Thór, severský hromovládce, je víc než jen chvastoun a surovec – zničil nespočet životů a zavraždil spoustu nevinných. Vikinský upír Leif Helgarson je po staletích čekání připraven se mu pomstít, a tak požádal svého přítele Attika O'Sullivana, posledního druida, aby mu s odstraněním severského...
číst celé
Thór, severský hromovládce, je víc než jen chvastoun a surovec – zničil nespočet životů a zavraždil spoustu nevinných. Vikinský upír Leif Helgarson je po staletích čekání připraven se mu pomstít, a tak požádal svého přítele Attika O'Sullivana, posledního druida, aby mu s odstraněním severského postrachu pomohl.
Atticus se víc než dva tisíce let řídil jednoduchou strategií pro přežití: držet se dál od chlapa, co metá blesky. Jenže v jeho domovské základně v arizonském Tempe začíná být horko. Schyluje se k upíří válce o území a přes hlavu už mu přerůstají ruští lovci démonů, kteří si říkají Kladiva Boží. Atticus a Leif se přese všechna varování a předzvěsti krutých následků vydávají na cestu do severské sféry Ásgardu, kde se spolu s vlkodlakem, zaklínačem a tlupou ledových obrů vrhnou do epického boje s drsnými valkýrami, naštvanými bohy a nakonec i Tupým Tvrďákem, co by pořád pouštěl hromy a blesky.
schovat popis
Recenze
Ale vtip není to jediné, co autor této série může nabídnout. Ve všech jeho příbězích je totiž vidět, že Kevin Hearne jen tak nezahálí a má obrovský přehled, což dokazuje například velké množství odkazů na jiná díla, které se v knize Praštěný vyskytují. Pro Kevina není žádný problém svádět válku v citacích ze Shakespeara a od nich postupně přejít ke Star Treku.
O nic menší není ani autorova představivost. Jeho příběhy jsou výjimečné především tím, že se neorientuje pouze na jednu mytologickou oblast, ale bere v potaz rovnou všechny. Chcete si číst o severských, slovanských, řeckých či římských bozích? Všechny je v této knize najdete. Jen nečekejte klasické marvelovské vyobrazení. Například sám Thór, kterého se tento díl nejvíc týká, není napsán jako dobrodinec, jenž se víc stará o blaho lidstva, než o vlastní. Právě naopak. Je schopen vyvraždit nevinnou rodinu jen proto, aby se pobavil.
Když už jsem u té mytologie, tak se mi líbilo propojení nadpřirozeného světa s tím reálným. Autor pomocí nepatrných detailů, jako je například to, že se starý upír musel učit dnešní řeč, či se občas uchýlil k archaismům, dokázal pozvednout úroveň příběhu.
Bohužel zklamání přišlo ve chvíli, kdy všechno nadpřirozené, co mohli spatřit obyčejní smrtelníci odmávl tak, že se to vysvětlí vědou a dál už se tím nezabýval.