Po mimořádně úspěšném románu Němci přichází Jakuba Katalpa s propracovaným mnohovrstevnatým románem ze současnosti.
Květa je po manželově smrti sužována pocitem samoty a neužitečnosti. Ve sklepě svého domu proto vybuduje malou místnost — doupě — a čeká na návštěvníka, kterého by do ní mohla...
číst celé
Po mimořádně úspěšném románu Němci přichází Jakuba Katalpa s propracovaným mnohovrstevnatým románem ze současnosti.
Květa je po manželově smrti sužována pocitem samoty a neužitečnosti. Ve sklepě svého domu proto vybuduje malou místnost — doupě — a čeká na návštěvníka, kterého by do ní mohla zavřít a jemuž by mohla vyprávět svůj životní příběh.
Zatímco Květa opečovává svého vězně, v Americe umírá na rakovinu Akiko Ikedaová. Dochází sice na chemoterapii, ta však nezabírá a její manžel postupně ztrácí víru v manželčino uzdravení.
Hoang Thi Anhová opouští rodný Vietnam a vydává se na dalekou cestu do Prahy, aby pomohla své dceři s vedením domácnosti a malého obchodu. Naráží při tom na odcizení, nejen kulturní, ale také rodinné a generační.
Jakkoliv jsou cesty protagonistů zprvu mimoběžné, v jednom okamžiku se protnou v Praze, aby pak nadále pokračovaly vlastním směrem. Všechny tři příběhy tak představují míjení, nedorozumění i paralelnost lidských osudů
schovat popis
Recenze
Hlavní postavami jsou: KVĚTA, která po manželovi smrti trpí pocitem samoty, AKIKO IKEDAOVÁ, která dochází na chemoterapii a HOANG THI, která opouští Vietnam a vydává se do Prahy.
Autorka má svůj styl psaní, asi nemusí sednout všem čtenářům, ale mě se příběhy líbily, kniha se mi četla dobře. Autorka nepoužívá uvozovky v přímé řeči.
Na knihu mě nalákal některý z natáčejících knižních videí, ale už si přesně nevzpomínám, o koho se jednalo. Časem vyzkouším další autorčiny knihy.
Na druhou stranu všechny příběhy byli vlastně smutné. Květa -osamělá ženská s dědictví chtivou dcerou, nemocná Akiko a její bezradný, bezmocný muž, vykořeněná Anh Thi. Všechny příběhy se v jednu chvíli protnou a pak zase rozběhnou svým směrem. Prošli i mnou a vím, že tam i zůstanou. Knihu budu doporučovat, stejně jako kniha Němci totiž ve mě zanechala stopu, radost a naději, že máme tak skvělé autorky a že je pořád o čem psát :-)
Máme zde tři linky - osamocenou Květu žijící jako vězeň ve vile, kde byla zřejmě jen zdánlivě šťastná, která se vyprávěním vrací ve vzpomínkách, které si tak trochu upravuje do vysněné podoby; Akiko umírající na rakovinu s manželem Hidekim, v této linii je tolik rozporů, tolik morálních otázek, nepochopení - rozumíte všemu, ale bolí to; Hoang vytrženu ze svého přirozeného prostředí v zemi, ve které se nedomluví, a s příbuznými, kteří jí nerozumí zase jinak.
Není to lehké čtení, ale příběh ve vás bude doznívat ještě dlouho po zaklapnutí.