Kniha zaobírající se narušenými vztahy v rodině a minulosti, která stále ovlivňuje i naši přítomnost. Autorka si pro své vyprávění vybrala dvě časové linie. V první sledujeme mladou ženu Sáru,...
číst celé
Kniha zaobírající se narušenými vztahy v rodině a minulosti, která stále ovlivňuje i naši přítomnost. Autorka si pro své vyprávění vybrala dvě časové linie. V první sledujeme mladou ženu Sáru, která již více jak sedm let žije v osamělé a chátrající chalupě kdesi na Šumavě. Živí se sběrem hub a po smrti svého otce a matky se zoufale snaží navrátit k normálnímu životu. Druhá se zaměřuje na její dětství a zneužívání ze strany otce a nečinného přihlížení ze strany matky. Příběh ač přes zvolené téma zneužívání a šikany je neuvěřitelně čtivý a opravdu dobře vystavěný. Jednoduchý styl vyprávění jen umocňuje traumata a hloubku pokřivení ze strany nejbližších. Ne nadarmo se říká, že v jednoduchosti je síla. V tomto případě to platí dvojnásob. Připravte se tedy na sondu do života ženy, jež se stala obětí vlastních rodičů.
schovat popis
Prožijte příběh, který vás zasáhne hluboko do duše
Houbařka Viktorie Hanišové je knihou, která vás zavede na klidné šumavské stezky, kde však klid a ticho skrývá bouřlivý vnitřní svět hlavní hrdinky Sáry. Pokud hledáte knihu, která kombinuje citlivé zpracování rodinných vztahů s napínavým příběhem o překonávání bolesti a hledání vlastní cesty, tato kniha je přesně pro vás.
Příběh plný emocí a vztahových spletitostí
Sára žije jako osamělá houbařka v chalupě na Šumavě a roky se věnuje svému poklidnému životu v lese. Její každodenní rituál, kdy si obouvá staré pohorky a vyráží sbírat houby, odhaluje její vztah k přírodě i touhu po stabilitě. Když však zemře její matka, Sářin svět se začíná pomalu rozpadat. Dědické řízení ji přinutí čelit rodině, se kterou je dávno odcizená, a situace ji nutí zvažovat, jestli je možné utéct od vlastních traumat. Autorka Viktorie Hanišová vnímavě a opravdově popisuje, co vydrží dětská duše a jak složité mohou být rodinné vazby.
Román Houbařka není jen příběhem o smutku a ztrátách, ale také o nalezení nových cest a neztrácení odvahy. Nabízí jedinečný pohled na to, jak minulost formuje naši přítomnost a jak důležité je se jí postavit čelem, i když to bolí.
Proč si zvolit právě tuto knihu?
Tento román osloví každého, kdo hledá pravdivý a hluboký příběh s autentičností a lidskostí. Houbařka vás vtáhne do svého světa a donutí přemýšlet o tom, jak náročné je najít své místo, přijmout sebe sama a dokázat se smířit s tím, co se změnit nedá.
Výhody knihy Houbařka
Silný a emocionálně nabitý příběh, který vás zaujme od první stránky.
Autentičnost a citlivý popis rodinných vztahů, které jsou často složité a bolestivé.
Unikátní prostředí šumavské přírody, která vytváří atmosféru klidu i napětí.
Inspirace k zamyšlení nad tím, jak se vyrovnat s traumaty a minulostí.
Kniha vhodná pro všechny, kdo mají rádi psychologické romány s hlubokým poselstvím.
Kniha zaobírající se narušenými vztahy v rodině a minulosti, která stále ovlivňuje i naši přítomnost. Autorka si pro své vyprávění vybrala dvě časové linie. V první sledujeme mladou ženu...
číst celé
Kniha zaobírající se narušenými vztahy v rodině a minulosti, která stále ovlivňuje i naši přítomnost. Autorka si pro své vyprávění vybrala dvě časové linie. V první sledujeme mladou ženu Sáru, která již více jak sedm let žije v osamělé a chátrající chalupě kdesi na Šumavě. Živí se sběrem hub a po smrti svého otce a matky se zoufale snaží navrátit k normálnímu životu. Druhá se zaměřuje na její dětství a zneužívání ze strany otce a nečinného přihlížení ze strany matky. Příběh ač přes zvolené téma zneužívání a šikany je neuvěřitelně čtivý a opravdu dobře vystavěný. Jednoduchý styl vyprávění jen umocňuje traumata a hloubku pokřivení ze strany nejbližších. Ne nadarmo se říká, že v jednoduchosti je síla. V tomto případě to platí dvojnásob. Připravte se tedy na sondu do života ženy, jež se stala obětí vlastních rodičů.
schovat popis
Shira009
Ověřené recenze jsou tak výslovně označené, ostatní jsou neověřené.
Kniha zaobírající se narušenými vztahy v rodině a minulosti, která stále ovlivňuje i naši přítomnost. Autorka si pro své vyprávění vybrala dvě časové linie. V první sledujeme mladou ženu Sáru, která již více jak sedm let žije v osamělé a chátrající chalupě kdesi na Šumavě. Živí se sběrem hub a po smrti svého otce a matky se zoufale snaží navrátit k normálnímu životu. Druhá se zaměřuje na její dětství a zneužívání ze strany otce a nečinného přihlížení ze strany matky. Příběh ač přes zvolené téma zneužívání a šikany je neuvěřitelně čtivý a opravdu dobře vystavěný. Jednoduchý styl vyprávění jen umocňuje traumata a hloubku pokřivení ze strany nejbližších. Ne nadarmo se říká, že v jednoduchosti je síla. V tomto případě to platí dvojnásob. Připravte se tedy na sondu do života ženy, jež se stala obětí vlastních rodičů.
Miluji houby, houbaření i jejich následnou konzumaci. A tak, když mi dcera donesla tuhle knihu, prý ať si ji přečtu, učinil jsem tak bez nějakých velkých výmluv že jsem na takové knihy starý. Dobře jsem udělal. Samozřejmě, že jsem o ni již slyšel, nedalo se nevšimnout si, že je něco jako český bestseler. Takže hub jsem si užil a kniha mě, musím poctivě přiznat, celkem nadchla. Způsob zpracování tak vážného tématu mi připadá originální a velmi působivý. Čtenář není zahlcen temnotou prožitého, přesto na něj neustále vykukuje zpod vrstev zdánlivě banálního popisu života mladé ženy, houbařky se zaťatými zuby, a jejích postupně se odhalujících traumat. Více k obsahu netřeba, pokud se ji rozhodnete číst, chybu neuděláte. A snad přispěje k postupnému společenskému znemožnění bagatelizace těchto věcí, které je stále, bohužel možná až příliš, v našich krajích rozšířené. Obzvlášť, pokud se jedná o ten typ pachatele, který je vylíčen v románu.
Druhá kniha autorky u které musím říct wow, neskutečně silná, emoční kniha, nad kterou přemýšlíte v průběhu čtení, ale také dlouho po přečtení. Je tak strašně opravdová, autentická, já prostě nevím co pořádně napsat. Výborně se čte a člověk jakoby čte krásně i mezi řádky, je tam hodně prostoru k vlastní představivosti, ale autorka je velmi dobrým průvodcem, takže všichni pochopí. Rozhodně knihu k přečtení doporučuji.
Překrásný příběh, ačkoliv velmi bolestný a plný beznaděje. Viktorie Hanišová je velmi schopnou vypravěčkou, příjemně se to četlo a bylo to pochopitelné, i ty scénky z minulosti byly do příběhu zakomponovány nenásilnou formou. V první čísti by se mohlo zdát, že má Sisi skvělý život, každý den chodí do lesa na houby a kolem se rozprostírá krásná atmosféra. Ale to všechno není ničím víc než iluzí. Naprosto vynikající psychologický román, jaký u nás nemá obdoby.
Psychologický román velmi dobře propracovaný,čtivý a napínavý. Kniha začíná smrtí matky a tím začíná příběh Sáry zvané Sisi , ve kterém se střídá přítomnost s minulosti. Co se odehrálo v této rodině a proč Sára není schopna vrátit se do normálního života. Četla jsem jedním dechem, jak tento příběh dopadne .Ráda si přečtu i další knihy od této autorky. Protože mě velice nadchla a její styl psaní se mi líbil
Dlouho jsem Houbařku obcházela s tím, že to zaprvé bude téma, kterého je všude plno, a zadruhé určitě zpracované formou, kterou nemám ráda. Zmýlila jsem se ale. Nepřišla jsem na nic, co bych Houbařce vytkla. Houbařka mě nerozbrečela, ale naplnila mě zoufalstvím, bezmocí a vztekem. Nad selháním systému i selháním těch nejbližších. Krom toho, že mě knížka fakt polapila a nepustila do posledního písmenka, jsem celou dobu měla ukrutnou chuť na houby.
Kniha mě natolik oslovila, že mám potřebu si přečíst další díl. Což bohužel není možné. A tak v sobě musím všechny ty emoce zpracovat nějak jinak. Kniha byla úžasně čtivá. Je to zároveň první kniha od autorky, kterou jsem si přečetla, a plánuji brzy sáhnout po dalších. Houbařka mě zasáhla plnou silou, je v ní spousta témat, o kterých by bylo dobré hovořit, ale jednoduše se to neděje. Pokud váháte, neváhejte a jděte do toho!
Kniha Houbařka je výpovědí mladé ženy, která je poznamenaná složitým vztahem k rodičům, narušený vývoje dítěte od útlého dětství až do dospělosti, zneužití, necitelnost a nevšímavost.. . Smutný , ale krásně a citlivě napsaný příběh. Knížka se mi moc líbila.
Od autorky jsem již jednu knížku četla a moc se mi líbila . Proto jsem sáhla po Houbařce. Knížka mě moc zasáhla. Téma je velice věrohodné a bolestné. Velmi silný a smutný příběh. Je hrozné co některé děti musí vydržet a nemůžou s tím nijak bojovat. I menší věci než jsou zde popsány, můžou děti poznamenat na celý život. Někteří lidé by neměli mít děti. Při čtení a po dočtení knížky ve mě zůstal obrovský smutek. Doporučuji všem . Velmi silný příběh.
Tato kniha mě velmi emočně zasáhla, a o to víc ji mám raději, že je od české autorky, a jsem ráda, že jsem našla zase v českém rybníčku nějaký klenot. Kniha pojednává o zajímavém tématu a především o dětské duši, o tom, kolik toho dokáže duše malého dítěte snést a kolik utrpení vydrží. Bylo to hodně čtivé, ale vzhledem k náročnému tématu jsem si musela knihu dávkovat po kouskách. Sára byla charakterově velmi zajímavá hlavní hrdinka, taková trochu netradiční, ale o to více zajímavá. Doporučuji i všem, co se o houby zajímají, bylo vidět, že autorka má ohledně tohoto tématu hodně nastudováno.
Je škoda, že v každém druhém názoru na tuhle knihu se dočtete, jak se něco takového mohlo v rodině stát, takže vlastně neustále očekáváte, co se vlastně stane – a bohužel v několika málo náznacích pozorný čtenář rychle dojde ke správnému řešení a ochudí se tak o jednu ze silných stránek tohohle příběhu. Ovšem pokud jste kromě nadšeného čtenáře také nadšeným sběračem hub, vyberete si k četbě vhodně sychravé podzimní počasí a máte za sebou velmi úspěšnou houbařskou sezónu, potom nemusíte vůbec litovat. Tam o tom v té rodině existuje mnoho knih – a snad i lepších, za to stejně příjemnou myceliární knihu aby člověk pohledal. I když v poslední době mám pocit, že svět hub proniká do knih stále silněji a možná se dočkáme jednou i celého žánru věnovaného tomuhle fenoménu – ono taky tady v Česku se není čemu divit. Zatím nemám důvod litovat a jenom se těšit. Nemůžu než hodnotit hodně vysoko, mě tyhle toulky mezi Šumavským podhoubím bavily neskutečně a ta atmosféra prostě byla božská.
Knihu jsem začala číst, aniž bych předem věděla, co mě čeká. Bravurně napsaná, řádky plynou rychle. I tak se četla velmi těžce, matku jsem nesnášela snad ještě víc, než toho otce. Při čtení budete zažívat zlost, frustraci, lítost, znechucení. A na druhou stranu musím říct, že jako milovník hub se nemůžu dočkat, až půjdu do lesa. Knihu vřele doporučuji. Opravdu se mi líbily emoce, které kniha dává a vy je přijímáte. :)
Moje druhá kniha od Hanišové a musím říct, že mě tedy dostala. Tak nelehké téma zpracované na pozadí hlavního tématu coby sběru hub na Šumavě. Obdivuji celkové znalosti ohledně hub a především kompletní zpracování celého příběhu Sáry a její rodiny. Není to lehké čtení, otce a jeho činy ani nekomentuji, ale co mi přišlo ještě víc nepochopitelné bylo chování matky. Houbařka je opravdu silný příběh, krásná ač smutná kniha, kterou si stojí za to přečíst.
Tato kniha je spíše určená pro ženy. Jedná se o první knihu, kterou jsem přečetl od této autorky. Knihu hodnotím pozitivně. Myslím si, že kniha stojí za přečtení, což dokazuje vysoké hodnocení čtenářů. Kapitoly jsou krátké, střídá se minulost s přítomností. Knihu jsem přečetl na jeden zátah.
Hlavní postavou je Sára, která se živí sběrem hub. Sára je výbornou znalkyní hub, které prodává do místního hostince. Pobírá částečně invalidní důchod, žije skromně, a ač se snaží nalézt práci, nedaří se jí to. Zajímavé bylo také to, že provázela turisty lesem, povídala jim o houbách, a pokud cestou nějaké nalezli, tak je posbírali. V knize se dočteme také o její rodině a studiích na střední škole, dočteme se o chlapcích, se kterými tráví čas a dočteme se o dalších příhodách, které Sára prožije..
Během četby jsem z různých náznaků vyvodil, co se přihodilo Sáře a s čím se nemůže srovnat. Úplně mě z toho zamrazilo! Říkal jsem si, jestli jsem to správně pochopil a nakonec se ukázalo, že jsem měl pravdu. Bylo to otřesné! Měl jsem vztek a nemohl jsem se dívat na to, jaký postoj někteří lidé zaujali, nechápal jsem to!! Nejsmutnější na tom všem je, že podobné případy se mohou odehrávat v reálném životě, což je smutné.
V minulosti jsme občas navštívili les a sbírali jsme houby. Sbírali jsme jen ty houby, které jsme znali – většinou praváky, křemenáče, suchohřiby, lišky. Jiné houby jsme raději nedávali do košíků, abychom zbytečně neriskovali naše zdraví. :)
Tato kniha byla nesmírně zajímavým čtením. Příběh v knize je velmi emoční a hodně silný a nad celou knihou jsem ještě dlouho přemýšlela. Měla jsem ji tedy přečtenou za chvíli, protože byla moc zajímavá. V první části časové linie knihy sledujeme Sáru, která žije v chatrči a živí se sbíráním hub. V té druhé se zaměřujeme na její dětství a na to, jak ji otec zneužíval a její matka to přehlížela. Zajímavé, emoční a silné - tak bych shrnula tuhle knihu.
Tato knížka mi byla doporučena a bylo to moje první setkání s touto autorkou. Musím uznat, že píše opravdu skvěle, text táhne čtenáře dopředu, umí pracovat s náznaky, které vytvářejí napětí, hezky vrstvit příběh. Prozradím tu ale hlavní téma, protože kdybych ho tušila já, asi bych po knize nesáhla, objeví se sice až před polovinou knihy a je schválně nečekaným prvkem, v žádné anotaci jsem ho nenašla naznačeno, což byl nejspíš účel, takže čtěte dál, pokud vám nevadí přijít o odhalení – od jisté chvíle se řeší tematika sexuálního zneužívání. Nijak explicitně, ale kniha je vlastně odhalením toho, jak tohle zlo poznamená lidskou duši.
Už román Rekonstrukce mně od Viktorie Hanišové zaujal a to jsem ještě netušila, že, Houbařka mi bude připadat ještě lepší a silnější. Jedná se o velmi strhující příběh, který je krásně propletený atmosférou lesů a sběrem hub. Hlavní hrdinka Sára mě úplně dostala a chtěla jsem už jen díky ní číst dál a dál. Opravdu mimořádně vydařená knížka, na Viktorii Hanišovou můžeme být velmi pyšní a doufám, že se k jejím dalším knížkám brzy dostanu, jen musím nabrat odvahu ;).
Knížka, u které jsem ani nedutala a doslova se nemohla odtrhnout. Ještě jednu stránku, ještě jednu, ještě dočtu kapitolu, tak jo, ještě jednu před spaním.. Neskutečně poutavě napsaný příběh dívky/ženy Sáry, odehrávající se ve dvou časových liniích, které spojuje neobvyklý prvek, a to houbaření.. Nenechte se však zmást, o houby až tak moc vlastně nejde... Co se na stránkách odkrývá, je něco mnohem hlubšího, a temnějšího, než jen hustý les. Přišel moment, kdy jsem se bála číst dál, aby se nepotvrdilo, co jsem z textu tušila, a to nejsem přehnaná citlivka. Promě byla Houbařka od Hanišové velkým překvapením - jednak samotným příběhem, druhak faktem, jak kvalitní autoři v naší zemi české rostou. jen tak dál!
Přestože rok 2020 ještě neskončil, troufám si tvrdit, že Houbařka se pro mě stala knihou tohoto roku. Tak silný a surový příběh už jsem dlouho nečetla. Hlavní postavou je Sára, která bydlí samé v chatě, která se pomalu rozpadá, a každý den chodí lesem stejnou trasou a sbírá houby. A v příběhu se právě čtenář dozvídá co za tímto stojí. Dostaneme se zde do minulosti, kde nám autorka servíruje ne zrovna lehké životní osudy oné Sáry. 10 z 10!
Největší skladové zásoby sortiment všeho druhu
Levná doprava doslova za pár kaček
Spokojení zákazníci známka kvality
Vyzvednutí kdekoliv místo vybíráte vy
Skvělá zákaznická podpora neváhejte zavolat
Samozřejmě, že jsem o ni již slyšel, nedalo se nevšimnout si, že je něco jako český bestseler.
Takže hub jsem si užil a kniha mě, musím poctivě přiznat, celkem nadchla. Způsob zpracování tak vážného tématu mi připadá originální a velmi působivý. Čtenář není zahlcen temnotou prožitého, přesto na něj neustále vykukuje zpod vrstev zdánlivě banálního popisu života mladé ženy, houbařky se zaťatými zuby, a jejích postupně se odhalujících traumat.
Více k obsahu netřeba, pokud se ji rozhodnete číst, chybu neuděláte. A snad přispěje k postupnému společenskému znemožnění bagatelizace těchto věcí, které je stále, bohužel možná až příliš, v našich krajích rozšířené. Obzvlášť, pokud se jedná o ten typ pachatele, který je vylíčen v románu.
Hlavní postavou je Sára, která se živí sběrem hub. Sára je výbornou znalkyní hub, které prodává do místního hostince. Pobírá částečně invalidní důchod, žije skromně, a ač se snaží nalézt práci, nedaří se jí to. Zajímavé bylo také to, že provázela turisty lesem, povídala jim o houbách, a pokud cestou nějaké nalezli, tak je posbírali. V knize se dočteme také o její rodině a studiích na střední škole, dočteme se o chlapcích, se kterými tráví čas a dočteme se o dalších příhodách, které Sára prožije..
Během četby jsem z různých náznaků vyvodil, co se přihodilo Sáře a s čím se nemůže srovnat. Úplně mě z toho zamrazilo! Říkal jsem si, jestli jsem to správně pochopil a nakonec se ukázalo, že jsem měl pravdu. Bylo to otřesné! Měl jsem vztek a nemohl jsem se dívat na to, jaký postoj někteří lidé zaujali, nechápal jsem to!! Nejsmutnější na tom všem je, že podobné případy se mohou odehrávat v reálném životě, což je smutné.
V minulosti jsme občas navštívili les a sbírali jsme houby. Sbírali jsme jen ty houby, které jsme znali – většinou praváky, křemenáče, suchohřiby, lišky. Jiné houby jsme raději nedávali do košíků, abychom zbytečně neriskovali naše zdraví. :)