Nejdřív malé přiznání. K Hobbové mám velmi vřelý vztah už od dob, kdy jsem si poprvé přečetla jejího Farseera, takže další kniha ze stejného světa, byla více méně povinností hraničící s naprosto extází toho, že vychází další dílek téhle skládačky česky. (Jo to jsem tehdy ještě nevěděla, že se dostaneme do úplně stejné situace jako se Snědým mužem. Ta Hobbová je snad prokletá nebo co!:-( Ale zpátky k téhle knize. Jako obvykle je rozjezd opravdu pomalou záležitostí zaujímající téměř celý rozsah té knihy, což nejspíš čtenářům neznalých téhle spisovatelky bude maličko proti srsti stejně jako to, že ten, kdo má nějaké to ponětí o světě kolem Deštné divočiny, užije si odkazy na živé lodě a nejeden manželský pár přeci jen o něco víc. Na konci se už hra sice začíná rozjíždět, ale některým postavám se sotva rozdaly karty a začíná první kolo. Jo Cedrik na konci opravdu hodně práskne do koní a vy budete stejně jako já otvírat další díl s naprosto nepopsatelným očekáváním. Ovšem jako u jiných knížek rozšiřujících už jednou pročtené světy, nejvíc si to užijí všichni ti, kdo mají ponětí o tom, z jakého důvodu má jedna galionová figura zlomený nos – pro mě osobně naprosto srdce rozechvívající záležitost. schovat popis