Postarší muž narazí ve starém antikvariátu na fotografii statku, na němž jako dítě vyrůstal v pěstounské péči „Paní Stendhalové“. Nález jej donutí vzpomínat na dobu, kdy si frankistický režim vyřizoval účty se všemi, kdo se proti němu postavili – ať už opravdu, nebo jen v představách mocných....
číst celé
Postarší muž narazí ve starém antikvariátu na fotografii statku, na němž jako dítě vyrůstal v pěstounské péči „Paní Stendhalové“. Nález jej donutí vzpomínat na dobu, kdy si frankistický režim vyřizoval účty se všemi, kdo se proti němu postavili – ať už opravdu, nebo jen v představách mocných. Postupně se ukazuje, že v historii paní Stendhalové i chlapcovy rodiny se skrývají temná tajemství. Začíná kolotoč násilí motivovaný záští, touhou po majetku, vášní i pomstychtivostí…
schovat popis
Recenze
V první části knihy sledujeme hlavního hrdinu, který se bez bližší specifikace raduje z nalezené antikvariátní pohlednice. Abychom se z toho něco dozvěděli, musíme se ve vzpomínkách našeho hrdiny vrátit v čase.
Když byl vypravěč malý hoch, nepoznal svého otce a o matku přišel v odboji. Ujala se ho "paní Stendhalová", která se k němu chovala s náležitou mateřskou péčí a vychovávala ho jako vlastního. Ale tady končí pohádka - celá atmosféra je totiž zakalená dobou druhé světové války a teroru ze strany vládních zřízenců. Malý chlapec tak musí předčasně vyspět, aby dokázal pochopit nenadálá úmrtí a souvislosti, které k nim vedly. Nelehká doba si žádá nelehká rozhodnutí.
Potud to nezní vůbec špatně, že? Problém tu byl možná jen jediný - styl, jakým se autor ujal vyprávění. Bohužel pro mě byla Paní Stendhalová jedna velká nezáživná nuda. Pouštěla jsem se do ní s nadšením, ale jen ze setrvačnosti jsem jí dočítala. Obávám se toho, že nejhorší pocit, který může kniha vyvolat, je lhostejnost. Lhostejnost k osudům hrdinů, lhostejnost k vývoji děje a hlavně lhostejnost k rozuzlení.
Všechno bylo velmi povrchové, postavy byly mělké, hlouběji nerozpracované, zápletky nepřehledné, šeď, šeď a šeď.....
Za mě osobně tak můžu bohužel konstatovat, že od Rafela Nadala si mažu z pomyslného seznamu knih k přečtení a Paní Stendhalovou zasouvám do tmavých koutů knihovny.