyznívá trochu do prázdna.
Nakladatelství host produkuje nejkvalitnější knihy českých autorů, to je již známá věc. Kniha doupě není vyjímkou, je naprosto strhující. Námět je velmi originální a skvěle rozpracovaný. Vyprávění je ovšem docela zdlouhavé a monotonní, vede však k zamyšlení a za mě je román povedený. Doporučuji vyzrálejším čtenářům a čtenářkám, rozhodně to není kniha pro začátečníky, protože je poměrně vyčerpávající, ale stojí za to.
Můj druhý román od paní autorky, a bohužel výrazně slabí než Němci. Ovšem i tak musím autorku obdivovat za to, co se jí povedlo vykouzlit z takové jednoduché zápletky. Zařadila bych to asi spíše mezi psychologické thrillery. V díle nacházíme hned tři dějové linky, na mě osobně nejvíc zapůsobila ta asijská. Díky poměrně kraťoučkým kapitolám se četla skoro sama, ale přesto nemohu říct, že by se mi styl psaní líbil. Dále se mi nelíbí Květa, a celá část s Američany.
Doupě je kniha od české spisovatelky Terezy Jandové, která píše pod pseudonymem Jakuba Katalpa. Já od této autorky četla již knihu Hořké moře, Němci a Je hlína k snědku? . A musím říct, že některé knihy byly opravdu propadák a jiné fantastické. Zatím jsem od ní nenarazila na žádnou knihu, která by byla průměrný- vždycky je to extrém něčeho. Kniha Doupě ale je výjimka.Tahle kniha byla PRŮMĚRNÁ. Mým favoritem stále zůstává kniha Němci.
Od autorky jsem už četl knihu ZUZANIN DECH, která se mi líbila (závěr mohl být propracovanější). DOUPĚ se mi také líbilo. 3 příběhy, které se protnou.
Hlavní postavami jsou: KVĚTA, která po manželovi smrti trpí pocitem samoty, AKIKO IKEDAOVÁ, která dochází na chemoterapii a HOANG THI, která opouští Vietnam a vydává se do Prahy.
Autorka má svůj styl psaní, asi nemusí sednout všem čtenářům, ale mě se příběhy líbily, kniha se mi četla dobře. Autorka nepoužívá uvozovky v přímé řeči.
Na knihu mě nalákal některý z natáčejících knižních videí, ale už si přesně nevzpomínám, o koho se jednalo. Časem vyzkouším další autorčiny knihy.
Čilá důchodkyně Květa ovdoví a zůstane úplně sama ve velkém domě v Praze. Jak ráda by o někoho pečovala, někomu vařila, pekla buchty...a tak dostane nápad. Pak je tu mladý japonský pár bojuje se smrtí. Žena má rakovinu v poslední stadiu, muž její nemoc nezvládá a utíká. A všechny tyhle příběhy zdálky sleduje stará vietnamská žena, která se do Prahy odstěhovala kvůli svým dětem. Truchlí po manželovi i po své rodné zemi. Prolínání jednotlivých osudů je zajímavé, originální a citlivé.
Tak dlouho mi ležela na nočním stolku a já ji pak "zhltla" za jediný den. Ty jo, Květa mě fakt bavila. Představa 72 leté důchodkyně unášející 42 letého pošťáka... :-) :-) :-). Na druhou stranu všechny příběhy byli vlastně smutné. Květa -osamělá ženská s dědictví chtivou dcerou, nemocná Akiko a její bezradný, bezmocný muž, vykořeněná Anh Thi. Všechny příběhy se v jednu chvíli protnou a pak zase rozběhnou svým směrem. Prošli i mnou a vím, že tam i zůstanou. Knihu budu doporučovat, stejně jako kniha Němci totiž ve mě zanechala stopu, radost a naději, že máme tak skvělé autorky a že je pořád o čem psát :-)
Čtení téhle knížky vyloženě bolí. Působí neskutečně silně a svými tématy a zobrazenými osudy se čtenáře opravdu dotýká. Máme zde tři linky - osamocenou Květu žijící jako vězeň ve vile, kde byla zřejmě jen zdánlivě šťastná, která se vyprávěním vrací ve vzpomínkách, které si tak trochu upravuje do vysněné podoby; Akiko umírající na rakovinu s manželem Hidekim, v této linii je tolik rozporů, tolik morálních otázek, nepochopení - rozumíte všemu, ale bolí to; Hoang vytrženu ze svého přirozeného prostředí v zemi, ve které se nedomluví, a s příbuznými, kteří jí nerozumí zase jinak. Není to lehké čtení, ale příběh ve vás bude doznívat ještě dlouho po zaklapnutí.
Spokojenost střídá spokojenost, po jedné české autorce (Petra Dvořáková) jsem se vrhla do druhé (Jakuba Katalpa) a ano, budu se snažit víc a víc číst knihy z pera českých spisovatelů a spisovatelek :-) Hodně dobrá věc. Na první dobrou mě nadchnuly krátké (a výstižné) kapitoly, to mi vyhovovalo moc. Prolínání všech tří příběhů je také pohodové a nenásilné. SPOILER: Největší sílou je, jak člověk dokáže "zdegenerovat", jak Bohumil první den, chce ze svého vězení utéct a po nějaké době zjistí, že mu to vlastně vyhovuje, neuvěřitelně bravurně je to autorkou popsáno tak, že vám to přijde až normální, že někdo někoho zavře do sklepa a chce jej vlastnit. Wow, za mě můžu určitě doporučit.
Jakub Katalpa se knihou Doupě neskutečně vytáhl. Nejvíc mě baví právě ta mnohovrstvost jeho díla. Najdete zde osudy několika lidí, žádný z osudu není zrovna veselý, naopak ukazuje komplikovaný život normálních lidí. Připadá mi, že dílo je zároveň takovou zpovědí o tom, jak to vše bylo a jak to mohlo být. Těžko říct, která postava je mému srdci nejbližší - propracované jsou všechny a každá mě zaujala něčím jiným.
Kniha Doupě od Jakuba Katalpa pro mě byla obrovským zklamáním, za což jsem moc smutná. Kniha byla sice celkem čtivá, ale vůbec mě tak neuchvátila. Kniha pojednává o 3 příbězích několika lidí, která se v jednu chvíli protnou a pokračují zase každý svou cestou. Sice to byl celkově super nápad, protože moc knih, ve kterých je hlavní hrdinou nějaký starší důchodce moc není. Takže za to určitě plus. Tak zas někdy příště pac a pusu Sirael_books
Knížka je velice zvláštně napsaná. Určitě není pro každého čtenáře. Jsou zde tři smutné příběhy, které se navzájem dotknou. Ale na mě byla knížka asi příliš filozofická. Zanechala ve mě pocit smutku a osamění, kterým trpěli v knize všichni a hlavní i vedlejší postavy. Knížka se čte velice rychle má krátké kapitoly, někdy jen na pár řádků. Ale není to vůbec typická beletrie a proto naprosto běžného čtenáře asi nezaujme.
Knížka, které nerozumím. Námět je možná zajímavý, ale styl psaní a vyprávění mně teda vůbec nesedl. Nemohl jsem se vůbec začíst, měl jsem zmatek v postavách a příbězích. Vyprávění v přítomném čase, prakticky bez přímých řečí. Asi je to na mě moc moderní. Od knížky očekávám i při závažném tématu, že si "počtu" a tady mě už samotné čtení vyčerpávalo a na příběh mi asi nezbývala kapacita. Takže jsem zvědav na nějakou pozitivní recenzi.
Kniha je úpně jiná, než jsem kdy četla. Asi jsem už staromilec, ale takový nový styl mě vůbec neoslovil a přímo mě deprimoval. Neporozuměla jsem knize asi do strany 150, tak jsem ji odložila a už si ji asi nikdy do rukou nevezmu. Jako hlavní hrdinka vyloží sklepní místnost novinama a zařídí tam pokoj a nakonec tam uvězní pošťáka bezdůvodně.. Nechápu smysl, vážně vůbec. Nedoporučuji nikomu, bohužel.
8/02/2018
Kniha návstěv
Ověřené příspěvky jsou tak označené, ostatní jsou neověřené.
Poštovné ZDARMA pro všechno zboží!
Alkohol mohou nakupovat pouze osoby starší 18 let.
Hlavní postavami jsou: KVĚTA, která po manželovi smrti trpí pocitem samoty, AKIKO IKEDAOVÁ, která dochází na chemoterapii a HOANG THI, která opouští Vietnam a vydává se do Prahy.
Autorka má svůj styl psaní, asi nemusí sednout všem čtenářům, ale mě se příběhy líbily, kniha se mi četla dobře. Autorka nepoužívá uvozovky v přímé řeči.
Na knihu mě nalákal některý z natáčejících knižních videí, ale už si přesně nevzpomínám, o koho se jednalo. Časem vyzkouším další autorčiny knihy.
Na druhou stranu všechny příběhy byli vlastně smutné. Květa -osamělá ženská s dědictví chtivou dcerou, nemocná Akiko a její bezradný, bezmocný muž, vykořeněná Anh Thi. Všechny příběhy se v jednu chvíli protnou a pak zase rozběhnou svým směrem. Prošli i mnou a vím, že tam i zůstanou. Knihu budu doporučovat, stejně jako kniha Němci totiž ve mě zanechala stopu, radost a naději, že máme tak skvělé autorky a že je pořád o čem psát :-)
Máme zde tři linky - osamocenou Květu žijící jako vězeň ve vile, kde byla zřejmě jen zdánlivě šťastná, která se vyprávěním vrací ve vzpomínkách, které si tak trochu upravuje do vysněné podoby; Akiko umírající na rakovinu s manželem Hidekim, v této linii je tolik rozporů, tolik morálních otázek, nepochopení - rozumíte všemu, ale bolí to; Hoang vytrženu ze svého přirozeného prostředí v zemi, ve které se nedomluví, a s příbuznými, kteří jí nerozumí zase jinak.
Není to lehké čtení, ale příběh ve vás bude doznívat ještě dlouho po zaklapnutí.