V Nultém čísle se vrací Ecovo oblíbené prostředí redakce. Ztroskotaný nájemný spisovatel připravuje nulté číslo bulvárního plátku Zítřek, jehož cílem je spíš vydírat než informovat. Zaplete se přitom do šíleného příběhu, v němž hraje roli mrtvola lži-Mussoliniho, vražda papeže Jana Pavla I., Rudé...
číst celé
V Nultém čísle se vrací Ecovo oblíbené prostředí redakce. Ztroskotaný nájemný spisovatel připravuje nulté číslo bulvárního plátku Zítřek, jehož cílem je spíš vydírat než informovat. Zaplete se přitom do šíleného příběhu, v němž hraje roli mrtvola lži-Mussoliniho, vražda papeže Jana Pavla I., Rudé brigády, CIA, mafie a houfy spiklenců. Eco vykresluje temná zákoutí jiného Milána, než jaký znají turisté; zde se v temných uličkách vraždí a neopravené pozůstatky bombardování mezi ruinami římských památek navozují obskurní představy. Příběh z roku 1992, v němž splývá historie s paranoiou, má kořeny v druhé světové válce a jeho výhonky zasahují až do naší doby, jejíž manipulace a falzifikace veřejného mínění předjímá.
schovat popis
Recenze
Hlavní hrdina – neúspěšný spisovatel Colonna nastupuje do redakčního týmu časopisu Zítřek s tím, že má vytvořit několik nultých čísel. Časopis se má zaměřit na bulvární novinky a jejich konspirační vysvětlení. Colonna je nedostudovaný znalec němčiny, ale během studia se věnoval spíše práci a školu opouští. Věnuje se překladům, psaním pro jiné. Přestože si tím nebuduje sám karieru a profesně se dále neposouvá, dostává se k mnoha zajímavým informacích a jejich zdrojům. Jeho prvním tématem pro Zítřek má být teorie o smrti resp. útěku diktátora Benita Musolliniho do Jižní Ameriky.
Sám autor k dílu říká, že se nechal ovlivnit teroristickými útoky na pařížskou redakci časopisu Charlie Hebdo a vůbec situací v dnešní politické scéně. Kniha vybízí k zamyšlení nad dnešní bezmyšlenkovitou konzumací informací, nad tím, jak se jimi sice prokousáváme, ale již dále nad nimi neuvažujeme. Dílo čtenáře vybídne, aby se více zamysleli a nebyli pouhým ovčím stádem s kolektivním názorem. Za sebe mohu doporučit
„Viděl jsi loni za války v Perském zálivu ve zprávách záběr na kormorána, který umíral, protože měl peří slepené ropou? Pak se zjistilo, že v daném ročním období žádní kormoráni v Perském zálivu nežijou a záběry jsou osm let staré a pocházejí z války Íránu s Irákem. Nebo jak tvrdili jiní, možná prostě někdo vzal kormorány ze zoo a umazal je naftou,“ tvrdí Bragadoccio.