Jako první knihu od P. Hartla jsem četla erotikon. A jediné, co se mi v něm nelíbilo, bylo příliš mnoho nevěry na můj vkus. Okamžiky štěstí mi připadají hodně podobné, jen nevaruje název. Ale sexu je v nich překvapivě...
číst celé
Jako první knihu od P. Hartla jsem četla erotikon. A jediné, co se mi v něm nelíbilo, bylo příliš mnoho nevěry na můj vkus. Okamžiky štěstí mi připadají hodně podobné, jen nevaruje název. Ale sexu je v nich překvapivě srovnatelné množství. Přesto, nebo možná právě proto, se mi Okamžiky líbí víc. I ta nevěra je tu nějak uvěřitelnější, i když na mě je jí stále příliš.
Za hodně povedenou považuji formu dvojitého příběhu z různých pohledů. Možná by mě zajímal příběh i z pohledu dalších postav, řekněme Ondřeje.
Příběh jsem začala Veroničinou stranou a místy mě z toho chytala depka. Pocit, že všechny vztahy jdou postupně do kopru mě donutil popřemýšlet o vlastních vztazích a motivacích v nich. Jistě, v knížce jsou už extrémní kombinace situací, ale stejně mi to připadá reálnější než erotikon. Mnohem víc mě to oslovilo. Našla jsem tu víc než jen lehké oddechové čtení. Jsou věci, které si budu muset ještě chvíli zpracovávat. Z Jáchymovy strany jsem už pocítila trochu víc optimismu a i jsem se tu víc zasmála nad některými jeho průse*y.
Uvědomila jsem si opět, že ať už jsou si lidé jakkoli blízcí, každý má svůj a pouze ten svůj jediný životní příběh, a zároveň že každý je svého štěstí jediným strůjcem.
schovat popis
Okamžiky štěstí nejsou obyčejnou knihou - jsou pozvánkou na nezapomenutelnou cestu dvěma různými pohledy, kterou si můžete vybrat sami. Tento dvojromán vám umožní prožít příběhy sourozenců Veroniky a Jáchyma tak, jak si sami zvolíte, a to z obou stran, což zaručuje jedinečný čtenářský zážitek.
Díky jejich příběhům se ponoříte do světa plného emocí, kde potkáte i další postavy jako Kuba, Eliška, Dedé, Monika, Viktor, Amy, Kryštof, Dana, Viki a Ondřej. Budete s nimi prožívat radosti i trápení, lásky i naděje - a možná i vy sami najdete kousek štěstí, po kterém toužíte.
Čtivý a originálně pojatý román je ideální pro všechny, kdo hledají hlubší citový zážitek a chtějí se nechat unést příběhem, který se odvíjí podle jejich rozhodnutí. Začněte číst z libovolné strany, ale dejte příběhu šanci dozrát - věřte, že vás dostane a příběh vás nepustí.
Proč si tuto knihu zamilujete:
Unikátní dvojromán - příběh ze dvou pohledů, které můžete číst nezávisle na sobě.
Emocionální hloubka - poutavé postavy a situace, které vás vtáhnou do děje.
Široká paleta charakterů - mnohostranné příběhy Veroniky, Jáchyma i dalších postav.
Inspirativní témata - láska, naděje, hledání štěstí a víry v lepší zítřky.
Snadná orientace - možnost číst knihu z obou stran zaručuje zážitek pokaždé jiný.
Klíčové vlastnosti knihy:
Dvojromán s možností čtení z dvou startovních bodů.
Obsahuje příběhy sourozenců Veroniky a Jáchyma a dalších postav.
Přináší romantiku, drama i naději v jednom vyprávění.
Skvělé pro čtenáře hledající novou a neotřelou formu románu.
Autor a vydavatel nejsou v dostupných datech uvedeni.
Originální pojetí románu v podobě dvou "verzí" příběhu nutí čtenáře zamyslet se nad vlastním životem. Často někoho odsoudíme, aniž bychom znali celý příběh a všechny okolnosti. Knihu jsem četla nejprve z pohledu Jáchyma, až poté jsem se seznámila s příběhem očima jeho sestry. Měla jsem z netradičního formátu obavy (aby se děj v druhé části neopakoval), ale stále se objevovaly nové situace, takže jsem se vůbec nenudila. Kniha pro dospělé čtenáře, psaná typickou "hartlovštinou", tedy lehce přisprostlá, ale četla se jedním dechem :)
Kniha byla v celku dobrá. Oceňuji a líbí se mi nápad toho, že kniha se dá číst z kterékoliv strany. Takovou knihu jsem ještě nečetla. Já jsem tedy nejprve začala číst z pohledu Jáchyma a asi jsem za to moc ráda, protože kniha a samotný příběh z jeho pohledu mi přijde daleko více obsáhlejší a musím uznat, že i zábavnější. Než jsem se pustila do druhé poloviny knihy - z pohledu Veroniky, měla jsem strach, aby se příběh neopakoval, ale zůstala jsem mile překvapená, protože příběh byl takovým dobrým doplněním Jáchyma. Pro mě to bylo hezké, pohodové čtení po letních večerech.
Jako první knihu od P. Hartla jsem četla erotikon. A jediné, co se mi v něm nelíbilo, bylo příliš mnoho nevěry na můj vkus. Okamžiky štěstí mi připadají hodně podobné, jen nevaruje název. Ale sexu je v nich překvapivě srovnatelné množství. Přesto, nebo možná právě proto, se mi Okamžiky líbí víc. I ta nevěra je tu nějak uvěřitelnější, i když na mě je jí stále příliš.
Za hodně povedenou považuji formu dvojitého příběhu z různých pohledů. Možná by mě zajímal příběh i z pohledu dalších postav, řekněme Ondřeje.
Příběh jsem začala Veroničinou stranou a místy mě z toho chytala depka. Pocit, že všechny vztahy jdou postupně do kopru mě donutil popřemýšlet o vlastních vztazích a motivacích v nich. Jistě, v knížce jsou už extrémní kombinace situací, ale stejně mi to připadá reálnější než erotikon. Mnohem víc mě to oslovilo. Našla jsem tu víc než jen lehké oddechové čtení. Jsou věci, které si budu muset ještě chvíli zpracovávat. Z Jáchymovy strany jsem už pocítila trochu víc optimismu a i jsem se tu víc zasmála nad některými jeho průse*y.
Uvědomila jsem si opět, že ať už jsou si lidé jakkoli blízcí, každý má svůj a pouze ten svůj jediný životní příběh, a zároveň že každý je svého štěstí jediným strůjcem.
Tato kniha mě docela bavila. Erotikon byl fajn, 15 roků lásky mě však strašně moc zklamalo a já jsem teda přemýšlela, jestli se vůbec do nějaké jeho další knihy budu pouštět. Nakonec jsem vybrala do třetice tuhle knihu a ano, tohle bylo docela fajn. . Moc se mi líbilo že ji můžeme číst z jedné i druhé strany, bylo to zajímavé, protože jsme dostali náhled na celý příběh z obou stran. Je to zajímavé, doporučuji.
Knihu jsem četla nejprve z pohledu Jáchyma, až poté jsem se seznámila s příběhem očima jeho sestry.
Měla jsem z netradičního formátu obavy (aby se děj v druhé části neopakoval), ale stále se objevovaly nové situace, takže jsem se vůbec nenudila. Kniha pro dospělé čtenáře, psaná typickou "hartlovštinou", tedy lehce přisprostlá, ale četla se jedním dechem :)
Okamžiky štěstí mi připadají hodně podobné, jen nevaruje název. Ale sexu je v nich překvapivě srovnatelné množství. Přesto, nebo možná právě proto, se mi Okamžiky líbí víc. I ta nevěra je tu nějak uvěřitelnější, i když na mě je jí stále příliš.
Za hodně povedenou považuji formu dvojitého příběhu z různých pohledů. Možná by mě zajímal příběh i z pohledu dalších postav, řekněme Ondřeje.
Příběh jsem začala Veroničinou stranou a místy mě z toho chytala depka. Pocit, že všechny vztahy jdou postupně do kopru mě donutil popřemýšlet o vlastních vztazích a motivacích v nich. Jistě, v knížce jsou už extrémní kombinace situací, ale stejně mi to připadá reálnější než erotikon. Mnohem víc mě to oslovilo. Našla jsem tu víc než jen lehké oddechové čtení. Jsou věci, které si budu muset ještě chvíli zpracovávat.
Z Jáchymovy strany jsem už pocítila trochu víc optimismu a i jsem se tu víc zasmála nad některými jeho průse*y.
Uvědomila jsem si opět, že ať už jsou si lidé jakkoli blízcí, každý má svůj a pouze ten svůj jediný životní příběh, a zároveň že každý je svého štěstí jediným strůjcem.