Recenze Morfium

Morfium
Bůh? Čest? Vlast? Morfium!Varšavan Konstantin Willemann, syn německého aristokrata a popolštěné Slezanky, si z patriotických hesel a tradice posvěcené krví hrdinných vojáků nic moc nedělá. Je to cynik, lotr a bonviván. Nevěrný manžel a špatný otec.Konstantin se jen neochotně zapojuje do... číst celé 

Recenze

3
Ověřené recenze jsou tak výslovně označené, ostatní jsou neověřené.
Avatar uživatele
Recenze od Aoishiro
Měl (a chtěl) by být vlastencem, příkladným to důstojníkem. Chtěl (a měl) by být otcem a manželem starající se v době války. Jenže je především ubohým feťákem... Ve větší či menší míře se každý druhý komentář/recenze otře o to, že to jsou "takové jakože polské Laskavé bohyně". Tedy na jednu stranu vzbuzení zájmu již jen tím, že se to připodobňuje k jednomu z nejzásadnějších románů nového tisíciletí (kterým to navzdory svým problémům nesporně je) a na druhou stranu se tomu rovnou nastavuje stěží dosažitelná laťka, protože i sebelepší dílo takovému statusu nemůže dostát.

Ke cti Twardochovi slouží, že jakkoli v tom případný vliv Laskavých bohyní třeba i rozpoznat lze (a to opravdu lze; speciálně v druhé polovině), tak to má dostatečně vlastní ksicht, styl(izaci) a jazyk, aby to nešlo odpálkovat jako pouhou napodobeninu. Zdejší mix Bukowského, Littella, Haška, Palahniuka, Gombrowicze a především samotného Twardocha je totiž natolik specificky přetaven v neuroticky nasrané pragmatické antivlastenecké vychcánkovství, že jakkoli to nebude šálek kávy pro každého, tak bych se nebál odhadnout, že pro leckoho to naopak bude právě ten jeho šálek kávy. I literárně je to rozhodně unikum; z oné "naspeedované" tsunami slov tu a tam vyplují na hladinu některé obraty a slovní spojení hraničící s čirou genialitou (všechna čest překladateli), na druhou stranu to sebou nese (jakkoli záměrné) tlachání o ničem. Lehké čtení to ovšem není, jelikož se kolikrát v rámci jednoho odstavce přejde z pohledu Konstantina do "pohledu" Polska na Kosťu a zpět.
7/11/2018
Avatar uživatele
Recenze od shax
Tlustý knihy jsou zlo. To je jako jet bezdůvodně delší cestou, hrát fotbal 300 minut, dělat sex hodinu nebo kadit dvakrát za sebou. Jakej k tomu má někdo důvod? Že je to zbytečnost a ztráta času se mi tentokrát opět potvrdilo.

Štěpán Tvrďoch se s tím moc nemaže a jede knížku hlava nehlava - střídá časy, vypravěče, přítomnost a flešbeky jako by se nechumelilo. Asi tu knížku psal v létě, to totiž nechumelí. Zábavný je to asi prvních pět stran, potom je to otravný asi jako skelná vata v ponožkách.

Hlavní hrdina je bastard, což je dobře, jenže tenhle je akorát tak bastard a k tomu nezajímavej. Ze začátku se trochu naflákne morfiem takže jsem očekával My židi ze stanice ZOO, ale prdlačky - pak už bylo drog pomálu. I na dovolený v Chorvatsku jsem se víc zdrogoval než tenhle vořežprut v Polsku. Místo drog příchází na řadu nekonečný monology, nekonečný resumé, nekonečný flešbeky do minulosti a nekonečný rozebírání polských armádních jednotek. Jelikož jsem nestudoval maturitní obor Polské milice, odbojové svazy a dějiny všeho v Polsku ve třicátých letech, kniha mi vůbec nic nedala, přičemž si myslím, že ty stovky (zbytečných) reálií a pomrkávání pochopí tak maximálně stodvacetiletí polští historici.

No a mezitím vším se odehrává děj, kterej je tak na 40 stránek a končí tak lacině, že jsem měl chuť knížku okamžitě zapálit.
9/04/2022
Avatar uživatele
Recenze od Vendy
Morfium od Szczepana Twardocha je knížka, od které jsem měla docela velká očekávání. A možná i proto mě trochu zklamala. Mně vůbec nesedl styl, kterým ej kniha psaná.Autor má takový svůj "jazyk", který nepochopí všichni- a právě já byla jedna z těch, co tuhle knihu nechápou. Já zkoušela jsem knihu číst ještě jednou od začátku, ale vzdala jsem to, protože to opravdu není kniha pro mě. Bohužel...…...
16/08/2018