Košík
zboží
(prázdné)
-
Prorokova smrt
Håkan ÖstlundhNení skladem 292 KčDo košíku -
Prorokova zima
Håkan ÖstlundhNení skladem 342 KčDo košíku -
Falešný prorok
Håkan ÖstlundhNení skladem 319 KčDo košíku -
Potápěč
Håkan ÖstlundhNení skladem 260 KčDo košíku -
Zápach odlivu
Håkan ÖstlundhNení skladem 63 KčDo košíku -
Teror - Severská krimi (Série Fredrik Broman 3)
Håkan ÖstlundhNení skladem 98 KčDo košíku -
Krvavá lázeň
Håkan ÖstlundhNení skladem 69 KčDo košíku -
Der Winter des Propheten
Håkan ÖstlundhNení skladem 208 KčDo košíku -
Die Stunde des Propheten
Håkan ÖstlundhNení skladem 208 KčDo košíku -
Die Nacht des Propheten
Håkan ÖstlundhNení skladem 208 KčDo košíku -
Wyspa strachu
Håkan ÖstlundhNení skladem 178 KčDo košíku -
Sterbensstille
Håkan ÖstlundhNení skladem 203 KčDo košíku -
Gotland
Håkan ÖstlundhNení skladem 205 KčDo košíku
Recenze knih autora
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Prorokova zima
Prorokova zima byla poměrně hořkým zklamáním. Autorovi se povedlo jako jednomu z mála vymyslet celkem fajn dějovou kostru která by běžně fungovala, a to zpracování, to mě přišlo hrozně nezajímavé. Vůbec jsem si nesedla s autorovým stylem psaní nebo s jeho postavami, takže bohužel nevidím jediný důvod, kvůli kterému bych se měla pustit do dalších dílů ze série. Za mě tedy Prorokovu zimu ... číst celénemohu příliš doporučit a do dalších dílů se pravděpodobně nepustím.
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Krvavá lázeň
Mikael je fin. sirotek, kterého se ujmula čarodějka. Dochází k několika válkám jíž se M. zúčastní jako špeh strany, která k jeho smůle prohraje. Získá si však přítele Antiho, siláka herkulovského typu. Kvůli špehování však musí opustit Finsko a odplouvá do Francie, kde vystuduje titul bakaláře. Poté se mu však nedaří nikde sehnat peníze, a tak táhne do Německa, kde je Anti najmut jako d... číst celéělostřelec. Účastní se Lutherovského povstání rolníků, kteří ale zase prohrají, a tak jde Mikaelovi opět o život.
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Prorokova zima
Tak tuto knihu raději ani nebudu hodnotit. Nezpochybňuji, že je námět knihy určitě zajímavý a dobře propracovaný. Nicméně, já ji zavřela na 130 stránce a už ji víckrát neotevřela. Kniha mě vůbec nezaujala, ani jedna z postav mi nebyla sympatická a prostředí v knize už vůbec ne. Tato kniha táhne k politice, což je pro mě osobně absolutně nezajímavé téma. Možná se ke knize zase někdy vrát... číst celéím, ale spíše pochybuji. Za mě ne!
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Prorokova zima
Když jsem bral knihu do ruky, byl jsem hodně skeptický, nemám totiž moc rád politicky motivované knížky. Autor se pěkně rozepsal a samotná zápletka je pochopitelná. Ale je spřažena s politikou, vnitřní a mi mezinárodní. Připadalo mi, že se jí autor věnoval přespříliš. Uvidím v příští knize této řady, zda se série uplatní na trhu a já bych si ji přečetl. Ale určitě to nebylo špatné počte... číst celéní, takový průměr.
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Prorokova zima
Jeden z opravdu dobrých a komplikovaných politických thrillerů dnešní doby. Kniha se vůbec nečte rychle a snadno. Musíte se soustředit, aby vám neutekly důležité souvislosti. Líbí se mi, jak autor umí proplétat příběhy jednotlivých postav, velice dobře napsané. Příběh Eliase, jeho mrtvého otce a milenky Ylvy. Riskují život, aby zajistili, proč byl zabit jeho otec, pro koho opravdu praco... číst celéval, co skrýval. První díl trilogie a už se těším na další.
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Prorokova zima
Prorokova zima je opravdu skvělý thriller. Děj se posouvá rychle tak, že se při čtení nenudíte, ale zároveň se v událostech příběhu neztrácíte. I když ze začátku budete chvilku uvažovat nad tím, kdo Elias vlastně je, rychle se do jeho postavy vcítíte a budete chtít vědět, jak to s ním vlastně dopadne. Na druhou stranu, Ylva Greyová si vaše sympatie získá velmi rychle a vy jí budete drže... číst celét všechny palce co máte, aby zjistila, kdo stál za vraždou jejího milého. Ale jak se říká, nic není tak, jak se zdá. Co když Anders nebyl tím člověkem, za kterého se prezentoval? Pro koho skutečně pracoval? A proč měl na svém notebooku složky zaměstnanců ze SIDy?
Prorokova zima rozhodně patří mezi ty knihy, které vás pohltí a vyvolají nezkrotnou zvědavost tak mocnou, že nebudete chtít se čtením přestat, dokud nezjistíte, jak všechno dopadne. Příběh vás osloví, nadchne a vším tím napětím se vám několikrát zatají dech. Jedná se o velmi vydařený špionážní thriller, u kterého nudu rozhodně nezažijete. Naopak, zatoužíte dozvědět se ještě něco navíc.
Prorokova zima rozhodně patří mezi ty knihy, které vás pohltí a vyvolají nezkrotnou zvědavost tak mocnou, že nebudete chtít se čtením přestat, dokud nezjistíte, jak všechno dopadne. Příběh vás osloví, nadchne a vším tím napětím se vám několikrát zatají dech. Jedná se o velmi vydařený špionážní thriller, u kterého nudu rozhodně nezažijete. Naopak, zatoužíte dozvědět se ještě něco navíc.
Že se jedná o třetí díl jsem zjistila, až když jsem knížku úspěšně dočetla, a ničemu nevadilo, že jsem předchozí dva díly nečetla, i když bych pak asi lépe porozuměla Fredrikovu osobnímu životu. Nevadí. No, moc to chválit nebudu, dobré to nebylo. Mistrně vykonstruovaná zápletka je jako v tolika jiných případech pohřbena pod nánosy nekvalitního a roztahaného textu, a pomyslným křížem je ... číst celémilostný život našeho detektiva, který místy připomíná slaďáky od Danielly Steelové.
„Teror“ je třetí kniha ze série o švédském detektivovi Frederiku Bromanovi. Autor Hákan Östlundh (1962) navázal na předchozí knihy „Zápach odlivu“ a „Potápěč“. Žánrově jde o krimi román a jeho největší devizou je uvěřitelnost.
Ačkoliv „Teror“ jen velmi volně navazuje na předešlé knihy a tematicky je úplně jiný, autor i zde využil postupy a motivy, které se mu osvědčily. V první ... číst celéřadě je tady opět jeho sofistikovaný styl vyprávění, ve kterém si vystačí se stručnými a výstižnými větami, jimiž dokáže načrtnout atmosféru nebo popsat aktéry příběhu. Děj posouvají dopředu dialogy a celý příběh se točí kolem policejního vyšetřování. Co se týče hlavního hrdiny, policisty Bromana, jeho osobní život tady dostal o něco víc prostoru než minule. Frederik v předchozí knize provedl něco, co neměl, a nyní musí nést důsledky.
Že má autor smysl pro humor, prokázal několika narážkami na severské krimi. Jednou z nich je například připomínka Frederikova přítele, že nyní Frederik připomíná tradičního hrdinu severské krimi. Ten se podle něj rozvádí, je na dně a své splíny zapíjí alkoholem. Frederik se proti tomu oprávněně ohradí. On je totiž akční chlápek, který se jen tak nezhroutí. To, jak vyřeší své osobní problémy, je v rámci žánru poměrně originální. Vy se díky tomuto řešení ujistíte v tom, že Frederik může mít někde reálnou předlohu.
Pravděpodobnost a uvěřitelnost je to, na co Östlundh sází. Tohle není vymyšlená pohádka, jako tomu často bývá v klasických detektivkách, ani thriller. Na začátku příběhu dojde k brutální vraždě dvou mladých Egypťanů a policisté mají co do činění s rasistickými skupinami a terorismem. Autor prokázal znalost policejní práce a metod vyšetřování. Čtenář může sledovat krok za krokem, co všechno dělají policisté proto, aby odhalili vraha a jeho motiv. Tyto pasáže jsou poučné a kupodivu i čtivé. Östlundh není upovídaný a řekne toho akorát tolik, aby nenudil a neopakoval se.
Jeho postavy jsou živé a originální. Nejsou stereotypní, a i když se tady setkáte s výslechovými scénami, máte pocit, že podobnou scénu jste ještě nikdy nečetli. V knize vystupuje řada mladých lidí, takže „Teror“ má šanci oslovit i nejmladší generaci čtenářů. Je úžasné sledovat, jak objektivně dokáže autor psát o přistěhovalcích a zároveň o rasistických švédských skupinách. A protože se tady řeší i terorismus, na své si přijdou také milovníci špionážních příběhů.
Konec je hodně netypický. Sice se dozvíte, kdo je vrahem a proč vraždil, ale raději nečekejte poslední vysvětlovací scénu Velkého detektiva. V tomto ohledu je Frederik normální policista. To, kam vás příběh zavede, vás asi hodně překvapí. Pointa celé knihy vás bude šokovat a konec tohoto příběhu ve vás vyvolá řadu otázek. „Teror“ je kniha, která vyžaduje aktivního čtenáře ochotného přemýšlet nad pojmy, jako je zlo, spravedlnost či vina.
Ačkoliv „Teror“ jen velmi volně navazuje na předešlé knihy a tematicky je úplně jiný, autor i zde využil postupy a motivy, které se mu osvědčily. V první ... číst celéřadě je tady opět jeho sofistikovaný styl vyprávění, ve kterém si vystačí se stručnými a výstižnými větami, jimiž dokáže načrtnout atmosféru nebo popsat aktéry příběhu. Děj posouvají dopředu dialogy a celý příběh se točí kolem policejního vyšetřování. Co se týče hlavního hrdiny, policisty Bromana, jeho osobní život tady dostal o něco víc prostoru než minule. Frederik v předchozí knize provedl něco, co neměl, a nyní musí nést důsledky.
Že má autor smysl pro humor, prokázal několika narážkami na severské krimi. Jednou z nich je například připomínka Frederikova přítele, že nyní Frederik připomíná tradičního hrdinu severské krimi. Ten se podle něj rozvádí, je na dně a své splíny zapíjí alkoholem. Frederik se proti tomu oprávněně ohradí. On je totiž akční chlápek, který se jen tak nezhroutí. To, jak vyřeší své osobní problémy, je v rámci žánru poměrně originální. Vy se díky tomuto řešení ujistíte v tom, že Frederik může mít někde reálnou předlohu.
Pravděpodobnost a uvěřitelnost je to, na co Östlundh sází. Tohle není vymyšlená pohádka, jako tomu často bývá v klasických detektivkách, ani thriller. Na začátku příběhu dojde k brutální vraždě dvou mladých Egypťanů a policisté mají co do činění s rasistickými skupinami a terorismem. Autor prokázal znalost policejní práce a metod vyšetřování. Čtenář může sledovat krok za krokem, co všechno dělají policisté proto, aby odhalili vraha a jeho motiv. Tyto pasáže jsou poučné a kupodivu i čtivé. Östlundh není upovídaný a řekne toho akorát tolik, aby nenudil a neopakoval se.
Jeho postavy jsou živé a originální. Nejsou stereotypní, a i když se tady setkáte s výslechovými scénami, máte pocit, že podobnou scénu jste ještě nikdy nečetli. V knize vystupuje řada mladých lidí, takže „Teror“ má šanci oslovit i nejmladší generaci čtenářů. Je úžasné sledovat, jak objektivně dokáže autor psát o přistěhovalcích a zároveň o rasistických švédských skupinách. A protože se tady řeší i terorismus, na své si přijdou také milovníci špionážních příběhů.
Konec je hodně netypický. Sice se dozvíte, kdo je vrahem a proč vraždil, ale raději nečekejte poslední vysvětlovací scénu Velkého detektiva. V tomto ohledu je Frederik normální policista. To, kam vás příběh zavede, vás asi hodně překvapí. Pointa celé knihy vás bude šokovat a konec tohoto příběhu ve vás vyvolá řadu otázek. „Teror“ je kniha, která vyžaduje aktivního čtenáře ochotného přemýšlet nad pojmy, jako je zlo, spravedlnost či vina.
RNDR.Mgr.Přemysl Stejskal napsal/a o Krvavá lázeň
„Krvavá lázeň“ je čtvrtá detektivka švédského autora Hakana Östlundha, kterou u nás vydalo nakladatelství Baronet. Každá z knih je jiná a tato aktuální novinka má nejblíže ke klasické detektivce – hádance. Zločin je takřka intimní a všichni aktéři patří do jedné rodiny. V „Krvavé lázni“ budete hledat odpověď na otázku: Kdo je vrahem, ale zároveň budete muset uhádnout i to, kdo měl být obětí. *... číst celé*br**Hakan Östlundh (1962) vystudoval politologii a poté pracoval jako novinář a scénárista. Díky tomu má blízko aktuálním sociálním otázkám, které v současné době trápí Švédsko i další severské země. Tento svůj zájem naplno ukázal v předchozí detektivce „Teror“, která se zabývá ožehavou problematikou přistěhovalců. Předešlé knihy „Zápach odlivu“ a „Potápěč“ byly krimi romány říznuté thrillerem.
Ačkoliv „Krvavá lázeň“ nemá příliš vedlejších zápletek a všechno se točí víceméně kolem hlavní záhady, považuji ji za nejlepší autorovu knihu. Svým způsobem je univerzální a je v jejích silách oslovit čtenáře na celém světě. Důvodů je několik. Autor si vybral žánr klasické detektivky – hádanky, který hltají čtenáři bez rozdílu národnosti, věku nebo pohlaví. Zločin je rodinný, proto není zatěžko vžít se do postav. Příběh je o lásce a o nenávisti, což jsou city, které každý z nás zná. Psychologie postav je naprosto famózní, proto by vás „Krvavá lázeň“ bavila, i kdyby šlo „jen“ o psychologický román. Pro mě je osvěžující, že se nemusím brodit zbytečně dlouhými pasážemi o vyšetřovacích technikách a postupech.
Případ kriminálního inspektora Fredrika Bromana začíná ve chvíli, kdy jsou nalezena dvě mrtvá těla v domě milionáře Arvida Traneuse, který poslední roky života strávil v Japonsku. Arvid je typický záporák. Ve své práci i v životě jde přes mrtvoly a na nikoho nebere ohled. Svou ženu týrá, v Japonsku ji podvádí s luxusní prostitutkou, kterou ukradl kamarádovi, a navíc se nebál podrazit kolegy a nadřízené. Jeho děti ho nenávidí a všechny mrzí, že Arvid nezůstal v Japonsku.
Tyto informace dostanete hned na začátku, a tak se můžete pustit do vytipování vraha. První problém ale nastane, když policie mrtvá těla identifikuje. Pro pozůstalé i pro čtenáře to bude nepochybně šok. Po několika prvních kapitolách už můžete spekulovat o tom, jak to celé bylo. Budete muset odpovědět na to, kdo je vrah, proč vraždil, ale i na to, koho chtěl vlastně zavraždit.
Podezřelých přibývá, a protože jde vesměs o příbuzné, vyplouvají navrch dávné křivdy a nenávisti. Členové klanu se vzájemně nesnáší a téměř každý z nich schovává ve skříni nějakého toho kostlivce. Díky tomu je kniha napínavá a čtivá. Postavy jsou rázovité, originální a dobře pojaté. Jejich emoce jsou upřímné a jejich chování uvěřitelné. Ale protože jsme v detektivce, autor vás nenechá nahlídnout pod pokličku a občas si dovolí malou neupřímnost, aby vás svedl na falešnou stopu. Dobře ztvárněná je i postava hlavního vyšetřovatele. Autorovi se povedlo vytvořit jakýsi kompromis mezi severskými tragédy a žoviálními chlapíky z klasických detektivek.
Některé věci se dají odhadnout, ale i tak vás čeká řada překvapení. To největší zažijete nakonec, když se dozvíte, kdo je vrahem. Jediná věc, která mě trochu mrzí, je, že autor nerozvinul osudy některých postav, o kterých se zmínil (a nejen okrajově). Dozvíme se například, že Arvid měl ještě dceru, která zemřela v mladém věku, ale mně tu chybí některá vysvětlení nebo doplnění. Přesto je „Krvavá lázeň“ perfektní detektivka, která by neměla uniknout vaší pozornosti.
Ačkoliv „Krvavá lázeň“ nemá příliš vedlejších zápletek a všechno se točí víceméně kolem hlavní záhady, považuji ji za nejlepší autorovu knihu. Svým způsobem je univerzální a je v jejích silách oslovit čtenáře na celém světě. Důvodů je několik. Autor si vybral žánr klasické detektivky – hádanky, který hltají čtenáři bez rozdílu národnosti, věku nebo pohlaví. Zločin je rodinný, proto není zatěžko vžít se do postav. Příběh je o lásce a o nenávisti, což jsou city, které každý z nás zná. Psychologie postav je naprosto famózní, proto by vás „Krvavá lázeň“ bavila, i kdyby šlo „jen“ o psychologický román. Pro mě je osvěžující, že se nemusím brodit zbytečně dlouhými pasážemi o vyšetřovacích technikách a postupech.
Případ kriminálního inspektora Fredrika Bromana začíná ve chvíli, kdy jsou nalezena dvě mrtvá těla v domě milionáře Arvida Traneuse, který poslední roky života strávil v Japonsku. Arvid je typický záporák. Ve své práci i v životě jde přes mrtvoly a na nikoho nebere ohled. Svou ženu týrá, v Japonsku ji podvádí s luxusní prostitutkou, kterou ukradl kamarádovi, a navíc se nebál podrazit kolegy a nadřízené. Jeho děti ho nenávidí a všechny mrzí, že Arvid nezůstal v Japonsku.
Tyto informace dostanete hned na začátku, a tak se můžete pustit do vytipování vraha. První problém ale nastane, když policie mrtvá těla identifikuje. Pro pozůstalé i pro čtenáře to bude nepochybně šok. Po několika prvních kapitolách už můžete spekulovat o tom, jak to celé bylo. Budete muset odpovědět na to, kdo je vrah, proč vraždil, ale i na to, koho chtěl vlastně zavraždit.
Podezřelých přibývá, a protože jde vesměs o příbuzné, vyplouvají navrch dávné křivdy a nenávisti. Členové klanu se vzájemně nesnáší a téměř každý z nich schovává ve skříni nějakého toho kostlivce. Díky tomu je kniha napínavá a čtivá. Postavy jsou rázovité, originální a dobře pojaté. Jejich emoce jsou upřímné a jejich chování uvěřitelné. Ale protože jsme v detektivce, autor vás nenechá nahlídnout pod pokličku a občas si dovolí malou neupřímnost, aby vás svedl na falešnou stopu. Dobře ztvárněná je i postava hlavního vyšetřovatele. Autorovi se povedlo vytvořit jakýsi kompromis mezi severskými tragédy a žoviálními chlapíky z klasických detektivek.
Některé věci se dají odhadnout, ale i tak vás čeká řada překvapení. To největší zažijete nakonec, když se dozvíte, kdo je vrahem. Jediná věc, která mě trochu mrzí, je, že autor nerozvinul osudy některých postav, o kterých se zmínil (a nejen okrajově). Dozvíme se například, že Arvid měl ještě dceru, která zemřela v mladém věku, ale mně tu chybí některá vysvětlení nebo doplnění. Přesto je „Krvavá lázeň“ perfektní detektivka, která by neměla uniknout vaší pozornosti.
Naposledy prohlédnuté
Vyzvednutí zásilky kdekoliv v ČR
