(jelikož megaknihám asi vadí Leovo jméno, tak ho zkrátím na nějakou metamorfózu, aby se k Vám vůbec tenhle koment dostal)

„Sním o überničem.“

Okey, máme tu vážné téma... A já se jak pitomá tlemila od ucha k uchu sotva po otočení první stránky. Jsem si jistá, že jsem nebyla sama, kdo tak někdy reagoval na Leovy smutné avšak dobře mířené poznámky. Ale nebojte se, někde u 60. stránky jsem s hrůzou zjistila, že se o mě pokouší deprese (ještě, aby ne, když jsem si k takové knížce pustila film, ze kterého se vyklubala depresivní tragédie podle skutečných událostí) a hlavou mi probleskla modlitba, ať už mám tohle čtení (nejlépe bez psychické úhony) za sebou. Na druhý den už jsem naštěstí byla cajk a za vyloženě pohodové melodie random rockových písniček jsem knihu bez problému dorazila do konce.

„Baví v dnešní době přemýšlení ještě někoho dalšího, nebo jsem totální úchyl?“

Mám tady nějaká skromná upozornění a doporučení:
Citliví lidé se sklony k hlubokým depresím - raději si přečtěte knížku, jako je třeba Muffin a čaj, ze které dostanete cukrovku a bude Vám hej, ať Vás Leonard náhodou předčasně neinspiruje k neveselým aktivitám.
Vy ostatní, kteří se pustíte do Leonarda - přečtěte si nejdříve Hamleta, ať má ten kluk radost aspoň z něčeho.

No a teď už bych se mohla pořádně začít věnovat hodnocení samotné knihy.
Je vyprávěna z pohledu Lea a proložena značným množstvím jeho poznámek pod čarou, které ne jen že text ozvláštňují, ale i perfektně fungují např. jako výpady do minulosti nebo trefné zajímavosti, bez kterých by kniha mohla fungovat, ale o hodně bychom přišli.
Příběh je podaný čtivým způsobem, kdy mě bavily ve své podstatě i nudné pasáže o náboženství (to téma mě nebaví, ale ta knížka rozhodně jo - takže žádnou paniku, je to dobrý). Děj nám postupně graduje s tím, jak se hrdina blíží k rozbalení svého posledního dárku ve slušivém žužovém obalu. Takže když už pro nic jiného, tak knihu dočtete proto, že prostě chcete/potřebujete vědět koho a jestli vůbec Leonard tou magickou P-38 odpráskne.

Už fakt nevím, co bych tu ze sebe ještě vydojila za řeči. Ta knížka je prostě dobrá. Jo vlastně! Dopisy z budoucnosti - dobrý nápad. A nezapomeňte na ty veselý songy! ;P

„Vsadím se, že kdyby Hamlet přistihl tátova vraha, jak si leští tágo, jen by se tomu zasmál.“

29/06/2019

Ivett

Od této knihy jsem neměla žádná očekávání, ale velmi mile mě překvapila. Děj se odehrává v průběhu jednoho dne, kdy má Leonard v plánu nejdříve zastřelit svého bývalého kamaráda a poté i sebe. Přitom vzpomíná, vypráví, uvažuje... čtení mi velice rychle uběhlo, protože je kniha opravdu napsána čtivou formou (na poznámky pod čarou jsem si musela zprvu zvykat, ale pak mi to už nepřišlo). Autor se v knize dotýká tolika témat - od homosexuality, rasismus, náboženství, po koncentrační tábory, znásilnění, ale i přátelství apod.). Nejhorší je, když je dítě, obzvlášť v tak složitém období jako je puberta, přehlíženo, když volá o pomoc a okolí je vůči tomu netečné. V tomto věku je hodně těžké být outsider a "nezbláznit se". Rozhodně skvělá kniha.

27/10/2022

Johana Žampová

Úžasná a čtivá kniha pojednávající o sympatickém mladém hrdinovi jménem Leonard Peacock, jenž trpí depresí a sebevražednými sklony (přitom co si prožil se není čemu divit). Leonardovy trefné poznámky, kritizující fungování společnosti, stejně jako chování jedinců touto společností ovládaných, zoufale se snažících nevybočit z řady a neodlišit se. Kniha ve mě vyvolávala silné emoce, po padesáti stránkách se o mě začala pokoušet deprese a na konci mi i ukápla nějaká ta slza. Velmi mě bavila nejen postava Leonarda, ale i všechny vedlejší postavy, včetně ❗SPOILER❗ Ashera, jehož jsem nejdřív z duše nenáviděla, stejně jako Leonard, po odhalení jeho příběhu mi ho však bylo líto. Musím také pochválit český překlad, který při hovorové angličtině často bývá nevěrohodný, tady je ale skvělý a nerušivý.
Shrnutí: Velmi silný, skvěle napsaný příběh. Rozhodně si knihu přečtěte. Každý by měl.

28/07/2022

Meruňka

Naprosto úžasná a hlavně čtivá knížka. Která pojednává o chlapci jménem Leonard, který se chystá zabít sebe i svého spolužáka. Celá kniha se odehrává ve dvou dnech, ve dnech, kdy se právě Leonard chystá udělat tuto práci. Tím, že celá kniha popisuje jen dva dny, tak vás dokonale vtáhne do děje, všechno do posledního detailu popíše a vy za chvíli zapomenete, že vlastně nejste v Leonardově těle. Všechno je nádherně obrazotvorně popsáno.

19/04/2020

Lubisek

PÁNI..! Jinak ani začít nemohu. No..vlastně tedy začnu od konce - knížce jednoznačně musím udělit plný počet hvězdiček už jen z toho důvodu, že jsem ji přečetl (spíše zhltal) za dvě krátká odpoledne (knížka sice není nejtlustější, ale žádný hubeňour to také není). Nebojím se slov, že je to pro mě zatím jedna z nejlepších knih, které jsem kdy přečetl (nepočítám-li Harryho Pottera samozřejmě). Nesmírně mi vyhovoval styl psaní. Čtení opravdu neuvěřitelně rychle utíkalo a velice rychle jsem si také zvykl na skákání z horní poloviny stránky do dolní (kvůli poznámkám pod čarou). Příběh je neuvěřitelně promyšlený - uchvátilo mě rozebrání témat, která jsou dosti odlišná, ale zároveň mají něco společného (holokaust, náboženství, homosexualita, znásilnění, přátelství, nenávist a v neposlední řadě samozřejmě sebevražda, ke které se schyluje již od prvních stran). Jak vše nakonec dopadne? Úplně na konec musím říct, že opravdu jediné, co bych knize vytknul je trochu uspěchaný závěr. Celá kniha se odehrává prakticky během jednoho dne, události plynou velmi rychle, což je skvělé. Když se však dostáváme do závěru, těšil jsem se na nějaké delší vysvětlování, rozebírání, zamyšlení,... Místo toho závěr utekl stejně jako celá kniha, což mi přišlo trochu smutné, jelikož mám pocit, že právě závěr mohl tuto knihu pozvednou na ještě vyšší úroveň, než na které se nachází. :)

1/02/2019

Asam

Upřímná zpověď dospívajícího Leonarda. V tomto věku se zdají i malé problémy nepřekonatelné. A Leonard jich měl plno, Ne vždy se najde takový chápavý pan učitel, který správně zareaguje. Všechny ty psychologické poradkyně na škole strčí do kapsy jedna podaná ruka v pravou chvíli.
Zpočátku mě trochu vadily poznámky pod čarou, ztrácela jsem souvislost textu . ale jak jsem si zvykla, přišlo mi to vtipné.
Doporučuji.

30/10/2018

HerondaleWill

Odpusťte mi, Váš Leonard bylo něco úplně jiného než jsem kdy četla. A to je možná proč se mi tato knížka tolik líbila. Některé z Leonardových problémů se už v knížkách ocitly, ale žádný z nich stejným způsobem. Moc se mi líbilo, když Leonard psal sám sobě z budoucnosti, bylo to zase něco jiného.
Jediné co tedy můžu říct je: přečtěte si to. Ale připravte se na smutek. Autor vás přinutí zamilovat si Leonarda a budete mít chuť jej okamžitě obejmout. Doporučuju:)

28/06/2018

Coraline

Knižní klub, který nemám ráda opět vydal knihu, kterou prostě nejde nepřečíst. Leonard mi neskutečně přirostl k srdci, a když jsem knihu dočetla, tak mi to bylo strašně líto. Hodně jsem se toho z knihy naučila a dozvěděla, což mě překvapilo. Kniha mě také donutila podívat se alespoň na jeden film s Bogartem, a to jsem myslela, že kromě Florenc 13.30 už nikdy černobílý film neuvidím. Za tuto knihu jsem neskutečně moc ráda a doporučuji ji všude kolem.

27/05/2018

May

Z Terapie láskou jsem byla nadšená .... "Leonarda" jsem dlouho odkládala, protože jsem se bála, že téma knihy na mě bude příliš .... Ale musím říct opět skvělé!!!

26/06/2017

Lucka

Krásně napsaná kniha se zajímavým tématem a poselstvím. Hlavním hrdinou je dospívající Leonard, který to bohužel v životě neměl příliš jednoduché. Žije prakticky sám, matka o něj nejeví zájem a ve svém životě má jen pár osob, na kterých mu záleží. Ty se rozhodne obdarovat na své 18té narozeniny a zároveň tak ukončit i život svého jediného kamaráda a poté i svůj. Kniha se velice dobře čte, má spád a řeší hned několik důležitých témat najednou.

21/11/2021

mera

Matthew Quick píše přímo, nepokouší se vymýšlet žádné vedlejší zápletky, nezdržuje čtenáře zdlouhavými popisy, ale prostě a jednoduše žene příběh vpřed. Ačkoliv se velmi soustředí na Leonarda a jeho vnitřní svět, neoznačila bych to přímo za psychologickou knížku. Náš hlavní hrdina se nám na dvě stě padesáti šesti stránkách odhaluje, a svěřuje se, proč chce zabít svého spolužáka a pak i sebe. Dělá to tak bezprostředně, upřímně a otevřeně, a má k tomu tak pádné argumenty, že bych dokázala pochopit, proč si myslí, že dělá správnou věc.

31/03/2019

Annie

Matthew Quick byl až do této knihy mě naprosto neznámým autorem. Když jsem začala číst Odpusťte mi, Váš Leonard, absolutně jsem nevěděla do čeho jdu. Už po první kapitole ale bylo jasné, že se bude jednat o knihu s neskutečně silným příběhem, která ve mě cosi změní. Naprosto jsem jí propadla, a přečetla jí za dva dny. Tak čtivá byla. A dojemná! Dokonce mě na konci rozbrečela, a to se mi u knihy nikdy nestalo.

22/04/2018

Lucy Lillianne

Když jsem knihu poprvé otevřela, zůstala jsem civět na ta velká písmena. Připadalo mi to jako text pro děti. Alespoň v porovnání s těmi bleškami, které běžně čtu. Na druhou stranu mi blesklo hlavou, že o to dřív budu s knihou hotová :-).

Od prvních stránek jsme byli seznámeni s cílem, za jakým se Leonard, hlavní postava knihy, hnal. Neustále se vracel k tomu, jak chce spáchat špatný čin, ale že musí nejdříve zařídit pár věcí. Během čtení jsme se posouvali jeho životem a sledovali jeho přípravy. Chvílemi se vracel do minulosti a vyprávěl útržky svého dětství. A mezi tím ve vzduchu byla pořád ta otázka - udělá to?

Abyste to pochopili, Leonard neměl zrovna jednoduché dospívání. Ovlivnila ho hromada věcí. Některé z nich byly drobnosti, které by se daly ustát, ale stala se mu jedna zásadní událost, která vše zničila a tak i ty malé detaily nedokázal přejít. A co hůř, nikdo nedokázal číst všechna ta znamení a pomoct mu. Už v mnoha knihách jsme mohli sledovat, jak i malé a nepodstatné věci mohou člověka změnit, mít vliv na jeho chování, a tady tomu není jinak.
Hlavní postava neustále dumá nad životem, nad tím, co se kolem něj děje. Sleduje svět více do hloubky, tak jak to spousta lidí nedokáže a především jeho spolužáci. Díky tomu působí jako podivín a možná i blázen. Přesto je to člověk, který vidí dvě strany mince a nespokojí se s názory a omezeností jiných. Navíc se některým lidem snaží dávat náznaky a stále doufá ve vlastní záchranu, v něco, co by ho přesvědčilo, že okolo něj existuje i dobro, a že o něj má někdo zájem. Ale když nepřichází... Není nejen nepochopený, ale bohužel i osamělý, chybí mu přátelé a rodinné zázemí. Všechny tyto faktory ho nakonec vedly k jednomu konci (jak to ale dopadne vám neřeknu ;-)).

Jak už jsem psala, problematika tohoto tématu není nic nového, proto budete mít při čtení pocit, že ani nic nového nedostanete. Samotné dojmy z průběhu knihy jsou rozpačité. Velkou část doby jsem s Leonardem soucítila, protože jsem ho chápala a moc dobře. Ale na druhou stranu opravdu vyváděl věci, které i na mě byly bláznivé. Samotný závěr je docela překvapením a tak nějak zůstává nedořešený, přijde mi, že to zůstává na každém čtenáři, jak je schopný tuto knihu pochopit (a její složitosti) a jaký konec si zvolí. V tomto případě to vypadá, jakoby autor zaměřil více pozornosti a důraz knihy na její poselství než na samotný obsah. Nevím, co si vlastně o knize myslet. Svůj smysl má, i když je možná trošku depresivní, protože ukazuje i dost nevlídný pohled na svět a naši společnost a na to, jak lidé spolu nedokážou držet a pomáhat si, jak jsou ostatní nevnímaví...

22/05/2022

RYZEN

Je zvláštní, jak ve mně tato kniha vyvolávala pocity nepříjemné a zároveň dojemné. Leonard Peacock je záměrně nesympatická postava, ale jak se pomalu odkrývá jeho duševní nemoc a traumatická minulost, nemůžete si pomoct a fandíte mu a jeho uzdravení. Tahle kniha mi málem roztrhla srdce vejpůl jen kvůli tomu, jak moc jsem byla rozpolcená, ale myslím, že to byl účel. Zbožňovala jsem vedlejší postavy v této knize a líbilo se mi i samotné Leonardovo vyprávění. Při vyvrcholení knihy jsem rozhodně brečela. Vyprávění je drásavé, ale upřímné, a já to nemohla odložit.

Jediné, co bych opravdu vytkla, je příliš náhlý konec. Mám pocit, že to chtělo ještě jednu kapitolu nebo epilog, aby to mělo nějakou konečnou podobu, nebo alespoň naznačení, co postavy nakonec dělaly po vyvrcholení knihy. Mám pocit, že pořád úplně nevím, jestli kniha skončila pozitivně nebo negativně. Byl to záměr?

Bez ohledu na to si z této knihy stále ještě utírám šmouhy od řasenky na tvářích. Předpokládám, že o ní budu ještě nějakou dobu přemýšlet a zajímat se, co postavy chystají po skončení románu.

30/09/2021

Míša

Je zvláštní, jak ve mně tato kniha vyvolávala pocit nepohodlí, a přitom dojetí. Leonard Peacock je účelově nespolehlivá postava. Vyprávění příběhu je skličující, ale upřímné, a proto se kniha tak dobře čte. Moje jediná skutečná výtka je, že konec byl příliš náhlý. Mám pocit, že by to chtělo ještě jednu kapitolu nebo epilog pro nějakou konečnost, nebo alespoň náznak. Knihu bych ale rozhodně doporučila. :-)

22/08/2021

Hanka B

I když už jsem na téma sebevraždy, odlišnosti a šikany četla lepší knihy, rozhodně nebudu Leonarda a jeho příběh zatracovat. Není to obsáhlé, plyne to přijatelným tempem a napsané je to opravdu čtivě. Prostě všechny ty plusy převyšují mínusy a i mě ukápnula nějaká ta slzička. A jako nepatrný zápach po výstřelu tím příběhem plyne Leonardův vztah k matce, která … Víte co, k tomu řeknu jen jediné - Děti odpustím svým rodičům vždycky všechno a sobě nikdy nic. Takže k doporučení všem rodičům, kteří si myslí, že jejich dětem ke štěstí stačí mít nový i-pad, i-phone a aj kdovícoještě.

18/03/2019

Ohněm Políbená

Leonard je velmi zvláštní postava, ostatně jako celá kniha. Autorovi se na většině stran úspěšně daří tajit čtenářům důvod, proč hlavní hrdina dělá to, co dělá. Zvědavost a velmi zajímavý styl psaní plný vysvětlivek pod čarou, které však občas trochu zbytečně odváděly pozornost od hlavní dějové linie, mě stále nutily číst dál a dál. Čtivost a originalitu této knize rozhodně upřít nemohu. Dokonce se tam ani neobjevovala žádná romantická linka, vše se točilo jen kolem Leonardových pocitů a smrti. Za to jsem ráda, už mám těch zaláskovaných knížek plné zuby...

27/07/2017

Anet

Páni, no... tak tohle bylo zajímavé. Osobně na mě kniha byla docela rozvláčněná, některé pasáže jsem dokonce musela přeskakovat, ale za to vyústění příběhu, tedy odhalení, co se skrývá za sebevražednými myšlenkami hlavního hrdiny bylo doopravdy něco. Ale i tak musím říct, že to bylo tak nějak zvláštní, úplně nevím, jak to pro sebe vyhodnotit. Knihu si už asi znovu nepřečtu, ale v hlavě mi utkvěla, to zase ano.

17/04/2019

Starllete

Překvapilo mě, jak autor příběh pojednávající o zdeprimovaném chlapci, který se chystá zabít sebe a svého spolužáka, dokáže vyprávět s takovou lehkostí a vtipem. Pro mě to ale nebyla přímo oddechová četba, v knize jsem našla několik myšlenek, které by stály za zapsání. Konec mě ale trochu zklamal, přišel mi takový uspěchaný a čekala jsem, že aspoň ke konci dostanou některé postavy více prostoru. Kdyby měla kniha jednou tolik stránek, bylo by to za plný počet.

22/08/2018

Dawers

Ač kniha nezačíná dvakrát přívětivě, nenechte se zmást. Zápletka knihy není nějak složitá, spíše velmi filozofická. Leonard je postava, která ne všem přiroste k srdci. Spíš ho bude čtenář litovat a zároveň se bude nad jeho činy značně pohoršovat. Nicméně až se dozvíte celý jeho příběh, se všemi těmi divnými situacemi, pravděpodobně si pro něj trochu vřelejších pocitů najdete. I když si po závěru samozřejmě domyslíme, jak Leonardův osud skončil, nevědomost stoprocentní jistoty nás ubíjí a my tápeme nad tím, jak asi dopadl.

6/07/2017