Za pravděpodobně nejgeneričtějším názvem jaký lze knize vůbec dát se skrývá dílo, u kterého si nelze nevzpomenout na nadčasová díla jako jsou Bratři Lví srdce či ghibliovky Cesta do fantazie a Zámek v oblacích. Vyspělá (lépe napsaný rozpad manželství z pohledu nechápajícího vnímavého dítěte jsem nečetl), nedětinská, navzdory chladnosti procítěná, komplexní tématy i průběhem, věkem cílového čtenáře nesvázaná kniha „jakože pro děcka“.

Celé je to pojaté v podmanivé melancholicky posmutnělé atmosféře plné tajemna. Má to dvě roviny (náš svět versus svět fantazie) a není to tak, že by ta z naší současnosti sloužila jako nutné zlo než se děj přesune do světa fantazie, jak tomu pohříchu bývá a stejně tak ta fantazijní neslouží jako vějička, protože je tento žánr v módě. Navíc se skvěle pracuje s pohádkovými (rozhodně je to více temná pohádka než regulérní fantasy) a herními archetypy japonských RPGček. Problém je, že si každá z nich jede po vlastní koleji a v zásadě by každá obstála sama za sebe; a možní i o chlup lépe. Nejdou moc ruku v ruce jako nedílný celek. Navzdory olbřímí délce (cca 900 stran) to netrpí grafomanií, byť cca ve třetině po definitivní změně prostředí dojde na povinné vysvětlování světa, pravidel apod. schovat popis