Z publikace tohoto francouzského kritika a
divadelního historika, která vyšla už před více jako 150 lety
(první vydání je z r. 1852), citují snad všechny starší i současné
práce autorů zabývající se dějinami evropského loutkového divadla.
Magninova útlá knížka byla a je dodnes respektovaným...
číst celé
Z publikace tohoto francouzského kritika a
divadelního historika, která vyšla už před více jako 150 lety
(první vydání je z r. 1852), citují snad všechny starší i současné
práce autorů zabývající se dějinami evropského loutkového divadla.
Magninova útlá knížka byla a je dodnes respektovaným pramenem
poznání v této oblasti zejména pro svou šíři záběru a shromáždění
dosud nepublikovaných literárních pramenů i odkazů na muzejní
sbírky. Co však běžného čtenáře na Magninově díle jistě zaujme, je
zřetelné okouzlení loutkami vůbec, včetně estetických i etických
požadavků na jejich tvorbu.
I když se z Magninova díla i v české loutkářské historii
hojně citovalo (zejména dr. Jindřich Veselý přebíral do své knížky
„Z historie loutek evropských“ nejen četné citáty, ale i celé
pasáže), s úplným překladem tohoto základního díla světové
loutkářské historie se v této publikaci seznamuje český čtenář
poprvé.
První díl zahrnuje pohled na loutky ve starověku a
středověku, samostatné kapitoly jsou věnovány loutkám v Itálii,
Španělsku, Portugalsku a Francii. Na tuto část naváže vydání
překladu druhého dílu s přehledem loutkového divadla v Anglii,
Německu a severských zemích.
Z publikace tohoto francouzského kritika a
divadelního historika, která vyšla už před více jako 150 lety
(první vydání je z r. 1852), citují snad všechny starší i současné
práce autorů zabývající se dějinami evropského loutkového divadla.
Magninova útlá knížka byla a je dodnes respektovaným pramenem
poznání v této oblasti zejména pro svou šíři záběru a shromáždění
dosud nepublikovaných literárních pramenů i odkazů na muzejní
sbírky. Co však běžného čtenáře na Magninově díle jistě zaujme, je
zřetelné okouzlení loutkami vůbec, včetně estetických i etických
požadavků na jejich tvorbu.
I když se z Magninova díla i v české loutkářské historii
hojně citovalo (zejména dr. Jindřich Veselý přebíral do své knížky
„Z historie loutek evropských“ nejen četné citáty, ale i celé
pasáže), s úplným překladem tohoto základního díla světové
loutkářské historie se v této publikaci seznamuje český čtenář
poprvé.
První díl zahrnuje pohled na loutky ve starověku a
středověku, samostatné kapitoly jsou věnovány loutkám v Itálii,
Španělsku, Portugalsku a Francii. Na tuto část naváže vydání
překladu druhého dílu s přehledem loutkového divadla v Anglii,
Německu a severských zemích.
Z publikace tohoto francouzského kritika a
divadelního historika, která vyšla už před více jako 150 lety
(první vydání je z r. 1852), citují snad všechny starší i současné
práce autorů zabývající se dějinami evropského loutkového divadla.
Magninova útlá knížka byla a je dodnes respektovaným pramenem
poznání v této oblasti zejména pro svou šíři záběru a shromáždění
dosud nepublikovaných literárních pramenů i odkazů na muzejní
sbírky. Co však běžného čtenáře na Magninově díle jistě zaujme, je
zřetelné okouzlení loutkami vůbec, včetně estetických i etických
požadavků na jejich tvorbu.
I když se z Magninova díla i v české loutkářské historii
hojně citovalo (zejména dr. Jindřich Veselý přebíral do své knížky
„Z historie loutek evropských“ nejen četné citáty, ale i celé
pasáže), s úplným překladem tohoto základního díla světové
loutkářské historie se v této publikaci seznamuje český čtenář
poprvé.
První díl zahrnuje pohled na loutky ve starověku a
středověku, samostatné kapitoly jsou věnovány loutkám v Itálii,
Španělsku, Portugalsku a Francii. Na tuto část naváže vydání
překladu druhého dílu s přehledem loutkového divadla v Anglii,
Německu a severských zemích.
schovat popis
Recenze