Recenze Elegie

Elegie
Jaké velké dílo by pravděpodobně po sobě zanechal Jiří Orten, kdyby nežil tak krátce! Tento básník intimní milostné lyriky, která doposud oslovuje čtenáře různých generací, se věnoval i spolupráci s novinami a časopisy a divadlu. Za okupační perzekuce byl z rasových důvodů vyloučen z... číst celé 

Recenze

2
Ověřené recenze jsou tak výslovně označené, ostatní jsou neověřené.
Avatar uživatele
Recenze od Věra Fuchsová
Základní podobou Ortenovy poezie je plachá něha, s níž se chlapecký básník dorozumívá se skutečnosti, jíž je obklopen. Tím je Ortenova poezie podobna prvním veršům Jiřího Wolkera. Na rozdíl od něho však díky své úzkostlivé snaze zůstat sám sebou stojí stranou kolektivních programů a ideologií.
Jeho verše mají pravidelný rytmus, dokonalé rýmy a melodickou vroucnost.
Tento křehký básník byl zaskočen událostmi z let 1938 a 1939. Bolestně prožívá s národem pocit opuštěnosti ve dnech Mnichova a jeho židovství k němu brzy přidává pocit vyděděnosti. V této situaci se mu stává jediným smyslem života poezie.
14/12/2020
Avatar uživatele
Recenze od Tereza R
Orten byl a je jistě velkým básníkem a jeho verše jsou v mnohém geniální. Dílo je takové pochmurné, rozděleno na devět básní. Je tam smutek, je tam strach a smrt, je tam bolest. V těch básních bylo všechno. Orten toto napsal ve velice mladém věku a je to obdivuhodné, co vše dokázal ve verších čtenářům sdělit, jak hluboké myšlenky. Přesto musím říct, že s odstupem času mi sbírka hodně splývá s jinými díly.
30/01/2021