Osvětimská knihovnice
302
Kč
DMOC 359 Kč
Osvětim-Březinka - zdálo by se, že dnes už k tomuto divadlu hrůzy můžeme dodat jen velmi málo. A přece. Je tu pravdivý, byť téměř neznámý příběh několika útlých a zaprášených knížek, které se na ono pochmurné místo dostaly bůhvíjak a jejichž stránky drží pohromadě jen zázrakem a silou vůle a...
číst celé
Nakupte společně
- Mohlo by Vás také zaujmout
- Další knihy autora
- Další zboží nakladatele
- Naposledy prohlédnuté
Podobní autoři
Štítky knihy
Návrh štítků k produktu
Navrhněte maximálně 5 klíčových slov (štítků) k tomuto produktu.
Za každý přidaný štítek musíte poté 5x ohodnotit štítky ostatních.
Nezapomeňte navrhnuté štítky uložit stisknutím tlačítka „Uložit přidané štítky“.
K této knize jste navrhli štítky:
Proč nakupovat u nás?
-
Největší skladové zásoby sortiment všeho druhu
-
Levná doprava doslova za pár kaček
-
Spokojení zákazníci známka kvality
-
Vyzvednutí kdekoliv místo vybíráte vy
-
Skvělá zákaznická podpora neváhejte zavolat
Kniha návstěv
Ověřené příspěvky jsou tak označené, ostatní jsou neověřené.
Příběh tehdy... číst celé
Příběh tehdy čtrnáctileté Dity je naprosto fascinující a je až neuvěřitelné v jakých podmínkách museli lidé žít. Přesto nasazovali život pro tak "obyčejné" věci jako je kniha, pastelka, škola...
Líbí se mi, že na konci knihy je příloha : " Co s nimi bylo" - jaký osud čekal jednotlivé hrdiny románu po válce. schovat popis
Příběh tehdy čtrnáctileté Dity je naprosto fascinující a je až neuvěřitelné v jakých podmínkách museli lidé žít. Přesto nasazovali život pro tak "obyčejné" věci jako je kniha, pastelka, škola...
Líbí se mi, že na konci knihy je příloha : " Co s nimi bylo" - jaký osud čekal jednotlivé hrdiny románu po válce.
Jak už název napovídá, děj je zasazen do koncentračního tábora Osvětim – Březinka, kam v září 1943 přijíždí transport vězňů z Terezína, který však neabsolvuje klasickou selekci. Místo toho jsou všichni (včetně starých lidí a dětí) umístěni do prvního, výhradně českého rodinného tábora. Tam se jim dostává „výjimečného zacházení“. Důvod, proč byl tento tábor nacisty zřízen, se čtenář posléze dozvídá (pro mě hodně šokující moment).
V bloku 31 se dokonce podaří zřídit jakousi provizorní knihovnu, čítající asi 8 tajně propašovaných knížek, o které se stará „osvětimská knihovnice“ – čtrnáctiletá Dita Adlerová, hlavní hrdinka příběhu. Její úkol je nelehký a velice riskantní. Nacisté knihy zakazují a kdyby je u ní objevili, neminul by ji trest, možná i ten nejpřísnější. Přesto nebo možná právě proto bere Dita svou roli velmi vážně. O knihy se stará s láskou a opatruje je jako ten nejcennější poklad, kterým v kontextu událostí literatura skutečně je.
Právě to krásné vyjádření lásky ke knížkám a k literatuře je něco, co se mi na Osvětimské knihovnici mimořádně líbilo. Za situace, kdy člověk trpí hladem a jeho největší starostí je dožít se dalšího dne, se mohou knihy zdát zbytečným přepychem, ale pro Ditu a spoustu dalších vězňů z bloku 31 spočívala jejich moc v možnosti chvilkového úniku ze strašlivé reality.
Přestože Dita navenek působí, jako by se ničeho nebála, vevnitř ji trápí řada pochybnosti. Zažívá rozčarování z toho, jak je obtížné najít v táboře člověka, který by nesledoval jen své vlastní zájmy a kterému by mohla důvěřovat. Často zažívá také bezmoc nad situacemi, které nemůže ovlivnit. Denodenně se setkává s válečnými hrůzami, které si dnes už vůbec nedokážeme představit.
Krom Dity se v knize vyskytuje ještě celá řada dalších reálných postav – za ty nejznámější třeba Rudolf Vrba (muž, kterému se podařilo z Osvětimi uprchnout) či doktor Mengele. Část, v níž je vylíčen útěk Rudolfa Vrby, je mimořádně napínavá a to i přesto, že člověk ví, jak to dopadne. Příběhem se krátce „mihne“ dokonce i Anna Franková. Velice oceňuji, že v závěrečných kapitolách je pak dovyprávěno, jak to s těmito postavami dopadlo po válce.
Osvětimskou knihovnici je po pár stránkách opravdu těžké odložit. I když to není čtení jednoduché, jakmile do příběhu jednou zabřednete, musíte na něj stále myslet – mně se o událostech v knize pak dokonce i zdálo. I tak nemůžu jinak, než Osvětimskou knihovnici doporučit. Je strhující, napínavá, dojímavá i krutá. A hlavně si při jejím čtení člověk uvědomí, jak velkým bohatstvím je listovat knihou, aniž by vám za to hrozila smrt…
No, jenže je tomu tak. Nejde o to, že by mě "bavily"... člověk se do svého slovíčkaření může hodně zamotat, a pak vypadat jako hlupák. Zkrátka a dobře, téma holocaustu ve mně něco otvírá a já se pokaždé propadám do světa koncentračních táborů, plynových komor a spolu s těmi, co jdou na smrt, kráčí i moje duše.
Je to plačtivé a bolestivé čtení. Vždycky. A přesto zase vkročím do stejné řeky a nechám se stáhnout až na dno, abych si připomněla to jedno lednové, sychravé ráno v Osvětimi, kdy jsem nedokázala pobrat "proč" ... a nikdy nedokážu. Kdo taky?!
Velmi chválím dodatek ke knize, ve které se autor zmiňuje o setkání se samotnou Ditou Krausovou , je zde také přiložen seznam některých postav, které se v knize objevily, s krátkým vysvětlením toho, jak skončily.
Nikdo se tam už nad smrtí vůbec nepozastavoval, neboť panovala všude kolem ...
O to více se pro žijící v rodinném táboře označovaném jako sekce BIIb, stály knihy zakázaných únikem z této kruté reality.
Hlavní hrdinka a ostatní děti našly v najťžších časech beznaděje útěchu v Osudy dobrého vojáka Švejka nebo v Zázračné cestě Nilse Holgersson s divokými husami. I když na ně číhala smrt zažili takto alespoň malý kousek štěstí ...
Autorovi se mimo jiné podařilo popsáním tohoto silného kontrastu zdůraznit, jak dokáží být knihy důležité pro lidský život.
Opravdově velmi silná kniha, která je převážně napsána podle skutečné události, a proto se opravdu nečte snadno.
Už z názvu vyplývá, v jaké době a kde se děj odehrává. Ano je to v Osvětimi.
Na knihu jsem narazila náhodou v knihovně, o téma 2 sv. války se hodně zajímám, tak i tato kniha mi tedy nemohla uniknout.
Naskýtá se nám zde příběh jedné dívky, Dity Adlerové, dnes Krausové, která přežila několik koncentračních táborů. Musím říct, že knihu jsem musela číst po částech, protože tak naturálně psané dílo jsem už dlouho nečetla. Příběh je více autentický i v tom, že se zde vyskytují postavy, o kterých víme, že žili.
Knihu samozřejmě doporučuji. A smekám před španělským spisovatelem Antoniem Iturbem, protože vykonal výbornou práci.