Robin Hobb

Recenze knih autora


Obrázek knihy
O zvěčnění draků v různých podobách se pokusilo už mnoho autorů, a každý další originální nápad je nesmírně osvěžující. Robin Hobb se toho chopila po svém a pro svůj příběh si zvolila draky, kteří se nevyvinuli tak, jak by měli. Jsou nějakým způsobem handicapovaní, a musí s tím žít, ač to třeba nechápou a pohrdají sami sebou.
Chytrá myšlenka, ale bohužel úvod, který trvá asi do tří... číst celé čtvrtin, je zkrátka na takovou knihu až moc dlouhý a zbytečně popisný. A než se ze všech postav konečně vyvine nějaký příběh, je konec. Ta věčně přítomná a zdlouhavá popisnost mnoho skvělých aspektů příběhu noří do nudných a hluchých úseků.
Velká škoda.
11/01/2022
Obrázek knihy
Nejdřív malé přiznání. K Hobbové mám velmi vřelý vztah už od dob, kdy jsem si poprvé přečetla jejího Farseera, takže další kniha ze stejného světa, byla více méně povinností hraničící s naprosto extází toho, že vychází další dílek téhle skládačky česky. (Jo to jsem tehdy ještě nevěděla, že se dostaneme do úplně stejné situace jako se Snědým mužem. Ta Hobbová je snad prokletá nebo co!:-(... číst celé Ale zpátky k téhle knize. Jako obvykle je rozjezd opravdu pomalou záležitostí zaujímající téměř celý rozsah té knihy, což nejspíš čtenářům neznalých téhle spisovatelky bude maličko proti srsti stejně jako to, že ten, kdo má nějaké to ponětí o světě kolem Deštné divočiny, užije si odkazy na živé lodě a nejeden manželský pár přeci jen o něco víc. Na konci se už hra sice začíná rozjíždět, ale některým postavám se sotva rozdaly karty a začíná první kolo. Jo Cedrik na konci opravdu hodně práskne do koní a vy budete stejně jako já otvírat další díl s naprosto nepopsatelným očekáváním. Ovšem jako u jiných knížek rozšiřujících už jednou pročtené světy, nejvíc si to užijí všichni ti, kdo mají ponětí o tom, z jakého důvodu má jedna galionová figura zlomený nos – pro mě osobně naprosto srdce rozechvívající záležitost.
31/12/2021
Obrázek knihy
Dračí strážce spadá pod epickou fantasy a slova, která mě po dočtení napadají jsou: komplexní a výpravné. Kniha má několik hlavních vypravěčů a vskutku bohatý svět. Autorka si rozhodně vyhrála. Možná pro někoho bude kniha kapku složitější na čtení a zorientování se ve světě a postavách, ale já byla spokojená. Hobb umí tvořit skvělé postavy, které vyvolají emoce a s těmi dále pracuje. V ... číst celéjednu chvíli jednu postavu lituju a v druhém okamžiku mě štve (to zrovna, když o ní čtu z pohledu jiného hrdiny). Pokud kniha vyvolá emoce (a to jakékoliv), byť jen kvůli jednání nějakého člověka v knize, je to prostě dobře. První díl je dlouhý a táhne se. To jo. Ale je to jen dlouhý rozjezd k dalším dílům, čekám, že by mohly být trochu svižnější.
23/09/2022
Obrázek knihy
Trilogie od Robin Hobb? Jupí! Z nového světa, jiného než je ten s Farseery a Elderlingy? JUPÍ!! Chvilku trvalo, než jsem si zvykla na trochu jinou slovní zásobu pro nový svět a pak už to jelo. Hobb je prostě úžasná vypravěčka a stvořila opět svět plný umírající magie, divoké historie a zajímavých postav. Hlavního hrdinu nám opět představuje od jeho dětsví a ukazuje nám tak jeho pohled n... číst celéa jeho rodinu, zemi a hodnoty, které se vlivem nových zkušeností a zjištění proměňují.
27/07/2022
Obrázek knihy
Sakra, sakra, sakra. A je to tady. Předposlední díl a všechno jde do kytek. Do města se začínají stahovat mrchožrouti z celého světa v čele s jedním nenasytným manželem, kníže z Chalcedu dostává darem jednoho dračího muže, jeden manželský pár chovatelů holubů se rozhoduje kde zůstat a všechno, co by do sebe v posledním díle mělo naprosto dokonale zapadnout, zůstane zapadané prachem někd... číst celée na půl cesty k nám čtenářům, protože s posledním dílem se zatím nepočítá. A to nemluvím o jedné věži s rozbitým oknem a plastice zobrazující město a jeho okolí. (asi se znovu pustím do Farseera) Děj opět plyne mnohem pomaleji než Deštná řeka, ale kdyby k tomu byl ten poslední díl, bylo by to vlastně úplně jedno, protože je to jen velmi podrobná příprava na skvělé (nejspíš) finále. Takhle zůstává jen jediné – doufám, že Hesta sežere drak, alespoň takovou naději si můžu hýčkat v mém napůl zlomeném srdci.
31/12/2021
Obrázek knihy
Tak jo. Víte co, já mám stále pocit, že i tahle druhá knížka je stále jen předehra, hodně dlouhá a v několika chvílích maličko otravná. (opravdu jen nutné tolikrát pořád dokola a dokola omílat to, že jedna z postav chce prostě a jednoduše dát přednost svobodě před čímkoliv jiným?) S tou vznešeností draků to taky není bůhvíjaké a pořád ještě se někteří z těch okřídlených aktérů téhle kni... číst celéhy drží spíš toho kratšího konce, kde vychází najevo, že jsou to především stvoření značně vrtkavá a sobecká. Jedna potopa a s tím spojené činy dávají téhle knize dynamiku a jediné, co srazilo hřebínek mé spokojenosti, tak zůstává to až příliš uspokojivé spárování nových strážců s draky a mezi sebou vzájemně. Takže uvidíme, co se bude dít v Kelsingře.
31/12/2021
Obrázek knihy
Druhý díl Kronik deštné divočiny docela solidně pokračuje v tom, co začal už první díl. Draci i se svými strážci stále putují proti proudu řeky na místo, kde se mají usadit, a stejně pokračuje i jejich vývoj. Postavy se mění a přetvářejí se, uzpůsobují se svému novému způsobu života a vytváří si mezi sebou další vztahy, a i samotní draci se vyvíjí a sbližují se se svými strážci.
Dr... číst celéuhý díl mě bavil o něco více než první, protože nebyl tak úvodní a vztahy mezi postavami byly mnohem hlubší a pro mě zajímavější, a už se moc těším na další díl.
9/02/2021
Obrázek knihy
První díl Kronik deštné divočiny vypráví o začátku cesty vedoucí znetvořené, slabé a pyšné draky, kteří jsou jen stínem svých slavných a mocných předchůdců, a jejich mladé strážce, vybrané z řad jedinců, kteří se společnosti tak úplně nehodili, na místo, kde mají začít nový život, a kde vlastně nebudou nikomu "normálnímu" překážet.
Autorka dává hlavní důraz na postavy, jejich vývoj... číst celé a vztahy mezi nimi. Vývoj je pomalý, ale naprosto uvěřitelný a pochopitelný, a stává se, že postavy, které jste na začátku nenáviděli budete na konci mít vlastně docela rádi.
Děj plyne velmi pomalu, ale rozhodně není pro postavy hladký. Setkávají se s problémy, které se snaží co nejlépe vyřešit, ale dost často na ně prostě nestačí.
Naprosto boží je vykreslení draků, kteří jsou pochroumaní, dost často nejsou ani schopní letu nebo samostatného přežití, ale mají stále mentalitu svých předků a jsou si jistí tím, že mají právo na obdiv a posluhování, a je zajímavé sledovat jejich střet s kulturou lidí.
Celkově se mi kniha líbila a doporučuji ji.
9/02/2021