Kosmická válka pokračuje…
Ve třetím svazku mnoha cenami ověnčeného eposu se Marko a Alana konečně setkávají se svým idolem - spisovatelem, který jim ukázal cestu. Ale jejich pronásledovatelé se k nim nebezpečně blíží. Svoje slovo k tomu, že si někde po vesmíru špacírují dva váleční dezertéři a...
číst celé
Kosmická válka pokračuje…
Ve třetím svazku mnoha cenami ověnčeného eposu se Marko a Alana konečně setkávají se svým idolem - spisovatelem, který jim ukázal cestu. Ale jejich pronásledovatelé se k nim nebezpečně blíží. Svoje slovo k tomu, že si někde po vesmíru špacírují dva váleční dezertéři a zástupci nesmiřitelných ras, kterým se navíc povedlo se do sebe zamilovat a povít potomka, se chystá říct i sedmá velmoc… no, vlastně spíš bulvár. Ale tajná služba reportérům brzy přistřihne křidýlka. Zato Alana zjistí, že její vlastní křidýlka nejsou až tak dysfunkční, jak si myslela.
schovat popis
Recenze
Kresbu už asi nemá smysl nějak komentovat. Již jsem řekl, že Fiona Staples si to užívá. Někdy možná až moc, a dotáhla to tak daleko, že si dělá srandu i ze čtenářů. Ti zvídavější a bystřejší si toho všimnou. Ti ostatní – možná na to někdy přijdete. Co mě osobně rozesmálo, je tvor (agent) v zeleném tričku s fialovýma adidaskama – bez komentáře :-) Smysl pro humor v kresbě.
Nebylo to vysloveně nabité dějem, ale pokud se jedná o klidný domácí život – tak v tom případě je tento svazek kapitol #13 - #18 totálně akční a k poblití. Ano, dost se tu zvrací. Někde tomu říkají křest, jinde jde jen o přejedení místního jídla. Ale už dost keců. Tohle je opět perfektní příběh a já si ho užíval. Při čtení jsem poslouchal skupinu Cloven Hoof a jejich album z roku 2020 - „Age of Steel“. Vybral jsem sedm citátů a vložil je Brianu K. Vaughanovi do jeho profilu.
Drží se to sice linii první knihy, ale zároveň začíná být jasné, že ta bezbřehá originalita je mnohdy příliš samoúčelná, je tu nemálo scén, které ničemu neslouží (krom další přepálené podivnosti/zvrhlosti/ujetosti) a měly tedy být nekompromisně vynechány.
Každopádně stěžejní linie i postavy jsou nosné, chápu proč je to takový fenomén, jednou z toho bude vynikající seriál (stojí to na několika málo postavách, je to komorní, ve výsledku nic neadaptovatelného), ale tohle má příliš kudrlinek (či slovy císaře z Amadea "příliš mnoho not"), aby zároveň nebylo do očí, jak je to trestuhodně limitované snahou o originalitu za každou cenu v každém políčku. Každopádně třetí knihu si určitě přečtu. Někdy. Časem.