Už od dob Eukleida, který žil před více než dvěma tisíci lety, si všichni mysleli, že geometrie je jen jedna. To se však radikálně změnilo s novými matematickými objevy, které v zakřivených prostorech odhalily nové, alternativní geometrie. Možná se vám to zdá neuvěřitelné, ale v této knize se...
číst celé
Už od dob Eukleida, který žil před více než dvěma tisíci lety, si všichni mysleli, že geometrie je jen jedna. To se však radikálně změnilo s novými matematickými objevy, které v zakřivených prostorech odhalily nové, alternativní geometrie. Možná se vám to zdá neuvěřitelné, ale v této knize se dozvíte, že všechny tyto vesmíry skutečně existují, a navíc že v nich všichni žijeme. Autor se v každé kapitole soustředí na jednu neeukleidovskou geometrii a srozumitelně vysvětluje její význam a vlastnosti s využitím praktických příkladů – od renesančních maleb, přes teorii relativity, až po umělou inteligenci.
schovat popis
Recenze
Kvalitně vázaná kniha s přebalem a velmi slibným názvem je patrně nejslabším titulem z populární ediční řady nakladatelství Dokořán. Je dokladem, že psát populárně-naučné knihy není dáno každému a současně ukázkou, že udržet náležitou kvalitu takovéto ediční řady není jednoduché.
Autor nejprve popisuje Eukleidovskou geometrii (a slavný problém pátého postulátu) a poté i geometrie neeukleidovské (hyperbolickou a eliptickou). Aniž by se však víc než povrchně věnoval hlavnímu námětu knihy, zbytečně odbíhá k irelevantním tématům. Celá osmá kapitola značně vybočuje z rámce knihy a věnuje se teorii algoritmů, umělé inteligenci, magnetické rezonanci aj. Je nepochopitelné, proč se autor zmiňuje o Fourierově transformaci, když se o ní čtenář dozví prakticky jen to, že je „velmi složitá“. Zbytečně se rozepisuje o rozdílu mezi vektorovým a rastrovým obrázkem způsobem, připomínajícím manuál ke grafickému editoru, z nějž nejspíš opisoval. „Zavítá“ také do oboru IR senzorů na družicích a v jednom z rámečků se překvapený čtenář dočte něco málo dokonce i o bezpečnostních kamerách. To vše působí chaoticky a neprofesionálně.
Nesourodý je také dodatek o Einsteinově teorii relativity. Ten mohl být ve spolupráci s fyzikem rozveden do zajímavé samostatné kapitoly a nezůstal by tak nepodařeným torzem ze středoškolské učebnice fyziky. Celkový dojem z knihy je tak víc než rozpačitý.
Je otázkou, komu je kniha vlastně určena. Na to, aby byla přínosná pro středoškolské talenty se zájmem o matematiku, je příliš triviální a – jak již bylo řečeno - chaotická. Zdá se, že ji nejspíš psal polovzdělaný novinář pro své polovzdělané kolegy; možná k tomu použil slabší bakalářskou práci… Takto však popularizaci matematiky provádět nelze.