„Teror“ je třetí kniha ze série o švédském detektivovi Frederiku Bromanovi. Autor Hákan Östlundh (1962) navázal na předchozí knihy „Zápach odlivu“ a „Potápěč“. Žánrově jde o krimi román a jeho největší devizou je uvěřitelnost.
Ačkoliv „Teror“ jen velmi volně navazuje na předešlé knihy a tematicky je úplně jiný, autor i zde využil postupy a motivy, které se mu osvědčily. V první řadě je tady opět jeho sofistikovaný styl vyprávění, ve kterém si vystačí se stručnými a výstižnými větami, jimiž dokáže načrtnout atmosféru nebo popsat aktéry příběhu. Děj posouvají dopředu dialogy a celý příběh se točí kolem policejního vyšetřování. Co se týče hlavního hrdiny, policisty Bromana, jeho osobní život tady dostal o něco víc prostoru než minule. Frederik v předchozí knize provedl něco, co neměl, a nyní musí nést důsledky.
Že má autor smysl pro humor, prokázal několika narážkami na severské krimi. Jednou z nich je například připomínka Frederikova přítele, že nyní Frederik připomíná tradičního hrdinu severské krimi. Ten se podle něj rozvádí, je na dně a své splíny zapíjí alkoholem. Frederik se proti tomu oprávněně ohradí. On je totiž akční chlápek, který se jen tak nezhroutí. To, jak vyřeší své osobní problémy, je v rámci žánru poměrně originální. Vy se díky tomuto řešení ujistíte v tom, že Frederik může mít někde reálnou předlohu.
Pravděpodobnost a uvěřitelnost je to, na co Östlundh sází. Tohle není vymyšlená pohádka, jako tomu často bývá v klasických detektivkách, ani thriller. Na začátku příběhu dojde k brutální vraždě dvou mladých Egypťanů a policisté mají co do činění s rasistickými skupinami a terorismem. Autor prokázal znalost policejní práce a metod vyšetřování. Čtenář může sledovat krok za krokem, co všechno dělají policisté proto, aby odhalili vraha a jeho motiv. Tyto pasáže jsou poučné a kupodivu i čtivé. Östlundh není upovídaný a řekne toho akorát tolik, aby nenudil a neopakoval se.
Jeho postavy jsou živé a originální. Nejsou stereotypní, a i když se tady setkáte s výslechovými scénami, máte pocit, že podobnou scénu jste ještě nikdy nečetli. V knize vystupuje řada mladých lidí, takže „Teror“ má šanci oslovit i nejmladší generaci čtenářů. Je úžasné sledovat, jak objektivně dokáže autor psát o přistěhovalcích a zároveň o rasistických švédských skupinách. A protože se tady řeší i terorismus, na své si přijdou také milovníci špionážních příběhů.
Konec je hodně netypický. Sice se dozvíte, kdo je vrahem a proč vraždil, ale raději nečekejte poslední vysvětlovací scénu Velkého detektiva. V tomto ohledu je Frederik normální policista. To, kam vás příběh zavede, vás asi hodně překvapí. Pointa celé knihy vás bude šokovat a konec tohoto příběhu ve vás vyvolá řadu otázek. „Teror“ je kniha, která vyžaduje aktivního čtenáře ochotného přemýšlet nad pojmy, jako je zlo, spravedlnost či vina. schovat popis